Judith Peabody - Judith Peabody

Judith Anne Peabody (rozená Walker, dříve Dunnington; 6. května 1930 - 25. července 2010) byl Američan prominent a filantrop který byl nejlépe známý pro své zapojení jako dobrovolnice s příčinami od právní obrany Lenny Bruce pomoci rodinám s AIDS.

Životopis

Judith Anne Walker se narodila 6. května 1930 v Richmond, Virginie.[1] Poté, co se její rodiče rozvedli, její matka Elizabeth Taylor Walkerová se provdala za právníka Waltera Graye Dunningtona na ceremoniálu v lednu 1937, který se konal v bytě nevěsty v Carlyle Hotel, kde pár bude i nadále žít.[2] Zúčastnila se Třídy slečny Hewittové v Manhattan a Škola Ethel Walker v Simsbury, Connecticut a byl představen společnosti v září 1947 na Piping Rock Club v Locust Valley, New York.[3] Byla členkou Colony Club a Newyorská juniorská liga.[3] Potkala svého budoucího manžela na večeři a o týden později byli zasnoubení. Poté, co ji její budoucí manžel vyzvedl na rande v centru mládeže pro mladistvé delikventy, kde pracovala, prosila ho, aby své matce neřekl, kde byla, a řekla: „Myslí si, že chodím na hodiny francouzštiny“.[1]

Po dvou letech v Bryn Mawr College, provdala se za Samuela Parkmana Peabodyho v Biskupský kostel svatého Bartoloměje na Manhattanu při ceremonii, kterou celebroval otec ženicha, Malcolm Endicott Peabody, biskup z Episkopální diecéze ve střední New Yorku.[3]

Pozoruhodná prominentka na Manhattanu, která byla často zmiňována v tisku, byla známá tím, že měla na sobě oblečení určené pro ni Bill Blass a Donald Brooks, přičemž druhý jednou řekl, že „ztělesňuje jednoduchost našeho typu zákazníka“. Peabody byl aktivní v příčinách od služby na palubě Newyorský shakespearovský festival a Taneční divadlo v Harlemu, a byl patronem Americké baletní divadlo. Po přečtení článku o právních problémech, kterým komik čelí Lenny Bruce v 60. letech mu poslala příspěvek na náklady jeho právní obrany a pomáhala mu s výzkumem.[1]

Získala certifikát psychologie od Postgraduální centrum pro duševní zdraví a založila Reality House společně se svým manželem jako organizaci v Harlem věnovaný pomoci závislým na heroinu, kteří se snažili překonat svou závislost.[1] Tři ráno každý týden vedla skupiny uživatelů heroinu, kteří se snažili vypořádat s osobními problémy, které vedly k jejich závislosti. Organizace fungovala ze sítě výloh a zavedla programy ve dvou věznicích s maximální ostrahou a oslovila více než 250 účastníků. Od roku 1971 program ukončilo 50 bývalých závislých, kteří podstoupili intenzivní 18měsíční program poradenství a pracovní terapie, a žádný z nich se k užívání drog nevrátil.[4]

Pracovala také s Hnutím Renegades Housing Movement, které začalo jako mládežnický gang a pokoušelo se zaměřit své úsilí na sociální aktivismus v East Harlem, kde pracovali na renovaci zhoršující se budovy. Poté, co přítel zemřel na AIDS, se Peabody zapojil do Krize zdraví gayů, kde pomáhala získávat finanční prostředky pro organizaci a prováděla podpůrné skupiny. Marjorie J. Hill, výkonná ředitelka GMHC, popsala Peabodyho jako „někoho, kdo rozpoznal výzvu AIDS dlouho předtím, než byla módní“, která „udělala vše, co mohla, na osobní i institucionální úrovni, aby bojovala proti stigmatu nemoci ".[1] V roce 1987 porovnal její vliv s vlivem Richard Dunne, výkonný ředitel zdravotní krize homosexuálů Betty Fordová na alkoholismus s tím, že „když Judy Peabody hovoří o AIDS, získává pozornost lidí“.[5] V rámci svého dobrovolnictví v GMHC sloužila jako partnerka péče o deset lidí s AIDS. V případě potřeby jí upustila ze všeho, aby se jim mohla věnovat, a řekla, že její „starostí číslo jedna jsou vždy moji přátelé, kteří mají AIDS“, kterého často navštěvoval v nemocnici. Byla aktivní sbírkou pro GMHC, stejně jako pro Lidé s AIDS Koalice, programy péče v Katolické lékařské centrum svatého Vincence a rozvoj laboratoře pro výzkum AIDS v New York Hospital-Cornell Medical Center.[6]

Peabody zemřela ve věku 80 let 25. července 2010 ve svém bytě dne Pátá třída, kvůli komplikacím řady tahy že trpěla v předchozích letech. Přežil ji manžel a dcera.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F Weber, Bruce. „Judith Peabody, Socialite and Volunteer, Dies at 80“, The New York Times, 27. července 2010. Zpřístupněno 27. července 2010.
  2. ^ Personál. „PANÍ WALKEROVÁ NEVĚSTA W. G. DUNNINGTONA; soudce Nejvyššího soudu Lloyd Church provádí obřad ve svém hotelovém bytě.“, The New York Times, 15. ledna 1937. Zpřístupněno 27. července 2010.
  3. ^ A b C Personál. „Judith Dunningtonová je oddána S.P. Peabodymu; jeho otec je úředníkem u svatého Bartoloměje; PÁROVÁNÍ SE VŽDY VŽDY“, The New York Times, 1. dubna 1951. Zpřístupněno 27. července 2010.
  4. ^ Thomas, Robert McG., Jr. „Od společenského víru po pomoc závislým“, The New York Times, 3. března 1971. Zpřístupněno 27. července 2010.
  5. ^ Revson, James A. „DOSÁHNOUT Socialita„ Lady Lady “na páté avenue Judith Peabody přináší její jméno a neúnavné úsilí v boji proti smrtelné nemoci.“, Newsday, 9. března 1987. Zpřístupněno 27. července 2010.
  6. ^ Brozan, Nadine. „MILUJÍCÍ SÍLA V BOJI PROTI AIDS“, The New York Times, 13. dubna 1987. Přístup k 27. červenci 2010.