Jovan Tekelija - Jovan Tekelija

Jovan Popović Tekelija
Jovan Tekelija.jpg
Jovan Tekelija, první polovina 18. století
Nativní jméno
Јован Поповић Текелија
narozenýC. 1660[1]
Arad, Osmanská říše (moderní doba Rumunsko )
ZemřelC. 1721–1722
Arad, Habsburská monarchie
VěrnostHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnost
  • Oberstcaptain
  • Kapitán (1689 -?)
  • Oberst (? - 1722)
JednotkaSrbská milice
Zadržené příkazy
  • Habsburská monarchie 1697 - kapitán Senty
  • Habsburská monarchie 1698 - kapitán Aradu
Bitvy / války
OceněníPovýšený císařem Joseph I. (1706)
VztahySava Tekelija

Jovan Tekelija(asi 1660 - asi 1721–1722) byl a Srb armádní důstojník sloužící v Habsburská armáda. Jako velitel Srbská milice, Tekelija se účastnil mnoha bitev, které se odlišovaly zejména během Bitva o Zentu v roce 1697 kde Osmanská říše utrpěl ohromující porážku. Za své zásluhy byl jmenován kapitánem srbské milice v Aradu a povýšen do šlechtického stavu císařem Joseph I..

Rodina

Erb rodiny Popović Tekelija

Jovan Popović Tekelija se narodil v Arad[2] nebo v Csanád[3] jako první známý člen významné srbské rodiny Popović Tekelija.[4]

Vojenská kariéra

V raném věku se Tekelija připojil k rakouské armádě. Po rakouském zajetí Bělehradu v roce 1689 byl povýšen do hodnosti kapitána se zvláštním postavením průkopníka rakouské armády ve Voivodině a na jejích sousedních územích.[3] Tekelija bojovala v Bitva o Budín (1686).[5]

Společnost Tekelija hrála v EU zvláště důležitou roli Bitva o Zentu se konala v roce 1697, hlavní bitva, která skončila osmanskou nadvládu v Evropě. Před bitvou držela Tekelija pozici kapitána Senty.[3] 11. září Tekelija prorazila k válečné radě v Bečeji a informovala ji Princ Eugene Savojský, jejíž síly byly v Szenttamási a Bečeji, které se Osmané chystali překročit Tisa řeka a odejít Bačka.[6][2] Princ Eugene poté požádal Tekeliju, aby vedla císařskou armádu přes bažiny a močály do zadní části tábora Turků[7] jak padala noc.[8][9] Polovina osmanské armády byla na opačném břehu a překvapení bylo celkem, zemřelo 30 000 vojáků Osmanů, včetně velkovezíra.[10]

Jako odměnu za důležitou roli, kterou hrál během bitvy u Zenty, byl Tekelija jmenován kapitánem Srbská milice v Aradu v roce 1698.[11] V roce 1706 byl povýšen do šlechtického stavu císařem Josefem I. V roce 1710 poslali plukovníci Tekelija a Vulin Potisac kapitána Bogdana Popoviće, aby vyjednával s Ruskem o spolupráci mezi Srby a Ruskem ve válce proti Osmanské říši.[12]

Tekelija zemřel v roce 1721[13] nebo v roce 1722. Jeho nástupcem byl Đurka Šević,[14] otec Jovan Šević.

Viz také

Reference

  1. ^ Zbornik Matice srpske za istoriju. Матица. 2003. s. 202. ... Јован Текелија, рођен у другој половини 17. века, највероватније 60-их
  2. ^ A b (Popović 1990, str. 170)
  3. ^ A b C Владан Гавриловић, "Породица Текелија", Програм међународног научног скупа "Сеоба Срба у Руско царство половином 18. века" Музеј Војводине, 7 - 8. маја 2003. Нови Сад, Србија Ø Црна Гора, strana 386
  4. ^ Владан Гавриловић, "Породица Текелија", Програм међународног научног скупа "Сеоба Срба у Руско царство половином 18. века" Музеј Војводине, 7 - 8. маја 2003. Нови Сад, Србија Ø Црна Гора, strana 386
  5. ^ (SKZ 1993, str. 499)"У опсади Будима, који је освојен 2. септембра 1686, према једној белешци учествовао је и Јован Текелија из Арада, потоњи старешина Потиско-поморишке војне границе."
  6. ^ Vojska (v srbštině). Vojnoizdavački i novinski centar. 1993. s. 31.
  7. ^ (Gavrilović 1993, str. 26)
  8. ^ Revue historique. Institut. 1963. str. 4.
  9. ^ Revue historique. Institut. 1963. str. 4. Највећу ратничку заслугу стекао је Јован Текелија тиме што је војску принца Евгена Савојскога по звездама провео 1697. године Турцима за леђа и тако несумњиво помогао победи код Сенте.
  10. ^ Samardžić a Duškov 1993, str. 50.
  11. ^ (Cerović 2002, str. 36): „Већ следеће, 1698. године, у знак признања, Јован Текелија је поста- вљен за капетана Српске милу
  12. ^ Jugoslavija SSSR. Društvo za kulturnu saradnju Jugoslavije sa SSSR. 1946. str. 18.
  13. ^ (Popović 1990, str. 171)
  14. ^ Bogoslovski glasnik. 1902. str. 25. Оберкапетан арадски био је Јован Текелија Поповић, a после његове смрти замени га Ђурка Шевић.

Zdroje