Jovan Hadžić - Jovan Hadžić - Wikipedia

Jovan Hadžić
Jovan Hadžić
	Portrét Jovana Hadržiće Novak Radonić, 1854
narozený	8. září 1799; Sombor, Rakouská říše
Zemřel	28.dubna 1869 (ve věku 69); Novi Sad, Rakousko-Uhersko
obsazení	spisovatel, zákonodárce

Jovan Hadžić (Srbská cyrilice: Јован Хаџић, pseudonym Miloš Svetić; Sombor, 8. září 1799 - Nový Sad, 28. dubna 1869) byl srbský spisovatel, zákonodárce a zakladatel Matica srbská. Podepsal své literární dílo jako Miloš Svetić a byl významnou osobností při přípravě občanského a trestního zákoníku Srbska v roce 1844.^[1] Srbsko je čtvrtou současnou evropskou zemí po Francii, Rakousku a Nizozemsku, která má díky Hadžićově práci kodifikovaný právní systém.^[2]

Životopis

Jovan Hadžić je připomínán jako zakladatel Matica srbská a jako nejtrvalejší odpůrce Vuk Karadžić pravopisná reforma.^[3] Hadžić byl však také básníkem a překladatelem, zákonodárcem v Srbské knížectví, stejně jako aktivní veřejná osobnost. Mnoho lidí si díky rané poezii získalo chvályhodnou pověst a domnívalo se, že by mohl být důstojným nástupcem Lukijan Mušicki.

Jako student v Pešti založil Hadžić Matica srbská v roce 1826, částečně po vzoru nedávno zavedeného, ale spícího Magyar Tudós Társaság (Maďarská učená společnost), která se nakonec stala Maďarská akademie věd. Kromě knih vydával časopis Serbski Letopis, založená o dva roky dříve Georgije Magarašević, Pavel Jozef Šafárik a Lukijan Mušicki dovnitř Novi Sad, kde byl Magarašević profesorem a Šafarik, ředitel tamního srbského gymnázia.

Vuk Karadžić předvídal, že největší bitvou v budoucnosti bude bitva o pravopis. Napsal Hadžić Sitnitze jezykoslovne (Podrobnosti o jazyce) v roce 1837, ve kterém zaútočil na Vukovy reformy. Podepsal to pseudonymem Miloš Svetić. Kdysi byl zastáncem Vuka a Hadžić byl nyní protivníkem, jako byl Metropolitan Stevan Stratimirović který zemřel o rok dříve (1836). Vuk reagoval na Hadžiće věcně, o dva roky později. Další události v té době fungovaly ve prospěch lidové mluvy, a tak se rok 1847 stal rozhodujícím rokem. Vukův překlad Novi Zavjet Ten rok se objevil (Nový zákon).

Vybraná díla

Sud u grammatiki Vekoslava Babukića, 1838
Golubica s cvetom knihovestva srbskog, 1839
Vukov odgovor na Utuk, 1843
Utuk 2 ili odgovor na Vukov odgovor, 1844
Izstupleniia M. Svetića u Utuk II, 1845

Viz také

Reference

^ "SOMBORAC - OSNIVAČ MATICE SRPSKE I PISAC PRVOG SRPSKOG GRAĐANSKOG ZAKONIKA (Jovan Hadžić) - Ravnoplov". Citováno 2019-07-21.
^ Avramović, Sima (2014). „Srpski građanski zakonik (1844) i pravni transplanti - kopija austrijskog uzora ili više od toga?“ (PDF). Srpski građanski zakonik - 170 godina.
^ „Vukova borba za uvođenje narodnog jezika u književnost“. Opusteno.rs (v srbštině). Citováno 2019-07-21.

Přeloženo a upraveno ze srbské Wikipedie: Јован Хаџић
Jovan Skerlić, Istrorija nove srpske knjizevnosti (Bělehrad, 1914, 1921) strany 189-192.

Kulturní kanceláře
Předcházet Příspěvek byl založen	Předseda Matica srbská 1826–???	Uspěl Mihailo Jovanović

[1] "SOMBORAC - OSNIVAČ MATICE SRPSKE I PISAC PRVOG SRPSKOG GRAĐANSKOG ZAKONIKA (Jovan Hadžić) - Ravnoplov". Citováno 2019-07-21.

[2] Avramović, Sima (2014). „Srpski građanski zakonik (1844) i pravni transplanti - kopija austrijskog uzora ili više od toga?“ (PDF). Srpski građanski zakonik - 170 godina.

[3] „Vukova borba za uvođenje narodnog jezika u književnost“. Opusteno.rs (v srbštině). Citováno 2019-07-21.

[1]

[2]

[3]

Jovan Hadžić
Portrét Jovana Hadržiće Novak Radonić, 1854
narozený	(1799-09-08)8. září 1799 Sombor, Rakouská říše
Zemřel	28.dubna 1869(1869-04-28) (ve věku 69) Novi Sad, Rakousko-Uhersko
obsazení	spisovatel, zákonodárce