Joseph Rizzo - Joseph Rizzo

De Essentia Philosophiæ (1781/2) Josepha Rizza
Joseph Rizzo
narozený
obsazeníFilozofie

Joseph Rizzo (18. století) byl nezletilý maltský filozof a teolog kdo se pravděpodobně specializoval na logika.[1]

Život

Rizzo byl diecézní kněz. Vystudoval teologii a byl profesorem filozofie. Učil filozofii v Malta alespoň mezi lety 1781 a 1782. O jeho osobním životě zatím nejsou známy žádné další informace a zdá se, že žádný jeho portrét nepřežil.

Existující práce

Ačkoli Rizzo nebyl žádný výjimečný myslitel, jeho zájmu a zdatnosti ve filozofii se nelze vyhýbat. Jediné existující písmo, o kterém je známo, že je jeho, se jmenuje De Essentia Philosophiæ (Co se týče podstaty filozofie),[2] a je stále v rukopisné podobě.[3] Rukopis, který je v latině a obsahuje 171 folií, přežil jako součást soukromé sbírky Fortunatus Panzavecchia. Není to napsáno Rizzovým vlastním rukopisem, ale rukopisem Josepha Ciantara, jednoho z Rizzových studentů. Dokument je ve skutečnosti zprávou o Rizzových přednáškách přednesených v letech 1781 až 1782. Není známo, kde byly přednášky předneseny. Dělení práce je v typickém stylu Scholastika; ve sporech a otázkách.

Existující rukopis se skládá z devíti brožur. Pravděpodobně však tvořily pouze část celého dokumentu nebo dokumentů, protože na začátku uvádí, že se jedná o první svazek (což naznačuje, že budou následovat další svazky). Zdá se, že bohužel ostatní části chyběly. Ve skutečnosti, protože téma tematiky existujících brožur se týká pouze logiky a obecný název jistě naznačuje, že psaní není jen o logice, lze dojít k závěru, že další části, zabývající se snad metafyzikou, fyzikou atd., jsou ztraceny nebo ztraceny.

Jedna z dochovaných brožur má název Kontroverzní logiky (Spory týkající se logiky). Rizzo zde diskutuje o různých bodech, které během jeho působení nebyly dosud vyřešeny. Rizzo uvádí, že logiku lze rozdělit na instituce (rozhodnuté otázky) a kontroverze (nerozhodnuté otázky). Jeden z nich, o kterém probíhala diskuse, se zeptal, zda Adam měl filozofii. Stejně jako u ostatních se Rizzo zabývá touto „kontroverzí“ nejprve obecně a poté zvláště. V této konkrétní části o tom rozhoduje Rizzo Adam skutečně měl vlastní filozofii a dává argumenty, aby takovou doktrínu potvrdil.

Práce začíná úvodem o podstatě filozofie. Zbytek dokumentu, kromě výše zmíněné části, se postupně zabývá pojmem „logika“; počátky, uznání a růst logika; a různé školy („sekty“, kterým je říká) logiky. Rizzo se také zabývá definicí logiky, povahou práce prováděné lidským intelektem a také mentálními (nebo logickými) operacemi zapojenými do racionálních chyb, zdrojem jejich procesů a jejich možnými nápravnými prostředky.

Reference

  1. ^ Mark Montebello, Il-Ktieb tal-Filosofija f’Malta (Zdrojová kniha filozofie na Maltě), PIN Publications, Malta, 2001, roč. II, s. 150.
  2. ^ Tamtéž., str. 91-92.
  3. ^ Archiv katedrály, Mdina, MS. Pan.113.

Zdroje

  • Mark Montebello, Il-Ktieb tal-Filosofija f’Malta (Zdrojová kniha filozofie na Maltě), PIN Publications, Malta, 2001.

Viz také