Josef Gerstmann - Josef Gerstmann - Wikipedia

Josef Gerstmann, asi 1930 (Bildersammlung / Sammlungen der Medizinischen Universität Wien)

Josef Gerstmann (17. července 1887, Lemberg - 23. března 1969, New York City ) byl Židovský rakouský -rozený Američan neurolog.[1][2]

Gerstmann studoval medicínu na lékařské univerzitě ve Vídni v letech 1906 až 1912, kterou ukončil v roce 1912. Během první světové války působil s vyznamenáním jako hygienik. Následně pracoval na Psychiatricko-neurologické klinice ve Vídni Wagner-Jauregg, a poté, co se stal profesorem, se v roce 1930 stal šéfem Neurologického institutu Maria-Theresien-Schlössel ve Vídni. židovský, v roce 1938 emigroval se svou manželkou Martou do Spojených států a unikl nacistům Anschluss.

Gerstmann zpočátku pracoval ve státní nemocnici ve Springfieldu ve státě Ohio a v letech 1940–1941 pracoval jako výzkumný asistent a jako neurolog konzultant v nemocnici sv. Alžběty ve Washingtonu. 1941 se přestěhoval do New Yorku a stal se výzkumným spolupracovníkem Newyorského neurologického institutu a ošetřujícím neuropsychiatrem v nemocnici Goldwater Memorial Hospital. Gerstmann zahájil soukromou praxi v 240 Central Park South. Byl jmenován čestným členem Americké psychiatrické asociace a Akademie neurologie, členem Americké psychopatologické asociace, Psychoterapeutické společnosti, Pirquetové společnosti a Společnosti Rudolfa Virchowa. Gerstmann zemřel 23. března 1969 ve svém newyorském bytě.

Gerstmannův syndrom a Gerstmann-Sträussler-Scheinker syndrom jsou pojmenovány po něm.[3]

Vybraná díla

  • Beiträge zur Pathologie des Rückenmarks. Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 29, 1, 97-167, 1915 doi:10.1007 / BF02897494
  • Gerstmann J, Schilder P. Zur Kenntnis der Bewegungsstörungen der Pseudosklerose. Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 58, 1, 33–41, 1920 doi:10.1007 / BF02902023
  • Über die einwirkung der malaria tertiana auf die progresivní paralýza. Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie, 1920
  • Die Malariabehandlung der progressiven Paralyze. Wiedeń, 1925; 2. wydanie 1928.
  • Beitrag zur Kenntnis der Entwicklungsstörungen in der Hirnrinde bei genuiner Epilepsie, Idiotie, juveniler Paralyze und Dementia praecox. Arbeiten Neurol Inst Wiener Univ 21: 286–313 (1916)
  • Fingeragnosie. Eine umschriebene Störung der Orientierung am eigenen Körper. Wiener Klin Wochenschr 37: 1010–1012 (1924)
  • Gerstmann J, Schilder P. Studien über Bewegungsstörungen. Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 70, 1, 35–54, 1921 doi:10.1007 / BF02867524
  • Zur frage der umwandlung des klinischen bildes der paralyze in eine halluzinatorisch-paranoide erscheinungsform im gefolge der malariaimpfbehandlung. Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 93, 1, 200–218, 1924 doi:10.1007 / BF02900053
  • Gerstmann J, Schilder P. Mikrographie u Sensorisch-Aphasischen. 1925 doi:10.1007 / BF01814177
  • Fingeragnosie und isolierte Agraphie; ein neues Syndrom. Zeitschr Gesamte Neurol Psychiatr (Berlín) 108: 152–177 (1927)
  • Über ein noch nicht beschriebenes Reflexphänomen bei einer Erkrankung des zerebellaren Systems. Wiener Med Wochenschr 78: 906–908 (1928)
  • Über ein neuartiges hirnpathologisches Phänomen. Wiener Klin Wochenschr 50: 294–296 (1928)
  • Gerstmann J, Kestenbaum A. Monokuläres Doppeltsehen bei cerebralen Erkrankungen. Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 128, 1–4, 42–56, 1930 doi:10.1007 / BF02864243
  • Gerstmann J, Sträussler E. Zum Problemgebiet der Encephalomyelitis und der multiplen Sklerose. 1931
  • Zur Symptomatologie der Stirnhirnerkrankungen. Mschr Psychiat Neurol 1936; 93: 102-110 doi:10.1159/000148805
  • FENOMENON TĚLESA TĚLA V PŘEDNÍCH LOBE LESIONECH. 1940
  • Několik poznámek o Gerstmannově syndromu. Neurology 7: 866–869 (1957)
  • PSYCHOLOGICKÉ A FENOMENOLOGICKÉ ASPEKTY PORUCH OBRAZOVÉHO OBRAZU. The Journal of Nervous and Mental Disease, 1958
  • Pravo-levá diskriminace a lokalizace prstů. The Journal of Nervous and Mental Disease, 1960
  • Několik posmrtných poznámek o Gerstmannově syndromu od J. Gerstmanna. Wiener Zeitschr Nervenheilk 28: 12–19 (1970)

Reference

  1. ^ „Gerstmannův + syndrom - definice z lékařského slovníku Merriam-Webstera“. Archivovány od originál dne 2012-07-14. Citováno 2008-06-21.
  2. ^ Triarhou LC (duben 2008). „Josef Gerstmann (1887-1969)“. J. Neurol. 255 (4): 614–5. doi:10.1007 / s00415-008-0851-5. PMID  18463777.
  3. ^ lékař / 2020 na Kdo to pojmenoval?
Viz také: Gerstmann