Jonas Lie (spisovatel) - Jonas Lie (writer)

Jonas Lie
Jonas Lie sedí na židli
Jonas Lie v roce 1904.
narozenýJonas Lauritz Idemil Lie
(1833-11-06)6. listopadu 1833
Hokksund, Eiker, Norsko
Zemřel5. července 1908(1908-07-05) (ve věku 74)
Stavern, Larvik, Norsko
obsazeníProzaik, básník, spisovatel pohádek, novinář a právník
NárodnostNorština
Alma materUniversity of Christiania
Literární hnutíRealismus
ManželkaThomasine Henriette Lie (1833–1907)
Podpis
Jonas Lie. Gravírování Hans Peter Hansen (1874)
Pomník Jonase a Thomasine Lie na hřbitově ve Stavern

Jonas Lauritz Idemil Lie (Norština:[liː]; 6. listopadu 1833 - 5. července 1908) byl a Norština prozaik, básník a dramatik, který spolu s Henrik Ibsen, Bjørnstjerne Bjørnson a Alexander Kielland, je považován za jednoho z čtyři velcí norské literatury 19. století.[1]

Pozadí

Jonas Lie se narodil v Hokksund v Øvre Eiker v kraji Buskerud, Norsko. Jeho rodiči byli Mons Lie (1803–1881) a Pauline Christine Tillerová (1799–1877). Pět let po narození jeho syna byl Lieův otec jmenován šerifem Tromsø, který leží uvnitř polární kruh a mladý Jonas Lie strávil šest z nejpůsobivějších let svého života v tomto vzdáleném přístavu.[2][3]

Byl poslán do námořní školy v Fredriksværn; ale jeho vadný zrak způsobil, že se vzdal života na moři. Přestoupil do Bergenská katedrální škola (Bergen katedralskole) v Bergen, a v roce 1851 vstoupil do University of Christiania, kde se seznámil s Ibsen a Bjørnson. Vystudoval právo v roce 1857 a krátce nato začal praktikovat v Kongsvinger, město ležící mezi jezerem Mjøsa a hranice s Švédsko.[4]

Kariéra

Klientů v Kongsvinger nebylo mnoho a Lie si našel čas psát pro noviny a stal se častým přispěvatelem k některým Christiania deníky. Jeho prvním dílem byl svazek básní, který se objevil v roce 1866 a nebyl úspěšný. Během následujících čtyř let se věnoval téměř výhradně žurnalistice, tvrdě pracoval a bez velké odměny, ale získal pero pohotového spisovatele a získal velení stylu, který se v jeho následné kariéře ukázal jako použitelný.[5]

V roce 1870 vydal Den Fremsynte,[6] silný příběh o moři a pověrách se soustředí na Severní Norsko. V následujícím roce se vrátil do Nordlandu a odcestoval do Finnmark.[7]

Od roku 1874 mu norský parlament přiznal plat umělce. Poté, co získal tento malý důchod od vlády, hledal největší kontrast, jaký mohl v Evropě najít, ke scénám svého dětství a začal Řím. Nějakou dobu žil v severním Německu, poté se přestěhoval do Bavorsko, kde trávil zimy Paříž. V roce 1882 na nějaký čas navštívil Norsko, ale vrátil se na evropský kontinent. Jeho dobrovolné vyhnanství z rodné země skončilo na jaře roku 1893, kdy se usadil v Holskogenu poblíž Kristiansand. Jeho práce byly poté četné.[8]

Funguje

Jonas Lie se ve svých pracích často snažil reflektovat ve svých spisech povahu, lidový život a společenského ducha norského národa. Jeho psaní se často zabývalo rodinným životem v různých prostředích, včetně zobrazování sociálních a intelektuálních omezení žen ve vzdělaných třídách. Lie byl všestranný spisovatel, liberální a moderní, ale také silně vázaný na tradici.[8]

Mezi nejlepší Lieovy práce je třeba zařadit Familien paa Gilje[9] (1883), který byl pozoruhodným dokumentem o životě důstojnické rodiny a několika možnostech, které dostaly dcery těchto rodin.[10]

Jeho dvě sbírky povídek s názvem Trold zahrnovat pověry rybářů a pobřežních občanů severního Norska. Mnohem antologizovaná povídka Elias a Draugh byl zařazen do sbírky původně vydané nakladatelstvím Gyldendal Norsk Forlag, a byl přetištěn Roald Dahl v Kniha strašidelných příběhů Roalda Dahla (1983).[11]

Osobní život

V roce 1860 se oženil se svou sestřenicí Thomasine Henriette Lie (1833–1907). Pár měl pět dětí, z nichž dvě zemřely mladé. Byli rodiči diplomata Michael Strøm Lie (1862–1934) i spisovatelé Mons Lie (1864–1931) a Erik Røring Møinichen Lie (1869–1943). Jonas Lie zemřel ve Fleskumu v Sandvika v průběhu roku 1908, necelý rok po smrti Thomasine.[12][13][14][15]

V roce 1904 norský král udělil Lie Grand kříž Kříž Řád svatého Olava. Jonas Lie byl strýcem autora Bernt Lie (1868–1916). Henriette Thomasine Lie byla tetou Jonas Lie, norský americký malíř.[8]

Práce v anglickém překladu

  • Malá šedá (1873, překládala paní Arbuthnottová).
  • Pilot a jeho žena (1876, překládal Sara Chapman Thorp Bull; a znovu G.L. Tottenham, 1877).
  • Barque Future (1879, překládal Sara Chapman Thorp Bull).
  • Commodoreova dcera (1892, překládali H. L. Brækstad a Gertrude Hughes).
  • Weird Tales from Northern Seas (1893, překládal R. Nisbet Bain).
  • Vizionář (1894, překládal Jessie Muir).
  • Jeden z životních otroků (1895).
  • Niobe (1897, překládal H.L. Brækstad).
  • Vybrané příběhy a básně (1914).
  • Rodina v Gilje (1920, překládal Samuel Coffin Eastman).
  • Věštec a další norské příběhy (1990, překládali Brian Morton a Richard Trevor).

Reference

  1. ^ "Jonas Lie - biografie a práce. Hledejte texty, čtěte online. Diskutujte". www.online-literature.com.
  2. ^ {{citovat web„Jonas Lie (1833-1908)“. Fjordgaten. Archivovány od originál 23. února 2013. Citováno 1. dubna 2018.
  3. ^ „Jonas Lie - dikterhøvdingen fra Hokksund“. eiker.org. Archivovány od originál 5. února 2016. Citováno 1. února 2016.
  4. ^ Liukkonen, Petri. „Jonas Lie“. Knihy a spisovatelé (kirjasto.sci.fi). Finsko: Kuusankoski Veřejná knihovna. Archivovány od originál 13. března 2012.
  5. ^ „Jonas Lie (1833–1908)“. lokalhistoriewiki. Citováno 1. dubna 2018.
  6. ^ "Den fremsynte". Cappelendamm.
  7. ^ „Jonas Lie (1833–1908)“. bartleby.com. Citováno 1. dubna 2018.
  8. ^ A b C Petter Aaslestad. „Jonas Lie - 1“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 1. dubna 2018.
  9. ^ Forlag, Gyldendal Norsk. „Familien på Gilje - Gyldendal“. www.gyldendal.no.
  10. ^ Jonas Lie před otcem(Dagbladet) Archivováno 2001-11-25 na Wayback Machine
  11. ^ „Kniha strašidelných příběhů Roalda Dahla“. 29. listopadu 2015.
  12. ^ „Thomasine Lie“. lokalhistoriewiki. Citováno 1. dubna 2018.
  13. ^ „Michael Strøm Lie (1862–1934)“. lokalhistoriewiki. Citováno 1. dubna 2018.
  14. ^ Erik Bjerck Hagen. „Mons Lie“. Uchovávejte norské leksikon. Citováno 1. dubna 2018.
  15. ^ Erik Bjerck Hagen. „Erik Møinichen Lie“. Uchovávejte norské leksikon. Citováno 1. dubna 2018.

Další čtení

  • Boyesen, Hjalmar Hjorth (1895). „Jonas Lie.“ V: Eseje o skandinávské literatuře. (Londýn: David Nutt, str. 121–51)
  • Jorgenson, Theodore (1933). Dějiny norské literatury. New York: Společnost Macmillan.
  • Lyngstad, Sverre (1977). Jonas Lie. (Boston: Boston: Twayne) ISBN  0805762744
  • Lyngstad, Sverre (1979). „Vortex a související snímky v beletrii Jonase Lie,“ Skandinávská studia, Sv. 51, č. 3, s. 211–48.
  • Olson, Julius Emil (1920). "Úvod" na Rodina v Gilje. New York: Americko-skandinávská nadace, s. Vii – xxxi.
  • Wiehr, Josef (1929). „The Women Characters of Jonas Lie,“ The Journal of English and Germanic Filology, Sv. 28, č. 1/2, s. 41–71, 244–62.

externí odkazy