Hjalmar Hjorth Boyesen - Hjalmar Hjorth Boyesen

Hjalmar Hjorth Boyesen (23. září 1848 - 4. října 1895) byl a Norština -americký autor a vysokoškolský profesor. On je nejlépe připomínán pro jeho román Gunnar: Příběh severského života, který je obecně považován za první román norského přistěhovalce v Americe.[1][2]
Životopis
Narodil se na norské námořní základně Fredriksvern, nedaleko obce Stavern v Vestfold Kraj, Norsko. Boyesen vyrostl ve Fredriksvernu a poté v Kongsberg, a od roku 1854, v Systrand v Sogn. Od roku 1860 odešel do Drammen Latinské škole a po závěrečných zkouškách složil v roce 1868 další zkoušku na univerzitě. Boyesen byl v obou Němec a Skandinávská literatura, absolvoval University of Leipzig a University of Oslo.[3]
Kariéra
Boyesen emigroval do Spojených států v roce 1869 a zpočátku se stal pomocným redaktorem Fremad, a Norský jazyk týdeník v Chicagu. Vícejazyčný Boyesen následně učil řecký a latinský třídy v Urbana University. Boyesen byl profesorem severoevropských jazyků na Cornell University od 1874 do 1880. Boyesen se stal profesorem germánských jazyků na Columbia University v roce 1881.[4] Včetně jeho vědeckých prací Goethe a Schiller, Eseje o německé literatuře, Komentář k dílům Henrika Ibsena a Eseje o skandinávské literatuře.[5]
Díky svým veřejným přednáškám si Boyesen získal pověst vynikajícího lektora. Byl plodným spisovatelem a více než 20 let vydal 25 knih včetně románů, povídek, básní a literární kritiky. Publikoval také povídky, eseje a recenze knih v periodikách. Boyesen je více známý pro jeho díla populární fikce. Jeho nejúspěšnějšími knihami zůstaly ty, které vycházejí z norské kultury a zvyků. Napsal mnoho knih beletrie pro dospělé a děti a nějakou poezii. .[6]
Vybraná bibliografie
- Gunnar: Příběh severského života (1874)
- Severská pouť (1875)
- Falconberg (1879)
- Goethe a Schiller (1879)
- Ilka na vrcholu kopce (1881)
- Dcera Filištínů (1883)
- Alpské růže (1884) (přehrát)
- Vagabond Tales (1889)
- Proti Heavy Old (1890)
- Mamona nespravedlnosti (1891)
- Idyly Norska a jiné básně (1892)
- Chlapectví v Norsku: příběhy o životě chlapců v zemi půlnočního slunce (1892)
- Eseje o německé literatuře (1892)
- Sociální boje (1893)
- Komentář k dílům Henrika Ibsena (1894)
- Proti těžké přesile: příběh severského hrdinství a nebojácné trio (1894)
- Severské povídky (1894)
- Eseje o skandinávské literatuře (1895)
- Mikkel (Neznámý)
Reference
- ^ Hjalmar Hjorth Boyesen, Forfatter Litteraturforsker (Per Seyersted. Store norske leksikon)
- ^ Dorothy Burton Skardal. „Skandinávský spisovatel přistěhovalců v Americe“. Norsko-americká historická asociace (svazek 21: strana 14). Citováno 1. březen, 2016.
- ^ Boyesen a norská imigrace (Glasrud, Clarence A. Norská americká historická asociace. Svazek I9: Strana 15)
- ^ Norský jazyk a literatura na amerických univerzitách (Flom, George T. Norská americká historická asociace. Svazek II: Strana 78)
- ^ Norwegian-American Fiction, 1880-1928 (Hoidahl, Aagot D. Norská americká historická asociace. Svazek V: Strana 61)
- ^ Norský průkopník v oblasti amerického stipendia (Larson, Laurence M. Norská americká historická asociace. Svazek II: Strana 62)
Další čtení
- Glasrud, Clarence A. (1963). Hjalmar Hjorth Boyesen (Northfield: Norwegian-American Historical Association)
- Fredrickson, Robert S. (1980). Hjalmar Hjorth Boyesen (Boston: Twayne Publishers)
- Seyersted, Per (1984). Od norského romantika po amerického realistu: Studie o životě a spisy Hjalmara Hjorth Boyesena (Oslo: Solum: Publications of the American Institute, University of Oslo)
- Eckstein, Neil Truman (1990). Okrajový muž jako romanopisec: Norsko-američtí spisovatelé H.H Boyesen a O.E. Rolvaag (Taylor a Francis)