John Crescentius - John Crescentius

Erb Crescenzi rodina.

John Crescentius (Italština: Giovanni Crescenzio) taky John II Crescentius nebo Crescentius III (d. 1012) byl synem Crescentius mladší (Crescentius II). Následoval titul svého otce konzul a patricij z Řím v roce 1002 a držel ho k smrti.

Na začátku roku 1001 vypukla v Římě vzpoura proti Císař Otto III, který nyní trvale pobýval v Římě. Císař a Papež Sylvester II, první papež francouzské národnosti, byli nuceni uprchnout; je docela pravděpodobné, že John Crescentius byl hlavním hybatelem povstání.[1]

V každém případě poté převzal nejvyšší autoritu v Římě a po smrti císaře Oty III dne 24. ledna 1002 převzal titul Patricius Romanorum. Sylvestrovi bylo dovoleno vrátit se do Říma, ale s dočasnou vládou neměl nic společného. Totéž platí o jeho třech bezprostředních nástupcích: Jan XVII (1003), Jan XVIII (1003–09) a Sergius IV (1009–12), z nichž všichni byli jmenováni vlivem Jana Crescentia.[1] Po zbytek svého života nedošlo k žádným dalším císařským korunovacím. John Crescentius zemřel v květnu 1012,[2] as ním i Crescentii zmizel z historie Říma.[1]

Poznámky

  1. ^ A b C 1913 Katolická encyklopedie: Herbermann, Charles, ed. (1913). „Crescentius“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  2. ^ 1913 Katolická encyklopedie: Herbermann, Charles, ed. (1913). „Pope Sergius IV“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.

Reference