John Angelos ze Syrmie - John Angelos of Syrmia
John Angelos | |
---|---|
Guvernér Syrmie | |
Panování | 1227–1253 |
Předchůdce | nová tvorba |
Nástupce | Rostislav Michajlovič (?) |
narozený | C. 1193 |
Zemřel | 1253 |
Vznešená rodina | Angelos |
Manžel (y) | Matilda z Viandenu |
Problém Maria Angelina ze Syrmie | |
Otec | Isaac II Angelos |
Matka | Margaret Maďarská |
John Angelos nebo Angelus (řecký: Ἰωάννης Ἄγγελος, maďarský: Angelos János; C. 1193 - 1253), také známý jako Dobrý Johne (řecký: Καλοϊωάννης / Kaloiōannēs), byl byzantský princ, který se stěhoval do Maďarsko, a sloužil jako guvernér různých jižních oblastí, včetně Syrmia, od 1227 do 1253, za vlády uherských králů Ondřej II a Béla IV, kteří byli jeho příbuznými z matčiny strany.
Život
John Angelos byl synem Isaac II Angelos, byzantský císař od 1185 do 1195, a znovu od 1203 do 1204; a Margaret Maďarská, dcera krále Béla III (r. 1172–1196) a sestra krále Emeric (r. 1196–1204). John měl tři starší nevlastní sourozence z prvního manželství jeho otce: Anna-Euphrosyne, Irene Angelina a Alexios IV Angelos, zatímco měl mladšího úplného bratra Manuela Angelose (nar. po 1195 - d. 1212).
Rodina našla útočiště u maďarského soudu v roce 1222.[1]
Král Andrew II Maďarska (r. 1205–1235), jeho strýc, mu dal „Syrmia a dále“, tj. jižně od Řeka Sáva, počítaje v to Bělehrad a Macsó, kterému vládl až do roku 1253.[2]
V roce 1221 Papež Honorius III požadoval, aby „kacíři“ (Bogomily ) být vyhuben v Bosně. Jeho kaplan Aconcio nebyl schopen získat žádné následovníky v Ragusa a zemřel v Bosně. Ugrin Csák, Arcibiskup z Kalocsy, navrhl Andrew II Maďarska že povede Bosenská křížová výprava a král a papež mu slíbili všechny země, že se zbaví kacířů. Ugrin se nadhodnotil a místo toho dal 200 stříbrných marek Johnu Angelosovi, vládci Syrmie, aby tento úkol splnil. John vzal peníze, ale nikdy nejednal proti bogomilům, přestože mu jeho povinnost připomněl v roce 1227 papež Honorius III.[3]
Král Béla IV. Jmenoval Johna Angelose guvernérem Syrmie a Rostislav Michajlovič jako guvernér Slavonie, zajišťující své jižní hranice, zatímco míří k Jadranu.[4] Další zdroj tvrdí, že vládl Syrmii a Bačka od ca. 1230.[5]
Zemřel roku 1253, protože dokumenty týkající se manželství jeho dcery Marie ho zmiňují jako zemřelého.[6]
Problém
John byl ženatý Matilda z Viandenu (asi 1216–), dcera Jindřich I., hrabě z Viandenu a Margaret Courtenay Matildina matka Margaret byla dcerou Peter Courtenay, Latinský císař Konstantinopole, a tedy sestra latinských císařů Robert a Baldwin II.[6][7]
Jejich dcera Maria byla vdaná za "Anselm z Keu". Jejich manželské licence byly vydány v letech 1253 a 1254 papežským kancléřstvím. První dokument zmiňuje manželství"inter Anselmum de Keu ac Mariam, natam Matildis dominae de Posaga, natae comitissae Viennensis„zatímco druhý dokument zmiňuje“Maria, Nate Quondam Calojohanni„a zmiňuje také Mariina strýce z matčiny strany jako“imperatore Constantinopolitano, eiusdem Matildis avunculo". Tyto údaje umožnily Gordonovi McDanielovi identifikovat Mariina otce jako Johna Angelose, pána Syrmie, a Mariinu matku jako Matildu, dceru Jindřich I., hrabě z Viandenu a Margaret Courtenay (sestra latinských císařů Robert a Baldwin II ).[6]
Identita Mariina manžela byla předmětem několika genealogických a historických studií, které se pokoušely vyřešit složité otázky související s přisuzováním zdrojů nejméně u dvou osob (otce a syna), které měly stejné jméno: Anseau de Cayeux.[8][9][10][11][12]
Gordon McDaniel navrhl, aby Maria, dcera Johna Angelose, byla stejná osoba jako Maria, která je zmíněna v několika zdrojích ze 70. a 80. let 20. století jako vdova po Anseau de Cayeux a také jako sestra královny Jelena Srbska. Na základě tohoto předpokladu dospěl k závěru, že otcem Jeleny byl John Angelos ze Syrmie.[13]
V létě 1280, králi Charles já Sicílie vydal doklad umožňující paní Marii cestovat Apulie do Srbska, navštívit její sestru, královnu Srbska (latinský: Quia nobilis mulier domina Maria de Chaurs cum filio suo et familia eiusdem domine intendit transfretare ad presens ad partes Servie visura dominam reginam Servie sororem suam). V pozdějších dokumentech vydaných v roce 1281 byla Maria zmíněna králem Karlem jako jeho bratranec (latinský: nobilis mulier Maria domina Chau consanguinea nostra carissima) a vdova po Anselmovi “de Chau" (latinský: nobilem mulierem Mariam relictam quondam nobilis viri Anselmi de Chau).[14]
Pokud jsou tyto předpoklady správné, John Angelos by byl dědeček z matčiny strany srbských králů Stefan Dragutin a Stefan Milutin.
Předci
Předkové Johna Angelose ze Syrmie | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ Z. J. Kosztolnyik (1996). Maďarsko ve třináctém století. Východoevropské monografie.
Szeremská oblast dále
- ^ Moravcsik 1970, str. 94.
- ^ Henry Charles Lea (1956). Historie inkvizice středověku (kompletní). Alexandrijská knihovna. 993–. ISBN 978-1-4655-2724-0.
- ^ Ungarn-Jahrbuch: Zeitschrift für die Kunde Ungarns und verwandte Gebiete, svazek 12. Hase und Koehler Verlag. 1984.
Úsilí Bela IV! zabezpečit svou jižní hranici při přechodu k Jadranu zahrnoval ustavení vůdců ve Srem (John Angelos) a Slavonii (Rostislav Michajlovič), kteří byli nejen schopní, ale také úzce spojení s ...
- ^ Historisches Jahrbuch. K. Alber. 1951.
Seit ungefähr 1230 war (Kalo-) Johannes Angelos, ein Sohn des byzantinischen Kaisers IsaaklI. Angelos Herr von Syrmien und Gomes von Bacs. Eine noch größere Rolle spielte dann Rostislav Michailo- witsch, der Sohn des von den Tataren ...
- ^ A b C McDaniel 1984, str. 43.
- ^ McDaniel 1986, str. 196.
- ^ McDaniel 1984.
- ^ McDaniel 1986.
- ^ Angold 2011.
- ^ Petrovič 2015.
- ^ Bácsatyai 2017.
- ^ McDaniel 1984, str. 43–50.
- ^ Petrovič 2015, str. 171.
Zdroje
- Angold, Michael (2011). „Latinská říše Konstantinopole, 1204–1261: Manželské strategie“. Totožnosti a oddanost ve východním Středomoří po roce 1204. Farnham: Ashgate Publishing Limited. 47–68.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bácsatyai, Dániel (2017). "A 13. századi francia – magyar kapcsolatok néhány kérdése" (PDF). Századok. 151 (2): 237–278.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bataković, Dušan T., vyd. (2005). Histoire du peuple serbe [Dějiny srbského lidu] (francouzsky). Lausanne: L’Age d’Homme.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Berger, Élie (1897). Les Registres d'Innocent IV. 3. Paříž.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bourel, Charles (1895). Registres d'Alexandre IV (PDF). 1. Paříž.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Engel, Pál (2001). The Realm of St. Stephen: A History of Medieval Hungary, 895-1526. Londýn a New York: IB Tauris.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John Van Antwerp Jr. (1975). Bosenská církev: Nová interpretace: Studie bosenské církve a jejího postavení ve státě a ve společnosti od 13. do 15. století. Boulder: East European Quarterly.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John Van Antwerp Jr. (1994) [1987]. Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Коматина, Ивана; Коматина, Предраг (2018). „Византијски и угарски Срем од X до XIII века“ [Byzantská a maďarská Syrmia v 10. – 13. Století]. Зборник радова Византолошког института (v srbštině). 55: 141–164.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- McDaniel, Gordon L. (1984). „O maďarsko-srbských vztazích ve třináctém století: John Angelos a královna Jelena“ (PDF). Ungarn-Jahrbuch. 12 (1982-1983): München, 1984: 43–50.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- McDaniel, Gordon L. (1986). „Dům Anjou a Srbsko“. Ludvík Veliký: král uherský a polský. Boulder: Východoevropské monografie. 191–200.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Moravcsik, Gyula (1970). Byzanc a Maďaři. Budapešť: Akadémiai Kiadó.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Petrovitch, Nicolas (2015). „La reine de Serbie Hélène d'Anjou et la maison de Chaources“. Křížové výpravy. 14: 167–182.CS1 maint: ref = harv (odkaz)