Johannes Secundus - Johannes Secundus

Janus Secundus

Johannes Secundus (taky Janus Secundus) (15. listopadu 1511 - 25. září 1536) byl a Nová latina básník z holandský národnost.[1]

raný život a vzdělávání

Narodil se Jan Everaerts v Haag, jeho otec Nicolaes Everaerts byl známý právník a přítel Erazmus.

V roce 1528 se jeho rodina přestěhovala do Mechlin, kde Secundus napsal svou první knihu o elegie. V roce 1532 odešel do Bourges se svým bratrem Mariusem studovat právo pod Alciati. Získal svůj licentia.

Kariéra

V roce 1533 odešel za svým dalším bratrem Grudiem na španělský dvůr Karel V.. Tam strávil dva roky jako sekretář arcibiskupa Toledo. Kvůli nemoci se vrátil do Mechlinu a zemřel v Saint-Amand v září 1536 ve věku dvaceti čtyř let.

Spisy

Secundus byl plodný spisovatel a za svůj krátký život vytvořil několik knih elegie na jeho milence Julii a Neaeru,[2] epigramy, ódy, veršované epištoly a epithalamie, jakož i některé prózy (epištoly a itineráře).

Jeho nejslavnějším dílem však bylo Liber Basiorum (Kniha polibků, první úplné vydání 1541), krátká sbírka sestávající z devatenácti básní v různých metrech, ve kterých básník zkoumá téma pusa ve vztahu ke své španělské milence Neaeře.[3] 'Basia' jsou opravdu rozšířené napodobeniny Catullus (zejména básně 5 a 7) a některé básně z Anthologia Graeca; Secundus situuje svou poezii, stylisticky i tematicky, pevně s Neokatulán tradice. Variace na ústřední téma zahrnují: snímky přirozené plodnosti; „aritmetika“ líbání; polibky jako výživa nebo léčba; polibky, které zranění nebo přinést smrt; a výměna duší líbáním. Secundus také zavádí prvky Novoplatonismus a Petrarchismus do jeho básní.

Hudební prostředí a vliv

Viz také

Reference

  1. ^ Básně Johannes Secundus
  2. ^ P. Murgatroyd, Amatérské elegie Johannes Secundus (2000) str. 5
  3. ^ H. Bevington, The Journey if Everything (1988) str. 57
  4. ^ Francouzský filozof, Eseje (1978) str. 161

Další čtení

  • Secundus, J. ''Oeuvres complètes, ediční kritika etablie et annotée par Roland Guillot. Tome I Paris: Champion, 2005 (pour le tome I Comme pour les suivants, il ne s'agit nullement d'une édition kritique; traduction, commentaire et analyze sont extrêmement fautifs et indigents (l'édition fournit par ailleurs un grand nombre de poèmes français des imitateurs de Second). Il en va de de même des Essais sur Jean Second publiés plus récemment ve společnosti Garnier, où les introductions de l'édition sont simplement reprises avec les mêmes manques et les mêmes erreurs. P. Galand).
  • Anne Rolet, Stéphane Rolet, „La quête d'Orphée, la naissance d'Athéna, les visions de la sophia divina : Essai d'interprétation symbolique de la façade du palais de Maximilien Transsylvain à Bruxelles ", Humanistica Lovaniensia, 50, 2011, s. 161–193 [l'article porte en grande partie sur l'épigramme 1, 43 de Jean Second:In magnificas aedes quas Bruxellae struxit Maximilianus Transyluanus].
  • Secundus, J., Oeuvres complètes, dir. P. Galand, kritika vydání W. Gelderblom (avec la kolaboration de P. Tuynman), d'après le manuscrit Rawlinson G 154, Oxford, Bodleian Library, et l'édition de 1541 (Utrecht, Herman van Borculo) avec traduction, notes et études littéraires de GA Bergère, A. Bouscharain, K. Descoings, N. Catellani-Dufrêne, A. Laimé, P. Galand, L. Katz, S. Laburthe, S. Laigneau-Fontaine, V. Leroux, O. Pedeflous, C. Pezeret, S. Provini, A. Rolet, S. Rolet, E. Séris, A. Smeesters, L. van Kammen, à paraître à Genève, Editions Droz, 2013.

externí odkazy