Johanna Geissmar - Johanna Geissmar - Wikipedia

Johanna Geissmar
Johanna Geissmar.jpg
Geissmar ve věku 19, strhotografie z Conrad Ruf
narozený
Johanna Elsa Geissmar

7. prosince 1877
Mannheim, Bádensko-Württembersko, Německo
Zemřel14. srpna 1942
Koncentrační tábor Osvětim
NárodnostNěmecko-židovský
VzděláváníAbitur
obsazeníPediatr

Johanna Elsa Geissmar (7. prosince 1877 v Mannheim - 14. srpna 1942 v Koncentrační tábor Osvětim ) byl německo-židovský pediatr zavražděn nacistickým režimem během holocaust. Byla zavolána Anděl v pekle pacienty, kterým během pobytu pomáhala Internační tábor Gurs od října 1940 do srpna 1942.

Rodina

Johanna Geissmar byla nejmladší ze šesti dětí právníka Josefa Geissmara (16. Října 1828 v Sinsheim - 3. Října 1905 v Mannheimu) a jeho manželky Kláry roz. Regensburgerové (20. Dubna 1844 v Eppingen - 16. července 1911). Mezi její předky patřili kantori a učitelé náboženství. Její dědeček byl David Geismar, rabín ze Sinsheimu.

Život

Johanna Geissmar odešla na lyceum do Mannheimu. Studium na univerzitě tehdy nepřicházelo v úvahu, protože univerzity byly pro ženy stále uzavřené. Když Heidelberg University v roce 1900 začala přijímat ženy, Johanna se rozhodla dokončit střední vzdělání a získat titul Abitur na zámku Hohenbaden v Baden-Badenu. V roce 1909 začala studovat medicínu v Heidelbergu. Během této doby žila se svým bratrem Jakobem Geissmarem, soudcem, v Graimbergweg 1. Promovala v roce 1915 a poté pracovala jako lékařka v nemocnici v Heidelbergu. Byla konfrontována s těžkými zraněními vojáků První světová válka. Od roku 1920 působila jako pediatr v Heidelbergu, nejprve v Erwin-Rhode-Straße, později v Moltkestraße, kde také žila. Od roku 1930 přicházelo k Johanna Geissmar stále méně pacientů v důsledku nacistické propagandy. 1. dubna 1933 Gauleitung vyzval k bojkotu židovských lékařů. Na konci dubna 1933 byla Johanna Geissmar zbavena řidičského oprávnění a musela ukončit praxi.

Po 28. Srpnu 1933 se Johanna Geissmar přestěhovala do Bärental v Černý les. Od roku 1935 žila v Saig bei Lenzkirch. Přišel s ní žít její bratr Friedrich Geissmar, také lékař. Po Listopadu Pogrom z roku 1938 byla Johanna Geissmarová fyzicky napadena. Našla útočiště u své přítelkyně Eriky Schwoererové, jejíž rodina byla vůči nacistickému režimu kritická. Životní podmínky Židů byly stále hrozivější. Její přítel se obrátil o pomoc s Martinem Husem, protestantským knězem a členem Vyznávající církev. Ochrana však nebyla možná. Johannin bratr si vzal život na podzim roku 1940. Johanna Geissmarová byla zatčena Gestapo a byl přinesen do jednoho ze sběrných středisek během Provoz Wagnera Bürckela dne 23. října 1940. Poté byla deportována do Internační tábor Gurs v jižní Francii. Tam byla internována v ženském táboře. Johanna Geissmar a zdravotní sestra Pauline Maier postaral se o mnoho nemocných a omdlévajících pacientů, protože životní podmínky v táboře byly hrozné a nelidské. Její neúnavná práce v táboře vedla k popisu Anděl v pekle. V srpnu 1942 byla převezena do Koncentrační tábor Osvětim. Ačkoli její jméno nebylo na seznamu, nastoupila do transportu dobrovolně a chtěla se i nadále starat o své pacienty. Rovněž doufala, že v Osvětimi najde svého bratra Jakoba a jeho manželku, kteří byli deportováni z Mnichova. Datum jejího příjezdu do Osvětim-Birkenau je také datum jejich smrti: 14. srpna 1942.

Žádný z jejích sourozenců nepřežil. Tři sourozenci již zemřeli před rokem 1933. Jakob byl zavražděn v roce Theresienstadt v roce 1943 se jeho manželka Elisabeth a její dcera Martha také staly oběťmi Šoa. Přežily dvě neteře: Else Geissmar, druhá dcera Jakoba a Elisabeth, emigrovala do USA se svou dcerou Ruth v roce 1938. Berta Geissmar, dcera Leopolda, uprchla včas do Londýna.[1]

Vzpomínka

Stolperstein pro Johanna Geissmar v Heidelbergu

Pamětní deska pro Johannu Geissmarovou lze nalézt na budově Hochfirstweg 25 v Lenzkirch-Saig, kde kdysi žila. Jeho uvedení do provozu proběhlo dne 30. května 2004.

The ZDF film Anděl v pekle autor: Dietmar Schulz, který měl premiéru 31. ledna 2009. Je založen výhradně na osudu Johanny Geissmarové.

V roce 2013 proběhla školní konference Gymnázia Petera Petersena v Mannheim-Schönau, střední škola, se rozhodla školu přejmenovat svým jménem.[2]

Od roku 2014 Stolperstein před domem Moltkestrasse 6 v Heidelbergu slouží jako památník Johanna Geissmara.

Literatura

  • Karl Diefenbacher (1984), Ortssippenbuch Eppingen im Kraichgau (v němčině), Lahr-Dinglingen: Interessengemeinschaft Badischer Ortssippenbücher (Deutsche Ortssippenbücher, Reihe A. Pásmo 109) (Badische Ortssippenbücher. Pásmo 52)
  • Horst Ferdinand: Johanna Geissmar. V: Badische Biographien [de ]. Neue Folge 4/1996. S. 90-92.
  • Richard Zahlten: Meine Schwester starb v Osvětimi. Gedenkbuch für Dr. Johanna Geißmar und ihre Familie. Johannis Verlag, Lahr 2000.
  • Richard Zahlten: Dr. Johanna Geissmar: Von Mannheim nach Heidelberg und über den Schwarzwald durch Gurs nach Auschwitz-Birkenau. 1877-1942. Einer jüdischen Ärztin 60 Jahre danach zum Gedenken. Hartung-Gorre Verlag, Konstanz 2001, ISBN  3896496611.

Reference

  1. ^ Iniciativa Stolpersteine ​​für Heidelberg, popis rodiny Geissmar, získaný 20. srpna 2018
  2. ^ Mannheimer Morgen, 7. června 2013, s. 17

externí odkazy