Johann Jakob Müller (filozof) - Johann Jakob Müller (philosopher)

Johann Jakob Müller (31. května 1650 - 13. dubna 1716) byl a Němec morální filozof.[1][2]
Život
Johann Jakob Müller se narodil v Jena v roce 1650. Jeho otec, další Johann Müller (1615-1688), byl zástupcem vedoucího městská škola. Johann Jakob Müller chodil do školy, poté pod vedením Johanna Martina Ringlera. Jeho rodiče uznali výjimečný talent a také mu zajistili soukromé doučování doma od Anton Mosnern, duchovního z nedaleké Saalfelde. Ve věku pouhých 15 Müller začal navštěvovat přednášky na univerzita. Na Filozofie fakulty včetně jeho učitelů Johann Frischmuth, Erhard Weigel, Caspar Posner , Johann Andreas Bose , Valentin Veltheim , Johannes Musaeus, Johann Wilhelm Baier a Friedemann Bechmann.[2]
V roce 1677 Müller získal titul a stal se Mistr z Filozofie. Na univerzitě se stal Doplněk na filozofické fakultě, doplnění jeho příjmu jmenováním domácího učitele dále na sever.[2] Pro příštích třicet let vydal řadu spory na řadu etických témat.
Dne 12. dubna 1692 byl jmenován hostujícím profesorem filozofie v Jena. Dne 8. ledna 1695 byl jmenován řádným profesorem poezie a dne 14. září 1698 přijal učitelskou židli Logika. Po obdržení a udělit licenci v Zákony dne 23. října 1699, dne 18. února 1700, obdržel Doktorát zákonů. Dne 5. září 1705 nastoupil na místo profesora etické morální filozofie a politiky.
Müller se také obrátil na administrativní povinnosti a několikrát působil jako děkan filozofické fakulty. Během zimního období 1704/05 sloužil jako Rektor na Univerzita v Jeně.[3]
Publikace (není úplný seznam)
- Disp. de Moralitate inculpatae Tutelae. Jena 1680
- Disp. de Regressu demonstrativo. Jena 1680
- Disp. de Fide fracta. Jena 1680
- Disp. de Propaedeumatibus. Jena 1685
- Disputatio de Imperio Dictatoris. Jena 1687
- Institutiones Ethicae Positivo-Polemicae. Jena 1691
- Institutiones Politicae Positivo-Polemicae ad filum Aristotelis concinnatae. Jena 1691, 1705
- Institutiones Jurisprudentiae Gentium. Jena 1693
- Disp. de Jure Transitus per alterius Territorium. Jena 1693
- Disp. de jure Feciali. Jena 1693
- Disp. de Morte vicaria. Jena 1695
- Commentarius in Guil. Grotii Enchiridion de Principiis Juris Naturae. Jena 1696
- Disp. de Fictionibus Juris Naturae et Gentium. Jena 1696
- Disp. de Occisione Furis nocturni ad Hugo Grotii J. B. & P. II. I. Jena 1697
- Disp. de summo Bono Civili non consistente in Divitiis. Jena 1697
- Disp. de Jure Partis majoris. Jena 1697
- Disp. de Obligatione Subditorum ex Delicto summae Potestatis ad Hug. Grotii de I. B. & P. lib. 2. C. 21. Jena 1698
- Disp. de Syllogismis compositis. Jena 1698
- Disp. de Modis abolendi Culpam et Reatum. Jena 1700
- Disp. de Moralitate Reservationum mentalium in juramento. Jena 1701
- Disp. de Praesumptionibus Moralibus. Jena 1701
- Disp. de Virtutibus ac Vitiis Philosophorum Orientalium. Jena 1701
- Disp. de Duellis Principum. Jena 1702
- Disp. de Imperio Civili in Statu Innocentiae extituro. Jena 1703
- Představení v Artem Emblematicam. Jena 1706
- Disp. de Imputatione Morali. Jena 1707
- Disp de Jure Retorsionis inter Status Imperii. Jena 1707
- Disp. de jure Superiorum in Juramenta Inferiorum. Jena 1708
Reference
- ^ Christian Gottlieb Jöcher; Johann Christoph Adelung; Heinrich Wilhelm Rotermund; Otto Günther (1751). Müller (Johann Jacob). Allgemeines Gelehrten-Lexicon ... Dritter Theil M - R. p.735.
- ^ A b C Johann Heinrich Zedler (1739). „Müller (Johann Jacob)“. Zedlerův univerzální lexikon. p. 243. Citováno 22. srpna 2016.
- ^ Dr. Thomas Pester. „Die Rektoren / Prorektoren und Präsidenten der Universität Jena 1548 / 49-2014“ (PDF). Universitätsarchiv Jena. p. 13. Archivovány od originál (PDF) dne 3. června 2015. Citováno 23. srpna 2016.