Johan Hederstedt - Johan Hederstedt
Johan Hederstedt | |
---|---|
Hederstedt v roce 1988. | |
Rodné jméno | Johan Ivar Hederstedt |
narozený | Nässjö, Švédsko | 26. srpna 1943
Věrnost | Švédsko |
Servis/ | Švédská armáda |
Roky služby | 1966–2003 |
Hodnost | Všeobecné |
Jednotka | Älvsborský pluk Regiment Northern Småland UNFICYP UNIFIL |
Příkazy drženy | Brigáda záchranářů Divize západní armády Nejvyšší velitel švédských ozbrojených sil |
Bitvy / války | Kypr spor Libanonská občanská válka Jugoslávské války |
Ocenění | Medaile H. M. Krále |
Johan Ivar Hederstedt (narozen 26. srpna 1943) je Švédská armáda Všeobecné. Hederstedt se stal důstojníkem v roce 1966 a sloužil v Älvsborský pluk (I 15) a Regiment Northern Småland (I 12) v 60. a 70. letech. Hederstedt podávaný s UNFICYP v Kypr a UNIFIL v Libanon než se v roce 1988 stal velitelem brigády záchranářů (MekIB 1). Byl velícím důstojníkem Divize západní armády v letech 1993 až 1996 byl mezinárodním velitelem operací u Velitelství švédských ozbrojených sil. Hederstedt tehdy byl Nejvyšší velitel švédských ozbrojených sil od roku 2000 do roku 2003.
Kariéra
Hederstedt se narodil v Nässjö farnost, Švédsko[1] a vykonal vojenskou službu v Älvsborský pluk (I 15) v Borås v roce 1963. On byl vzděláván u Švédská pěchotní kadeta a škola kandidátů na důstojníky a stal se fänrik v Älvsborgském pluku po absolvování Královská vojenská akademie v roce 1966.[2] Hederstedt absolvoval Vyšší kurz zaměstnanců v Vysoká škola zaměstnanců švédských ozbrojených sil od roku 1974 do roku 1976[3] a zastával pozice uchazeče v ústředních štábech a ve službě vojsk v Älvsborgském pluku a Regiment Northern Småland (I 12) v Eksjö.[2] Hederstedt sloužil u Štáb obrany provozní oddělení odpovědné za provozní plánování v letech 1976 až 1981.[3] Působil jako náčelník štábu švédského praporu OSN v Mírové síly OSN na Kypru (UNFICYP) v Kypr v roce 1981.[2] V letech 1981 až 1982 byl velitelem roty v Severním Smålandském pluku a v letech 1982 až 1986 působil jako vedoucí Štáb obrany Oddělení proviantního důstojníka.[2][3] Hederstedt byl velitelem praporu v Bohuslän Regiment (I 17) v Uddevalla od roku 1986 do roku 1988[3] když byl povýšen na plukovníka.[2]
Hederstedt byl jmenován velitelem praporu švédského praporu OSN v Prozatímní síly OSN v Libanonu (UNIFIL) v Libanon v Libanonu vedl Hederstedt mnoho jednání na různých úrovních s několika frakcemi (např. PLO, PFLP, Hizballáh, Černé září, Amal atd. a izraelský podporované křesťanské partyzánské strany).[4] Byl velícím důstojníkem brigády záchranářů (MekIB 1) v Stráže života Svea (I 1) v Kungsängen od roku 1988 do roku 1993.[2] V letech 1989 až 1992 byl Hederstedt také ředitelem kurzu kurzů důstojníků severského štábu OSN zabývajících se partyzánskou válkou. Prováděl také vyšetřovací cesty do problémových míst, včetně Kypru, Kuvajt, Irák, Írán a střední východ (Izrael, Gaza a Libanon).[4] Hederstedt byl velící důstojník Divize západní armády v Skövde od roku 1993 do roku 1996.[2] Hederstedt byl povýšen na generálmajora v roce 1996 a byl jmenován mezinárodním velitelem operací u Velitelství švédských ozbrojených sil.[2]
V květnu 1997 vedl Hederstedt a Partnerství pro mír cvičit v Německo s 1900 důstojníky z 28 zemí. V roce 1997 se také stal vojenským poradcem Ministr obrany Björn von Sydow a v roce 1998 byl povýšen na generálporučíka.[2] Hederstedt doprovázel Björn von Sydow na několika cestách do Angola, Namibie, Jižní Afrika, Keňa, Maroko, Kongo, Uganda kde se setkali s vládními vůdci a členy opozičních stran.[4] V 90. letech byl Hederstedt také na místě a monitoroval Balkánský konflikt. Byl odpovědný za švédskou účast v Bosna a Hercegovina, Makedonie, a Kosovo. Tam se setkal s vůdci mnoha partyzánských hnutí a studoval jejich organizace a velitelské struktury. Hederstedt se ohlásil Švédská vláda o válce v letech 1998 a 1999.[4] Hederstedt byl jmenován Nejvyšší velitel švédských ozbrojených sil dne 1. července 2000 a současně povýšen na generála.[2]
Během svého působení ve funkci vrchního velitele provedl Hederstedt největší transformaci Švédské ozbrojené síly v moderní době. To zahrnovalo změnu z obrany proti invazi na flexibilnější obranu obrany, radikální změnu včetně silné internacionalizace celé obrany.[3] V roce 2001 byl Hederstedt prezidentem v Vojenský výbor Evropské unie. V této funkci byl předsedou náčelníků obrany Evropské unie. Během této doby byla vytvořena a vyvinuta vojenská struktura a kapacita Evropské unie. Během svého působení ve funkci nejvyššího velitele vyvinul a položil základy nové organizačně a technicky zpracované struktury švédské obrany. Změnou obrany došlo také k úplné integraci vojenských služeb. Postupně bylo vyřazeno také celkové regionální logistické řešení, které bylo nahrazeno řešením založeným na úplném přehledu, které vedlo k velké racionalitě a dalšímu zlepšování.[3] Hederstedt opustil funkci vrchního velitele a odešel z armády dne 31. prosince 2003.[5]
Po odchodu do důchodu
Hederstedt se stal partnerem vedení Gaia v roce 2004. V prosinci 2004 dostal Hederstedt úkol švédské vlády koordinovat a organizovat pomocnou práci v Thajsko po Katastrofa tsunami. Primární odpovědností bylo poslat domů zesnulé švédské občany.[3]
Osobní život
Hederstedt je ženatý s Birgittou, bývalou plánovací ředitelkou výkonné rady Národní rada pro zdraví a sociální péči a bývalý regionální ředitel Halland.[6] Hederstedt má čtyři dospělé děti z předchozího manželství.[3]
Data hodnosti
- 1966 – Fänrik
- 1968 – Poručík
- 1972 – Kapitán
- 1976 – Hlavní, důležitý
- 1983 – podplukovník
- 1988 – Plukovník
- 1993 – Senior plukovník
- 1996 – Generálmajor
- 1998 – generálporučík
- 2000 – Všeobecné
Ocenění a vyznamenání
- Medaile H. M. Krále, Zlatá medaile 12. velikosti nošená kolem krku na zlatém řetízku (2005)[7][8]
- 1. třída Řád orlího kříže (5. února 2004)[9]
Vyznamenání
- Člen Královská švédská akademie válečných věd (1998)[10]
- Prezident Švédské nadace pro dětskou rakovinu[3]
- Předseda švédské federace moderních Penthalonů[3]
Reference
- ^ Sveriges befolkning 1980 (ve švédštině). Stockholm: Sveriges släktforskarförb. 2004. ISBN 91-87676-37-0. SELIBR 9632925.
- ^ A b C d E F G h i j Lidén, Erik (2000). „Sveriges nionde överbefälhavare“. Vårt försvar: tidskrift (ve švédštině). Stockholm: Allmänna försvarsföreningen. 111 (2). SELIBR 3430365. Archivovány od originál dne 13. srpna 2010. Citováno 27. dubna 2017.
- ^ A b C d E F G h i j von Hebel, Herman (19. června 2008). „PROSECUTOR v. ISSA HASSAN SESAY, MORRIS KALLON, AUGUSTINE GBAO“ (PDF). Zvláštní soud pro Sierru Leone. str. 5–6. Citováno 27. dubna 2017.
- ^ A b C d von Hebel, Herman (19. června 2008). „PROSECUTOR v. ISSA HASSAN SESAY, MORRIS KALLON, AUGUSTINE GBAO“ (PDF). Zvláštní soud pro Sierru Leone. p. 2. Citováno 27. dubna 2017.
- ^ „Johan Hederstedt avgår som ÖB vid årsskiftet“. Expressen (ve švédštině). TT. 4. listopadu 2003. Citováno 28. dubna 2017.
- ^ Rydeman, Johan (9. ledna 2008). „Birgitta Hederstedt - ny direktör för Region Halland“. Hallands Nyheter (ve švédštině). Citováno 27. dubna 2017.
- ^ "Sök medailejförläning" (ve švédštině). Královský dvůr Švédska. Citováno 21. července 2016.
- ^ Petersson, Ulf, ed. (2005). „Medalj till förre ÖB Johan Hederstedt“ [Medaile bývalému vrchnímu veliteli Johanovi Hederstedtovi]. Insats & Försvar (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly (1): 65. ISSN 1652-3571.
- ^ „Johan Ivari Hederstedt“. Kancelář prezidenta republiky. 2004. Citováno 9. srpna 2020.
- ^ Andersson, Björn (2016). Kungl Krigsvetenskapsakademien: Svenska krigsmanna sällskapet (do 1805), Kungl Krigsvetenskapsakademien: 20 let s akademií a dess ledamöter 1996-2016 (ve švédštině). Stockholm: Kungl. Krigsvetenskapsakademien. p. 37. ISBN 978-91-980878-8-8. SELIBR 20033514.
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet ? | Divize západní armády 1993–1996 | Uspěl Sven-Eric Andersson |
Předcházet Dlužíš Wiktorinovi | Nejvyšší velitel švédských ozbrojených sil 2000–2003 | Uspěl Håkan Syrén |