Jean-Michel Nicolier - Jean-Michel Nicolier

Jean-Michel Nicollier
Jean-Michel Nicollier 1.jpg
Jean-Michel Nicollier během Bitva u Vukovaru v roce 1991
narozený(1966-07-01)1. července 1966
Vesoul, Francie
Zemřel20. listopadu 1991(1991-11-20) (ve věku 25)
Ovčara, Vukovar, Chorvatsko
Věrnost Chorvatsko
Servis/větev Chorvatské obranné síly
Roky služby1991
Bitvy / válkyChorvatská válka za nezávislost
OceněníŘád Nikola Šubić Zrinski

Jean-Michel Nicollier (1. července 1966 - 20. listopadu 1991) byl a francouzština dobrovolník a chorvatský voják v Chorvatská válka za nezávislost který byl zabit v Masakr ve Vukovaru.

Raná léta

Nicollier se narodil 1. července 1966 v Vesoul, Francie jeho matce Lyliane Fournierové.[1] Byl prostředním dítětem tří bratrů; jeho bratři jsou Pierre a Paul. Ve Vesoulu dokončil základní a střední školu.[1] Nicollier sledoval chorvatskou válku za nezávislost v televizi ve Francii a rozhodl se odcestovat do Chorvatska.[1] Řekl své matce:

Chci těmto lidem pomoci, potřebují mě. Musím jít, ale vrátím se. Víš, že jsem divoká tráva, která nikdy nezmizí.[2]

V červenci 1991 nastoupil do vlaku a dorazil dovnitř Záhřeb úplně sám.[1] Tam se připojil k Chorvatské obranné síly[3] a byl poslán na frontu podél Kupa řeka v Banovina.[1]

Bitva u Vukovaru

V září 1991 přijela Nicollier Vukovar s posledními dobrovolníky.[1][3] Nicollier bojoval přes Vukovarská bojiště a byl zraněn dvakrát za tři měsíce, kdy tam byl.[3] Dne 9. listopadu 1991 byl a fragmentační granát, a byl převezen do Vukovarské nemocnice, kde byl ošetřen ze svých zranění.[1] Nicollier zůstal ve vukovarské nemocnici až do pád Vukovaru dne 18. listopadu 1991.

Dne 20. listopadu 1991 s ním pohovořila francouzská reportérka Agnes Vahramianová a popsal své zkušenosti ve Vukovaru jako „jatka“.[4][5] Ve stejný den byl z nemocnice převezen Jugoslávská lidová armáda a polovojenské srbské síly a transportovány na farmu Ovčara.[1][3]

Na Ovčara, podle pozdějších svědectví svědků, muž jménem Kemo vzal Nicolliera z hangárů, kde byl brutálně zbit a zabit výstřelem do hlavy jedním Spasoje Petkovićem, který poté vzal 20 franky z jeho kapsy.[1][6][7]

Nicollierovy ostatky byly mezi šedesáti, které nebyly následně nalezeny.[3] Je možné, že byly původně zlikvidovány v mělkých hrobech, což způsobilo, že je následující jaro odkrylo a poté vyhodilo jinde,[3] nebo že byli uvrženi do Dunaj.[2]

Poslední známá fotka Nicolliera ve Vukovarské nemocnici.

Dědictví

V roce 2006 byla Nicollier posmrtně udělena pamětní deska Vukovar 1991.[8]V roce 2010 vydali chorvatští autoři Višnja Starešina a Ivan Maloča dokument o masakru ve Vukovaru, který vypráví příběh Siniša Glavašević stejně jako Nicollier. Program vysílal v hlavním vysílacím čase HRT k 19. výročí masakru.[9]

Na základě publicity případu Nicolliera obdrženého v roce 2010, chorvatský veterán Antun Ivanković z Tovarnik připojil se k Nevence Nekić, profesorovi na důchodu, aby příběh prošetřil, a kontaktoval Nicollierovu matku.[2] V říjnu 2011 Ivanković zjistil, že Nicollier nebyl nikdy zapsán do oficiálního seznamu chorvatských obránců, a prosazoval nápravu problému; the Ministerstvo pro záležitosti veteránů vstoupil Nicollier do Registru nedlouho poté.[2]

Dne 17. listopadu 2011 byla z iniciativy nevládní organizace vedené Ivankovićem posmrtně oceněna Nicollier Vukovarsko-srijemská župa „Pocta za lásku, věrnost a statečnost v chorvatské válce za nezávislost“.[10] Téhož dne byla Nicollier oceněna cenou Řád Nikola Šubić Zrinski za hrdinství. Nicollierova matka přišla do Záhřebu se svým mladším bratrem Paulem, aby přijala rozkaz od chorvatského prezidenta Ivo Josipović.[4][11]

Busta Jean-Michela Nicolliera u mostu pojmenovaného po něm ve Vukovaru

V červnu 2012 vydala nevládní organizace Nekićovu knihu Jean ili miris smrti (Jean nebo pach smrti) o Nicollierovi.[12] V srpnu 2012 se Nicollierova matka znovu z iniciativy nevládní organizace Ivanković setkala s chorvatským ministrem pro záležitosti veteránů Predrag Matić, která potvrdila, že má nárok na důchod veterána jejího zesnulého syna.[13][14]

V květnu 2013 rozhodli občané Vukovaru internetové hlasování pojmenovat nové sestavení 50 metrů dlouhý most na řece Vuka na jeho počest Většina Jean-Michela Nicoliera.[15]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i „Priča o dragovoljcu u tuđini koji nema grob“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 03.06.2012. Citováno 25. listopadu 2012.
  2. ^ A b C d „Majka: Osjetio je Božji poziv, nisam mogla spriječiti da ode“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 17. 11. 2011. Citováno 6. července 2013.
  3. ^ A b C d E F „Priča o hrvatskom domoljubu Jeanu Michelu Nicolieru, mučki likvidiranom na Ovčari, zaslužuje da ode u svijet“. Slobodna Dalmacija (v chorvatštině). 3. října 2012. Citováno 25. listopadu 2012.
  4. ^ A b „Posmrtno odlikovan Jean Michel Nicollier“ (v chorvatštině). Chorvatská radiotelevize. 2011-11-17. Citováno 25. listopadu 2012.
  5. ^ „Jean Michel, hvala ti, učit ćemo svou djecu o tvojem herojstvu“. 24sata (v chorvatštině). 17. listopadu 2011. Citováno 25. listopadu 2012.
  6. ^ „Jean-Michela Nicoliera ubio je Spasoje Petković Štuka“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 09.01.2012. Citováno 25. listopadu 2012.
  7. ^ „Štuka se hvalio da je streljao“. Novosti AD (v srbštině). 27. září 2004. Citováno 25. listopadu 2012.
  8. ^ „Plenković primio majku i brata nestalog branitelja Vukovara“. tportal.hr (v chorvatštině). 25. září 2018. Citováno 27. ledna 2020.
  9. ^ „Na Ovčari su ubijeni i Srbi, ali i francuski i njemački dobrovoljci“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 18. listopadu 2010. Citováno 25. listopadu 2012.
  10. ^ „Priznanja županije“ (v chorvatštině). Vinkovci, Chorvatsko: Rádio VFM. 9. listopadu 2011. Archivovány od originál dne 18. února 2013. Citováno 25. listopadu 2012.
  11. ^ „Predsjednik Josipović posmrtno odlikovao vukovarskog branitelja Jean Michela Nicolliera“ (v chorvatštině). Kancelář prezidenta Chorvatska. 17. 11. 2011. Archivovány od originál dne 10. ledna 2012. Citováno 25. listopadu 2012.
  12. ^ „Predstavljen roman o francuskom dragovoljcu ubijenom na Ovčari“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 2012-06-12. Citováno 25. listopadu 2012.
  13. ^ „Mirovina za majku vukovarskog junaka Jean-Michela Nicoliera“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 2012-05-30. Citováno 25. listopadu 2012.
  14. ^ „Majci francuskog dragovoljca ubijenog na Ovčari stan i mirovina“. Seznam Večernji (v chorvatštině). 31. 8. 2012. Citováno 25. listopadu 2012.
  15. ^ „Most Jean-Michela Nicoliera u Vukovaru“. narod.hr (v chorvatštině). 18.9.2014. Citováno 20. září 2014.