Jean-Marie Bigard - Jean-Marie Bigard
Jean-Marie Bigard | |
---|---|
![]() | |
narozený | Jean-Marie Bigard 17. května 1954 |
Národnost | francouzština |
Aktivní roky | 1988 – dosud |
Výška | 1,79 m (5 ft 10 v) |
Manžel (y) | Claudia Bigard (1991 - 2009), Lola Marois (2011-současnost) |
Děti | 1 |
Jean-Marie Bigard (Francouzská výslovnost:[ʒɑ̃ maʁi biɡaʁ]; narozený 17. května 1954)[1] je francouzský komik a herec.[2] Známý svým často kontroverzním humorem, účinkoval v některých z největších zábavních zařízení ve Francii, včetně Aréna Paříž-Bercy a Stade de France.[3] Bigard je blízkým přítelem bývalého francouzského prezidenta Nicolas Sarkozy, kterého doprovázel na oficiální návštěvě u Papež Benedikt XVI v Římě.[4][5][6]
Osobní život
Jean-Marie Bigard se provdala za Claudii Bigardovou v únoru 1991. Pár má jedno dítě, Sashu, narozeného 19. června 2009.[7] Rozvedli se v srpnu 2009. Poté se oženil s komikem Lola Marois v květnu 2011. Jsou to rodiče dvojčat, Jules a Bella.
Divadlo
Rok | Titul | Poznámky |
---|---|---|
1988 | Vous avez dit Bigard? | One Man Show |
1990 | Ó, Ben Oui! | One Man Show |
1992 | Le nouveau Bigard au Palais des glaces | One Man Show |
1993 | Bigard Intégral | One Man Show |
1995 | 100% Tout Neuf | One Man Show |
2000 | Bigard se setkal s le Paquetem | One Man Show |
2001 | Bigard Bourre Bercy | One Man Show |
2003 | Des Animaux et des Hommes | One Man Show |
2004 | Bigard au Stade de France | One Man Show |
2006 | Le Bourgeois gentilhomme | Hrát si |
Mon psy va mieux | One Man Show | |
2008 | Clérambard | Hrát si |
2009 | La tournée du patron | One Man Show |
2010 | Bigard remet le paquet | One Man Show |
2011 | Le Coup de la cigogne | Hrát si |
2012 | №9 de Bigard | One Man Show |
2014 | Bigard fête ses 60 ans | One Man Show |
2015 | 100% Bigard | One Man Show |
2016 | Nous les femmes | One Man Show |
Filmografie
Rok | Titul | Role | Ředitel | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1989 | À deux minuty près | Obchod SOS | Eric Le Hung | |
1990 | La grande embrouille | Paulo | Claude Guillemot | TV film |
1991 | Les secrets professionnels du Dr Apfelglück | Majitel kavárny | Několik | |
1992 | Les touží po leopardech | Gonzales | Jean-Luc Trotignon | TV film |
1996 | Oui | Stéphane | Alexandre Jardin | |
Toniglandyl | Myriam Isker | TV Short | ||
1997 | Arlette | Vítěz | Claude Zidi | |
1998 | Lautrec | Aristide Bruant | Roger Planchon | |
Le klon | Zubní zákazník | Fabio Conversi | ||
1999 | L'âme-soeur | Rémi | Jean-Marie Bigard | |
2001 | La Boîte | Rogere | Claude Zidi (2) | |
Philosophale | Farid Fedjer | |||
Gilbert Mouclade se oženil | Sám | Elie-Alexandre Le Hoangan a Camille Saféris | Krátký | |
2002 | A teď ... dámy a pánové | Dr. Larry | Claude Lelouch | |
2003 | Klíče od auta | Bankovní manažer | Laurent Baffie | |
Les gaous | Dédé | Igor Sekulic | ||
Le dirlo: Lucie | François Ragueneau | Patrick Volson | TV film | |
2005 | L'homme qui voulait passer à la télé | Roger Hano | Amar Arhab a Fabrice Michelin | TV film |
2006 | Hé M'sieur! - Des yeux pour entender | Antoine Charpentier | Patrick Volson (2) | TV film |
2007 | Nový délire | Výrobce | Eric Le Roch | |
2008 | Un vrai papa Noël | Manu | José Pinheiro | TV film |
2009 | Le misionář | Mario | Roger Delattre | |
2010 | Le grand restaurant | Klient | Gérard Pullicino | TV film |
2011 | Les recalés du permis | Žárlivý manžel | Olivier Belmondo a Lucas Rue | Krátký |
2012 | Un Marocain v Paříži | Řekl Naciri | ||
2013 | Nos chers voisins | Serge | Emmanuel Rigaut | Televizní seriál (1 epizoda) |
2014 | R.I.S, policejní vědec | Carrera | Olivier Barma | Televizní seriál (1 epizoda) |
2016 | Le cabanon vstal | Brigádní generál | Jean-Pierre Mocky | |
2017 | Vive la crise | Jean-François Davy | ||
Chacun sa vie et son intime přesvědčení | Claude Lelouch (2) |
Rádio
- Od roku 2014 do roku 2016: Les pieds dans le plat na Evropa 1
Ostatní
Byl jedním ze soutěžících během První sezóna z Danse avec les stars.
Názory na útoky z 11. září
V září 2008 Bigard tvrdil, že Útoky z 11. září USA byly před sedmi lety „obrovskou lží“ zorganizovanou americkou vládou. Řekl, že si je „absolutně jistý a jistý“, že americká vláda útoky řídila na místě.[4]
Později v prohlášení pro Agence France-Presse, Bigard řekl, že se chce „všem omluvit“. Řekl také: „Už nikdy nebudu hovořit o událostech z 11. září ... Už nikdy nebudu pochybovat.“ Zastavil se však a řekl, že připouští, že jeho komentáře jsou nepravdivé.[4]
V červnu 2009 zveřejnil Bigard na svém webu několik videí, ve kterých komentuje oficiální popis útoků z 11. září.[8][9]
Dne 28. Října 2009 v doprovodu Mathieu Kassovitz, Bigard se zúčastnil televizního pořadu (France 2), ve kterém uvedl, že neexistuje žádný důkaz o vině Ben Ládina za útoky, ani žádné obrázky (a důkazy) o tom, že se letadlo zřítilo na Pentagon.[10]
Reference
- ^ Jean-Marie Bigard, Lionel Duroy (2007). Rire pour ne pas mourir. Ach! Vydání. str. 11. ISBN 978-2-915056-41-9.
- ^ Lowbrow ve vysoké kanceláři prohrábne Francii (New York Times)
- ^ „Jean-Marie Bigard sur le 11 septembre:“ Je demande pardon"". La Depeche. 9. září 2008. Citováno 15. srpna 2009.
- ^ A b C Lichfield, John (10. září 2008). „Sarkozyho komiksový přítel omlouvá komentáře z 11. září“. Nezávislý. Citováno 10. července 2009.
- ^ „Sarkozy visite le pape avec Jean-Marie Bigard“. Agoravox. 20. prosince 2007. Citováno 10. července 2009.
- ^ Kimmelmann, Michael (14. dubna 2008). „Sarkozy a kvocient rozpaků“. New York Times. Citováno 10. července 2009.
- ^ Virone, Letzia (29. července 2009). „Jean-Marie Bigard enfin papa“. Le Soir. Archivovány od originál 2. srpna 2009. Citováno 15. srpna 2009.
- ^ „11/09: ceux qui y croient ... ou un peu“. Nouvel Observateur. 21. července 2009. Citováno 15. srpna 2009.
- ^ Bigard, Jean-Marie. „Mes fameuses vidéos“. Archivovány od originál 10. srpna 2009. Citováno 15. srpna 2009.
- ^ «L'objet du scandale»: sophismes bruyants, Le Figaro, 30. října 2009