Jaroslav Eminger - Jaroslav Eminger

Jaroslav Eminger
narozený(1886-06-04)4. června 1886
Čáslav, Rakousko-Uhersko
Zemřel14. července 1964(1964-07-14) (ve věku 78)
Praha, Československo
Věrnost Rakousko-Uhersko (před rokem 1919)
 Československo (1919-1939)
Vlajka Protektorátu Čechy a Morava.svg Protektorát Čechy a Morava (1939-1945)
HodnostObecné (1. třída)
Zadržené příkazyVládní armáda

Jaroslav Eminger (4. června 1886 - 14. července 1964) byl a čeština vojenský důstojník, který velel Vládní armáda během období Protektorát Čechy a Morava.

Vojenská kariéra

Eminger byl vzděláván u Tereziánská vojenská akademie a sloužil v Rakousko-uherská armáda na ruském a italském frontě v roce 2006 první světová válka.[1] V letech 1919 až 1922 vedl v Československu novou československou vojenskou misi Budapešť, koordinuje své činnosti shromažďování zpravodajských informací.[2] Po návratu do Československa postupoval mezi jezdectvo a nakonec přišel velit 3. rychlé divizi.[1][2] Eminger opustil zemi po německé okupaci Německa České země v roce 1939, ale byl přesvědčen Alois Eliáš vrátit se, aby pomohl vést vytvoření nové vládní armády, jejíž se v srpnu stal prvním velitelem.[3][2] Jako generální inspektor vládní armády byl Eminger dne 11. listopadu 1939 jmenován generálem 2. třídy a dne 1. srpna 1942 povýšen na generála 1. třídy.[4]

Během svého působení v čele vládní armády Eminger uskutečňoval program vnější spolupráce s německými úřady, zatímco v tichosti pracoval na zajištění operační nekompetentnosti armády a zavíral oči před odbojovými aktivitami ze strany vojáků. V roce 1943 byla vládní armáda nasazena ve snaze zachytit výsadková místa parašutistů v Čechách a na Moravě využívaná odbojáři a Spojenci.[5] Podle jednoho účtu, když se ho podřízený důstojník zeptal, co by měli protektorátní vojáci dělat, pokud úspěšně zachytí parašutisty, Eminger odpověděl: „pokud jich je málo, budete je ignorovat, pokud jich je mnoho, přidáte se k nim“.[6]

Na jaře 1944 Ferdinand Schaal požadováno Emil Hácha nařídit nasazení vládní armády do Itálie na pomoc německým vojenským operacím tam marně protestovalo rozmístění Eminger.[7] Jeden z Emingerových posledních činů jako velitel vládní armády přišel 5. května 1945, když nařídil 1. praporu armády, aby obrátil zbraně proti Wehrmacht v Bitva československého rozhlasu.[1]

Zatčení a osvobození

Eminger byl zatčen po skončení druhé světové války a v dubnu 1947 byl souzen na základě obvinění ze spolupráce s Německem.[2] Byl osvobozen ze všech obvinění a soud zaznamenal verdikt, že Eminger byl „loajální Čech a statečný muž“.[2] Zbytek života prožil na samotě.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Zeman, Pavel. "Pražský hrad v květnu 1945" (PDF). Ústav pro studium totalitních režimů (v češtině). Česká republika. Archivováno (PDF) od originálu 16. února 2018. Citováno 15. února 2018.
  2. ^ A b C d E F „Ecce Homo - Jaroslav Eminger“. Český rozhlas (v češtině). 15. září 2014. Archivováno od originálu 16. února 2018. Citováno 15. února 2018.
  3. ^ „Jmenoval se šéf českomoravské armády“. Los Angeles Times. newspaper.com. Associated Press. 18. srpna 1939. str. 2. Archivováno od originálu 16. února 2018. Citováno 15. února 2018.(vyžadováno předplatné)
  4. ^ Pavlović, Darko (2011). Hitlerova zelená armáda: západní Evropa a Skandinávie. New York: Europa Books. p. 42. ISBN  1891227475.
  5. ^ „Vládní vojsko a osudy jeho příslušníků v knize historika VHÚ“. vhu.cz (v češtině). Armádní muzeum. Citováno 27. říjen 2017.
  6. ^ Marek, Jindřich (11. listopadu 2016). "Protektorátní vládní vojsko: Poválečné odsudky". 100+1 (v češtině). Citováno 25. února 2018.
  7. ^ Marek, Jindřich (5. listopadu 2016). „Protektorátní vládní vojsko: Německé starosti a odsun vojska do Itálie“. Časopis 100 + 1 (v češtině). Archivováno od originálu 16. února 2018. Citováno 15. února 2018.