Nejdelší den Japonců - Japans Longest Day - Wikipedia
| Nejdelší den v Japonsku | |
|---|---|
| Režie: | Kihachi Okamoto |
| Produkovaný | Tomoyuki Tanaka Sanezumi Fujimoto |
| Scénář | Shinobu Hashimoto |
| Na základě | Nejdelší den v Japonsku podle Soichi Oya |
| V hlavních rolích |
|
| Vyprávěl | Tatsuya Nakadai |
| Hudba od | Masaru Sato |
Výroba společnost | |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 165 minut |
| Země | Japonsko |
| Jazyk | japonský |
Nejdelší den v Japonsku (日本 の い ち ば ん 長 い 日)[A] je Japonec z roku 1967 Válečný film režie Kihachi Okamoto. Tématem většiny filmu je období mezi polednem 14. srpna 1945, kdy Císař Hirohito se rozhodl vzdát se spojencům v roce druhá světová válka a poledne 15. srpna 1945, kdy byla císařova zaznamenaná zpráva oznamující kapitulaci vysílána japonskému lidu. Joseph L. Anderson popisuje film jako „pečlivou rekonstrukci dne, kdy se Japonsko vzdalo a ukončilo tak pacifickou válku.[1]
Obsazení
- Toshiro Mifune tak jako Ministr války Korechika Anami
- Chishū Ryu tak jako premiér Kantaro Suzuki
- Takashi Shimura jako vedoucí Cabinet Intelligence Bureau Hiroshi Shimomura
- Takže Yamamura tak jako Ministr námořnictva Mitsumasa Yonai
- Seiji Miyaguchi tak jako Ministr pro oblast východní Evropy Shigenori Tógo
- Yoshio Kosugi tak jako Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Tadahiko Okada
- Kakuzo Iida as Ministr zahraničních věcí Teijirō Toyoda
- Etsushi Takahashi jako Masataka Ida
- Toshio Kurosawa as Kenji Hatanaka
- Rokko Toura jako Matsumoto Shunichi
- Tatsuya Nakadai jako vypravěč
- Matsumoto Kōshirō VIII (zvláštní vzhled) jako Císař Hirohito
Na filmu se podílelo několik nejznámějších japonských herců té doby. Mezi ně patří Chishū Ryu tak jako premiér Kantaro Suzuki, Toshirō Mifune jako ministr války Korechika Anami, Takashi Shimura jako ředitel informační kanceláře Hiroshi Shimomura a So Yamamura jako ministr námořnictva Mitsumasa Yonai.[2] Tatsuya Nakadai slouží jako vypravěč.[2]
Výroba
Podle Okamota Masaki Kobayashi měl původně režírovat Nejdelší den v Japonsku ale nechtěl, tak koproducent Sanezumi Fujimoto navrhl, aby to Okamoto nasměroval.[3] Okamoto věří, že tento film a jeho následný film Lidská kulka jsou projevy jeho protiválečných pocitů.[3] Nejdelší den v Japonsku vykresluje skutečné lidi, kteří byli schopni zůstat nad bojem, ale bojovali spolu navzájem Lidská kulka je satira těch, kteří ve válce museli bojovat.[3]
Uvolnění
Nejdelší den v Japonsku byl propuštěn v Japonsku 12. srpna 1967, v těsné blízkosti výročí kapitulace. Tím se zahájil trend vydávání filmů známých jako Řada 8.15 filmů druhé světové války vydaných k výročí, které zahrnovaly Okamotův film z roku 1971 Bitva o Okinawu.[4] V roce 1967 se stal druhým nejúspěšnějším filmem v Japonsku.[5] Shinobu Hashimoto vyhrál Cena Kinema Junpo nejlepší scénář k tomuto filmu.[6][7] Film byl v kinech re-povolený 21. listopadu 1982 jako součást 50. výročí Toho.[8] Předělat Nejdelší den v Japonsku, shodně s názvem v japonštině, ale vydaný v angličtině pod názvem Císař v srpnu, byla vydána v roce 2015 Shochiku, režie Masato Harada.[9]
Poznámky
- ^ Také známý jako Císař a generál
Reference
- ^ Anderson, J. L. (1982). Japonský film: Umění a průmysl. Princeton University Press. str. 471. ISBN 9780691007922.
- ^ A b „Nejdelší den v Japonsku“. IMDb. Citováno 2015-01-16.
- ^ A b C Desjardins, C. (2005). Psanci japonského filmu. IB Tauris. 90, 95–96. ISBN 9781845110901.
- ^ Shimazu, N. (2003). „Populární reprezentace minulosti: Případ poválečného Japonska“. Journal of Contemporary History. 38 (1): 113. JSTOR 3180699. - přesJSTOR (vyžadováno předplatné)
- ^ Galbraith, S. (2008). Příběh Toho Studios: Historie a kompletní filmografie. Strašák Press. str. 241. ISBN 9781461673743.
- ^ „Japonské ceny za nejdelší den“. IMDb. Citováno 2015-01-16.
- ^ „Kinema Junpo Awards 1968“. mubi.com. Citováno 2019-08-16.
- ^ Galbraith IV 2008, str. 375.
- ^ „Přepracován epický válečný film„ Nejdelší den Japonska “. Odrůda. 9. prosince 2014. Citováno 2015-01-16.