Jan Piotr Sapieha - Jan Piotr Sapieha

Jan Piotr Sapieha
Pan Hetman
Erb	Lis
narozený	1569 Bychów, Polsko-litevské společenství
Zemřel	(1611-10-15)15. října 1611 Moskevský Kreml
Rodina	Sapieha
Choť	Zofia Weiher
Otec	Paweł Sapieha
Matka	Anna Chodkiewicz

Jan Piotr Sapieha (Angličtina: John Peter Sapieha, 1569–1611) byl a polština šlechtic, generál, politik, diplomat, guvernér z Okres Uświat, člen Parlament a zkušený velitel polských vojsk rozmístěných v Moskevský Kreml.

Sapieha byl účastníkem Polsko-švédská válka - přinesl vojína pluk 100 Kozáci a velel pravému křídlu, které se skládalo ze 400 královských husaři a nasedl na 700 kozáků polské armády během slavných Bitva o Kircholm v roce 1605. Podílel se také na Polsko-moskevská válka (1605–18), kde velel neúspěšným obležení Troitse-Sergiyeva Lavra v roce 1608 a později bojoval proti polským moskevským silám poblíž Moskvy pod vedením Prokopy Lyapunov. Zemřel náhle 15. října během obléhání Moskevský Kreml.^[1]

Známý svou bezohledností vůči ruským národům, byl přezdíván Pan Hetman, což doslova znamená pan generál.^[2]

Životopis

Jan Piotr se narodil v roce 1569 jako syn Anny Chodkiewiczové a Pawla Sapiehy. Nejprve studoval na University of Vilnius (až 1587) a poté na Univerzita v Padově. Po návratu ze zahraničí doprovázel svého otce na výpravě proti Tatáři a Vlachs. V roce 1600 se stal členem parlamentu z okresu Grodno. Přes počáteční odmítnutí přijmout nabídku Krzysztof Mikołaj "blesk" Radziwiłł, zúčastnil se Livonská válka (1601–1605) a 5. března 1603 se jeho pluky vyznamenaly v bitvě u Rakiboru pod velením Jan Karol Chodkiewicz. Zúčastnil se také vítězného Bitva o Weissenstein (25. září 1604), kde polská armáda obléhala město a rozdrtila švédské síly. Jako uznání za jeho zásluhy dostal Sapieha během nepřítomnosti Chodkiewicze v době dočasného velení tábora litevské armády Dorpat a v bitva u Kircholmu velel celé levé straně litevské armády. Pluk pod velením Sapiehy zázračně vydržel jeden z hlavních protiútoků švédské armády, osobně vedený králem Karel IX. Ze Švédska. Účast na livonském tažení mu vynesla velkou slávu mezi polskou šlechtou - za to v roce 1606 získal Sapieha titul, župa Uświat a parlament mu v roce 1607 udělil 10 000 Polský złotys.

Během nechvalně známé a krvavé Zebrzydowského povstání proti králi Zikmund III Vasa Navzdory počátečním soucitům s rebely nakonec Sapieha podporoval stranu krále a nadále upřednostňoval jeho královskou politiku.^[3]

V srpnu 1607, předtím byl přesvědčen Lew Sapieha,^[4] nabídl své služby False Dimitrimu. Pod Dimitrim zajal město Wia Wma a úspěšně rozdrtil Shuysky vojsk dne 2. října 1608. V roce 1609 velel nevyřešené bitvě u Kalyazinu na Volga řeka. Po startu krále Zikmundova Moskevská výprava (známý jako Dimitriads), původně Sapieha upřednostňoval život v míru a při této příležitosti nepodporoval monarchu, avšak pod silným tlakem polské šlechty a armády nebyl schopen odmítnout a rozhodl se pomoci králi v bitvy na ruském území. 25. června 1610 si shromáždená vojska vybrala Jana Piotra Sapiehu za svého Hejtman, který by nahradil dříve zesnulého generála Różyńského. V červenci odcestoval do Sapiehy do Moskvy, kde 27. srpna podepsal dohodu s Boyar Duma který sesadil Falešného Dimitrije a místo toho dal carskou korunu princi Władysław (budoucí král Władysław IV). Po smrti Dmitrije, v prosinci 1610, se Sapieha neúspěšně pokusil dobýt vesnici Kaluga, ale později byl úspěšnější v dobytí města Peremyszl. Od ledna do března 1611 vedl jednání s bojary a doufal, že buď oslabí postavení královských vojsk, které upřednostňuje, podporuje a osobně velí velký hejtman Stanisław Żółkiewski nebo se posadit na ruský trůn. 27. března 1611 král, který se obával o svou „popularitu“ mezi vojenskými veliteli na východě, slíbil Sapiehovi výplatu a platy, aby získal více vojáků. Nakonec monarcha získal důvěru hejtmana. Jan Piotr se k němu připojil 8. května a 18. června dorazili do Moskvy, byl však nespokojen a poněkud odmítl bojovat s nepřátelskými silami, které obléhaly Moskevský Kreml. Polští vojáci, demoralizovaní nedostatkem placených platů a špatnými hygienickými podmínkami v táborech, upadli do mentální apatie a okamžitě přestali bojovat. 15. září Sapieha vážně onemocněl a byl převezen do centrálního kremelského paláce, kde 15. října 1611 zemřel.

Manželství a problém

Jan Piotr se oženil se Zofií Weiher h. Weiher a měl devět dětí.^[5] Mezi ostatními:

• Andrzej Stanisław Sapieha, kastelán z Troki a Wilno, si vzal Annu Heidenstein
• Paweł Jan Sapieha, Hejtman, si vzala za prvé Zofii Zienowicz a za druhé Barbaru Kopeć
• Nejprve se provdala Krystyna Sapieha Voivode of Rawa a Łęczyca Stanisław Radziejowski h. Junosza a za druhé Voivode of Inowrocław Krzysztof Gembicki h. Nałęcz

Dědictví

Jan Piotr Sapieha je jednou z osobností slavného obrazu od Jan Matejko: Kazanie Skargi (Kázání Piotr Skarga ).

Polský herec Michał Żebrowski vylíčil Hetman Kybowsky (charakter volně založený na Jan Piotr Sapieha) v ruském historickém filmu 2007 1612.

Funguje

• Dzieje Marsa krwawego i sprawy odważne, rycerskie przez Wielmożnego Pana Jego Mości Pana Jana Piotra Sapiehę starostę uświadzkiego w monarchii moskiewskiej od roku 1608 do roku 1612 sławnie odprawowane. (deník)

Předky

Bibliografie

• Moskwa w rękach Polaków. Pamiętniki dowódców i oficerów garnizonu w Moskwie. Marek Kubala a Tomasz Ściężor. Kraków: Platan, 2005. ISBN  83-89711-50-8.

Reference