Jan Hanuš (skladatel) - Jan Hanuš (composer)

Jan Hanuš (2. května 1915 - 30. července 2004) byla plodná čeština skladatel 20. století. Mezi jeho díly je zastoupena téměř každá kategorie kompozice, z nichž mnohé jsou zjevně politické a vyjadřujínacistický, anti-Fašistický a anti-Komunistický pocity.

Životopis

Hanuš studoval skladbu samostatně u Otakar Jeremiáš zatímco chodím do školy na Pražská konzervatoř, kterou ukončil v roce 1940. Následně studoval obchodní školu a poté pracoval jako redaktor a šéfredaktor několika významných vydavatelství domy, včetně F. A. Urbánka & Sons a Pantona (Müller 2001). Jako redaktor hrál důležitou roli při dohledu nad vydáním sebraných děl Antonín Dvořák a Zdeněk Fibich, které oba později napodobil ve svých pracích[Citace je zapotřebí ], stejně jako kompletní díla Leoš Janáček (Müller 2001). Hanušova raná díla byla zaměřena hlavně na vášnivé, filozofické a vlastenecké, jak bylo vystaveno v jeho opera Plameny. První poválečné desetiletí bylo svědkem lyrizmu blízkého národní tradici, ale od konce padesátých let se v jeho dílech objevila nová tendence dramatismu a hudebně expresivní inovace, dosahující až ke kombinaci tradiční klasiky s elektronika (jak je vidět v opeře Pochodeň Prometheova) byl narozen.[Citace je zapotřebí ] Během sedmdesátých a osmdesátých let jeho práce syntetizovala všechny jeho předchozí vlivy.[vágní ] Hodně z Hanušovy tvorby je inspirováno především tvorbou českých autorů Jaroslav Seifert (Müller 2001).

Po Sametová revoluce v roce 1989 Hanuš vrátil veškerá pocta udělená komunistickým režimem. V roce 1999 Václav Havel odměnil Hanuš medailí „Za zásluhy“. V padesátých letech Hanuš statečně a veřejně bránil svého přítele Rudolf Margolius kdo byl obětí Slánský soud.[Citace je zapotřebí ]

Výběr děl

Opery

  • Plameny, Opera-rapsodie na text Hanuša a J. Pokorného, ​​op. 14 (1944)
  • Sůl nad zlato, Balet na pěti obrázcích podle oblíbené pohádky od Božena Němcová, op. 28 (1953)
  • Othello„Taneční drama na 7 obrázcích Shakespeare, op. 36 (1955)
  • Sluha dvou pánů, Opera na 5 obrázcích po komedii od Goldoni, libreto J. Pokorný, op. 42 (1958)
  • Pochodeň Prometheova, Opera ve 3 částech na motivy Aischylos, libreto J. Pokorný, op. 54 (1961)
  • Pohádka jedné noci, Opera na motivy pohádky Tisíc a jedna noc, libreto J. Pokorný, op. 62 (1961)
  • Labyrint, Taneční meditace na motivy Dante je Božská komedie, op. 98 (1980)
  • Spor o bohyni, Opera burlesque v Prologu a tři obrázky po něm Aristofanes, libreto J. Hanuš, op. 105 (1983)

Symfonie

  • Symfonie č. 1 E dur pro velký orchestr a altové sólo, na text sekvence Stabat mater by Jacopon da Todi, op. 12 (1942)
  • Symfonie č. 2 G dur, op. 26 (1951)
  • Symfonie č. 3 d moll (Pravda světa věnovaná památce jeho přítele Rudolf Margolius ), op. 38 (1956)
  • Symfonie č. 4, op. 49 (1960)
  • Symphony No.5, op. 58 (1964)
  • Symphony No.6, op. 92 (1978)
  • Symfonie č. 7 pro orchestr, smíšený sbor, soprán a baryton sólo na latinských posvátných textech, op. 116 (1989)

Orchestrální díla

  • 1. suita z baletu Sůl nad zlato, pro orchestr, op. 28a (1952)
  • Koncertantní symfonie pro varhany, harfu, tympány a smyčce, op. 31 (1953)
  • Peter a LuciaSymfonická fantazie po příběhu Roland, op. 35 (1955)
  • 1. apartmá z baletu Othello, op. 36a (1956)
  • 2. apartmá z baletu Othello, op. 36b (1956)
  • Galeria Goldoni, Partia buffa pro malý orchestr a připravený klavír, op. 42a (1977)
  • Tajný trumpetista, Předehra pro trubkové sólo a orchestr po tématu Whitman, op. 53 (1961)
  • Fragmenty z Prometheie, 1. Suita pro symfonický orchestr a elektronické zvuky, op. 54a (1964)
  • Koncert doppio pro hoboj, harfu a orchestr, op. 59 (1965)
  • Concerto grosso pro velký dechový orchestr, op. 71 (1971)
  • Praha Nocturnes (Notturni di Praga) pro komorní orchestr, op. 75 (1972)
  • Tři eseje, Symfonický triptych, op. 86 (1975)
  • Tři danteské preludia z baletu Labyrint pro orchestr, op. 98a (1983)
  • Variace a koláže pro orchestr, op. 99 (1982)
  • Passacaglia concertante pro dva violoncella, celestu a komorní struny, op. 102 (1984)
  • Deštník z Piccadilly písně pro nízký mužský hlas a orchestr, op. 103 (1984), věnovaný Heda Margolius Kovály
  • Variace chování Aristofana, pro malý orchestr a klavír, op. 105a (1987)
  • Babylonské věže, symfonické podobenství o hrdosti, pádu a uznání pro orchestr, op. 122 (1995)
  • Velebení„Idyll“ - jedna věta sinfonietta pro orchestr a sopránové sólo na slova Ladislav Stehlík, op. 16 (1945)

Sólová a orchestrální tvorba

  • Koncert pro housle a orchestr, op. 112 (1986)
  • Concerto-fantasia pro violoncello a orchestr, op. 117 (1990)

Komorní hudba

  • Sonatina pro violu a klavír, op. 37 (1956)
  • Diptych pro violoncello nebo violu sólo, op. 115 (1988–1989)

Literatura

  • Hanuš, leden 1996. Labyrint svět: svědectví z konce času. Praha: Odeon. ISBN  80-207-0525-2.

Viz také

Reference