James Blackett-Ord - James Blackett-Ord
Andrew James Blackett-Ord | |
|---|---|
 | |
| Vicekancléř hrabství Palatine z Lancasteru | |
| Osobní údaje | |
| narozený | Andrew James Blackett-Ord 1921 Haltwhistle, Northumberland |
| Zemřel | 21. února 2012 Brough, Cumbria |
| Národnost | britský |
| Manžel (y) | Rosemary Bovill |
| Děti | 5 |
| Alma mater | New College, Oxford |
| obsazení | Soudce |
| Profese | Advokát |
Andrew James "Jim" Blackett-Ord, CVO (1921–2012) byl britský advokát a soudce. V době druhá světová válka byl držen dva roky jako válečný vězeň.[1]
Časný život
Byl vzdělaný v Eton College a New College, Oxford.[1]
Válečná služba
V době druhá světová válka byl pověřen do Skotské stráže, kde se v roce 1943 setkal a později zasnoubil s Rosemary Bovill.
V roce 1943 byl vyslán do severní Afriky, kde později zaznamenal, že se v jednu chvíli ocitl sám na večeři ve stanu Král Jiří VI, hlavně proto, že všichni důstojníci jeho pluku již nastoupili do Itálie. Poté se k pluku vrátil Anzio přistání, kde byl jeho prapor směrován německým protiútokem. Nařídil zbývajícím mužům, aby se vzdali. Jeho nekrolog zaznamenal, že tento čin „zachránil mnoho z jejich životů, ale nezanechal v něm žádné slavné vojenské záznamy“.[1]
Poté strávil dva roky jako Němec válečný vězeň. Když byl na konci vězení propuštěn, vážil pouhých sedm kamenů, neboli 44 kilogramů.[1]
Rodina
Po válce se vrátil domů a oženil se s Rosemary. Spolu měli pět dětí (jedno z nich zemřelo v dětství). V roce 1951 zdědil rodinný majetek své manželky v Helbecku ze staré rodiny Warcoků z Breeksu a poté o rok později v roce 1952 zdědil svůj rodový rodinný dům Whitfield Hall.[2]
Zákon
Blackett-Ord se živil jako advokát, hlavně v dopravě. Cvičil v komorách v Londýně v letech 1946 až 1972. V roce 1972 byl jmenován Vicekancléř hrabství Palatine z Lancasteru, a vrátil se na sever, aby seděl jako soudce. Byl první osobou jmenovanou do funkce následující po Zákon o soudech z roku 1971 vstupuje v platnost (dříve jmenování vicekancléře hrabství Palatine bylo kontrolováno oddílem 14 zákona č Zákon o správě spravedlnosti z roku 1881 ). Nakonec byl jediným soudcem po tomto datu, který vykonával funkci samostatně; poté, co odstoupil v roce 1987, zastával funkci soudce vrchního soudu v divizi Chancery.
V rozporu s tradicí byl po odchodu do důchodu místo tradičního rytířství vyznamenán velitelem královského viktoriánského řádu (CVO).[1]
Kostel
Blackett-Ord také sloužil jako duchovní, kostelník a kancléř newcastelské diecéze.[1]
Reference
- ^ A b C d E F „Respektovaný duchovní a soudce“. Citováno 3. března 2017.
- ^ „Whitfield Hall, Northumberland“. HandedOn.com. 30.dubna 2014.