Region Jalal-Abad - Jalal-Abad Region
Region Jalal-Abad Жалалабат облусу Jalalabat oblusu | |
---|---|
Kraj | |
![]() | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() Mapa Kyrgyzstánu, zvýrazněné umístění regionu Jalal-Abad | |
Souřadnice: 41 ° 15 'severní šířky 72 ° 15 'východní délky / 41,250 ° S 72,250 ° VSouřadnice: 41 ° 15 'severní šířky 72 ° 15 'východní délky / 41,250 ° S 72,250 ° V | |
Země | ![]() |
Hlavní město | Jalal-Abad |
Vláda | |
• Gubernátor | Zhusupbek Sharipov |
Plocha | |
• Celkem | 33 700 km2 (13 000 čtverečních mil) |
Populace (2020-01-01)[1] | |
• Celkem | 1,238,750 |
• Hustota | 37 / km2 (95 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 6 (Východní) |
• Léto (DST ) | UTC + 6 (nedodrženo) |
Kód ISO 3166 | KG-J |
Okresy | 8 |
Města | 5 |
Černošské čtvrti | 8 |
Vesnice | 415 |
Region Jalal-Abad, také známý jako Jalalabat (Kyrgyzština: Жалалабат облусу), je region (oblast ) z Kyrgyzstán. Jeho hlavním městem je město stejného jména, Jalal-Abad. Je obklopen (ve směru hodinových ručiček od severu) Region Talas, Chuy Region, Region Naryn, Osh Region, a Uzbekistán. Oblast Jalal-Abad byla založena dne 21. listopadu 1939. Dne 27. ledna 1959 se stala součástí Osh Region, ale svůj původní status regionu znovu získal dne 14. prosince 1990. Region Jalal-Abad se skládá z 8 okresů a zahrnuje 5 měst, 8 osad typu urba a 415 vesnic [2]
Zeměpis
Džalalabádská oblast pokrývá ve středozápadním Kyrgyzstánu 33 647 kilometrů čtverečních (16 99% celkové rozlohy země).
Jižní okraj regionu je součástí Údolí Ferghana. Zbytek regionu je hornatý. M41, hlavní severojižní dálnice z Biškek na Osh, vede velmi křivou cestou středem regionu. Další cesta sleduje jižní hranici téměř k západnímu cípu a poté se stočí na severovýchod údolím Chatkal k Kyzyl-Adyr v Region Talas. Další silnice (v zimě uzavřená a vyžadující džíp z oblasti Ferghana do Kazarmanu) vede na východ Kazarman a Naryn.
Nedílnou součástí energetického systému země je Toktogulská vodní elektrárna, která dodává elektřinu a vodu do Kyrgyzstánu a sousedních zemí.
Ekologie a životní prostředí
Tato oblast má několik horských jezer, ořechové lesy a minerální vody. Má také největší přirozené pěstování na světě vlašský ořech les, tzv Arslanbob, asi 40 kilometrů severně od města Jalal-Abad. Region Jalal-Abad je bohatý na ekologické zdroje. Mezi přísně chráněnými oblastmi (IUCN Ia kategorie) umístěné v tomto regionu jsou Státní biosférická přírodní rezervace Sary-Chelek, Státní přírodní rezervace Besh-Aral, a Státní přírodní rezervace Padyshata. Také tam je Státní přírodní park Saymaluu-Tash nacházející se v Okres Toguz-Toro. Přírodní památky (IUCN kategorie III) zahrnují: Tegerekův vodopád nachází se v horní části toku Řeka Kara-Unkur, Jeskyně Sogon-Tash a skládá se z červené pískovec Skály Kara-Jygach v Okres Aksy. Mezi další chráněná území patří:
- Lesní rezervace (Lesní rezervace Kuru-Kol, Lesní rezervace Mesken-Say, Lesní rezervace Dashman, Batrakhanská lesní rezervace, Lesní rezervace Uzun Akmat )
- Botanické rezervace (Botanická rezervace Chanach, Botanická rezervace Kosh-Tekir, Botanická rezervace Chatkal, Botanická rezervace Ryazan-Say, Botanická rezervace Djeltiybes )
- Herní rezervy (Toguz-Toro Game Reserve, Chychkan Game Reserve, Sandalash Game Reserve )
Ekonomika
Základní socioekonomické ukazatele
- Zaměstnaná populace: 390 700 (2008)[3]
- Registrovaná nezaměstnaná populace: 18 707 (2008)[4]
- Export: 87,1 milionu amerických dolarů (2008)[5]
- Dovoz: 111,5 milionu amerických dolarů (2008)[5]
- Přímé zahraniční investice (2008): 16,8 milionu amerických dolarů[6]
Ekonomika
V regionu se pěstuje pšenice, ovoce, zelenina, kukuřice, ořechy, tabák a kukly bource morušového. Tento region má také několik textilních závodů a vodních elektráren. Minerály, zemní plyn, uhlí, kovy a ropu najdete zde, zejména v okolí města Kochkor-Ata, který je domovem malého ropného průmyslu. Většina těžby nerostů, zemního plynu, uhlí, kovů a ropy v sovětské éře skončila.

Perlou regionu je Přírodní rezervace Sary-Chelek s Jezero Sary-Chelek, obklopen lesními ovocnými sady a zasněženými vrcholy.
Trochu sovětský -era střediska nabízejí programy léčby minerální vodou pro lidi s různými chronickými nemocemi. Řada společností uspěla při obchodování s balenou minerální vodou po celé zemi i v zahraničí.
Až na malé třásně Ferganské údolí Oblast Jalal-Abad je země hor. V této oblasti jsou neomezené možnosti trekingu, ale nedostatek infrastruktury, s výjimkou Arslanbob, přináší návštěvníkům problémy; program na zachování biologické rozmanitosti podporovaný vládou a EU Globální nástroj pro životní prostředí (GEF) pracuje na ochraně těchto přírodních zdrojů a jejich propagaci měkký cestovní ruch.
Okresy Jalal-Abad
Jalal-Abad je administrativně rozdělena do 8 okresů (jižní okresy očíslované od východu na západ):[7]
Okres | Hlavní město | Umístění |
---|---|---|
Suzak District | Suzak | jih1 |
Okres Bazar-Korgon | Bazar-Korgon | jih2 |
Nooken District | Massy | jih3 |
Okres Aksy | Kerben | jih4 |
Okres Ala-Buka | Ala-Buka | jih5 |
Chatkal District | Kanysh-Kyya | Západ |
Okres Toktogul | Toktogul | severní |
Okres Toguz-Toro | Kazarman | východní |
Demografie
Od roku 2009 zahrnoval region Jalal-Abad 7 měst, 7 osady městského typu, 3 osady a 420 vesnic. Jeho populace podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2009 činila 930 630 (vyjmenovaný faktický počet obyvatel) nebo 1 009 889 (počet obyvatel de iure).[8] Oficiální odhad počtu obyvatel na začátku roku 2020 byl 1 238 750. [1]
Rok | Pop. | ±% |
---|---|---|
1970 | 481,616 | — |
1979 | 587,509 | +22.0% |
1989 | 748,789 | +27.5% |
1999 | 869,539 | +16.1% |
2009 | 938,630 | +7.9% |
Poznámka: de facto vyčíslená populace; Zdroj:[8] |
Etnické složení
Podle sčítání lidu z roku 2009 bylo etnické složení regionu Jalal-Abad (populace de jure):[8]
Etnická skupina | Populace | Podíl obyvatel regionu Jalal-Abad |
---|---|---|
Kyrgyzové | 725,321 | 71.8% |
Uzbekové | 350,748 | 24.8% |
Rusové | 9,120 | 0.9% |
Turci | 5,842 | 0.6% |
Tádžikové | 5,642 | 0.5% |
Tataři | 3,694 | 0.4% |
Ujgurové | 3,271 | 0.3% |
Kurdové | 1,902 | 0.2% |
Ázerbájdžánci | 5,642 | 0.1% |
Ukrajinci | 789 | 0.1% |
čínština | 3,694 | 0.4% |
jiné skupiny | 329 | 0.1% |
Reference
- ^ A b Počet obyvatel krajů, okresů, měst, sídel městského typu, venkovských komunit a vesnic Kyrgyzské republiky (odhad Národního statistického výboru od začátku roku 2020) Численность населения областей, районов, городов, поселков городского типа, айылных аймаков иес сес
- ^ Stručný popis regionu Jalal-Abad (v ruštině)
- ^ Národní statistický výbor (v kyrgyzštině / ruštině) Archivováno 14. listopadu 2010 v Wayback Machine
- ^ Národní statistický výbor (v kyrgyzštině / ruštině) Archivováno 14. listopadu 2010 v Wayback Machine
- ^ A b Národní statistický výbor (v kyrgyzštině / ruštině) Archivováno 22. července 2011 v Wayback Machine
- ^ Národní statistický výbor (v kyrgyzštině / ruštině) Archivováno 22. července 2011 v Wayback Machine
- ^ Kyrgyzstan - Джалал-Абадская область Archivováno 2. srpna 2009 v Wayback Machine
- ^ A b C Sčítání lidu, domů a bytů 2009. Kniha 3 (v tabulkách). Regiony Kyrgyzstánu: Jalal-Abad Region (Перепись населения и жилищного фонда Кыргызской Республики 2009. Книга 3 в таблицах (PDF), Biškek: Národní statistický výbor, 2010, archivovány z originál (PDF) dne 10. srpna 2011