Jakup Krasniqi - Jakup Krasniqi
Jakup Krasniqi | |
---|---|
Prezident Kosova Herectví | |
V kanceláři 4. dubna 2011 - 7. dubna 2011 | |
premiér | Hashim Thaçi |
Předcházet | Behgjet Pacolli |
Uspěl | Atifete Jahjaga |
V kanceláři 27. září 2010 - 22. února 2011 | |
premiér | Hashim Thaçi |
Předcházet | Fatmir Sejdiu |
Uspěl | Behgjet Pacolli |
Předseda shromáždění | |
V kanceláři 12. prosince 2007 - 17. července 2014 | |
Předcházet | Kolë Berisha |
Uspěl | Kadri Veseli |
Osobní údaje | |
narozený | Negroc, Glogovac, Kosovo | 1. ledna 1951
Politická strana | demokratická strana (1999–2014) NISMA (2014 – dosud) |
Alma mater | University of Priština |
Podpis |
Jakup Krasniqi (narozen 1. ledna 1951) je kosovský politik a bývalý úřadující prezident Kosova.[A] Je bývalý Předseda z Shromáždění Kosova. V listopadu 2020 byl zatčen pro obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečného zločinu podaných před Kosovské specializované komory.
Časný život
Jakup Krasniqi se narodil poblíž Glogovac, Kosovo[A] na Albánec rodiče.[1] Základní školu dokončil v rodišti, Negroc, v roce 1965, když dokončil střední školu v Priština v roce 1971.[1] Navštěvoval filologickou fakultu UK University of Priština a promoval v roce 1976.[1]
Politická kariéra
Během Válka v Kosovu, byl mluvčím Úřadu vlády Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK).[1]
Ke dni 28. září 2010 působil po rezignaci úřadujícího prezidenta Kosova Jakup Krasniqi Fatmir Sejdiu následující a ústavní krize.[2] Ke dni 31. března 2011 byl po rezignaci úřadujícím prezidentem Kosova Jakup Krasniqi Behgjet Pacolli.[3] Účinně se ujal úřadu až 2. dubna 2011; v pondělí 4. dubna se ještě bude konat obřad. 7. dubna Atifete Jahjaga byl zvolen prezidentem Kosova, čímž skončilo působení Jakupa Krasniqiho jako úřadujícího prezidenta Kosova.
V listopadu 2020 byl zatčen pro obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečného zločinu podaných před Kosovské specializované komory.[4][5][6]
Osobní život
Krasniqi je ženatý s Sevdije (Shala) Krasniqi a má čtyři děti: tři dcery Gresu, Qendresu a Clirimtare, jednoho syna Altina.[1]
Knihy
- „Kthesa e Madhe - Ushtria Çlirimtare e Kosovës“; Nakladatelství "Buzuku", 304 s., Priština / Kosovo 2006. ISBN 978-9951-08-059-0
- „Kosova v historickém kontextu“ Vydavatel „Europrinty“ 128 s. Priština / Kosovo 2007. ISBN 978-9951-05-109-5
- „Kthesa e Madhe - Ushtria Çlirimtare e Kosovës“; Dokončilo druhé vydání. Nakladatelství "Buzuku", 320 s., Priština / Kosovo 2007. ISBN 978-9951-08-059-0
- „Një luftë ndryshe për Kosovën“; Nakladatelství "Buzuku", 224 nejčastějších dotazů, Priština / Kosovo 2007; ISBN 978-9951-08-092-7
- „Kosova në kontekst historik“; Dokončilo druhé vydání. Nakladatelství "Buzuku", 208 s., Priština / Kosovo 2010; ISBN 978-9951-08-115-3
- „Pavarësia si kompromis“; Nakladatelství „Buzuku“, 208 s., Priština / Kosovo 2010; ISBN 978-9951-08-116-0
- „Lëvizja për Republikën e Kosovës 1981-1991 sipas shtypit shqiptar“; Nakladatelství "Buzuku", 320 s., Priština / Kosovo 2011; ISBN 978-9951-08-140-5
- „Pranvera e lirisë '81“; Nakladatelství „Buzuku“, 192 s., Priština / Kosovo 2011; ISBN 978-9951-08-150-4
- „Flijimi për lirinë“; Nakladatelství „Buzuku“, 192 s., Priština / Kosovo 2011; ISBN 978-9951-08-151-1
- „Guxo ta duash lirinë“; Nakladatelství „Buzuku“, 192 s., Priština / Kosovo 2011; ISBN 978-9951-08-152-8
- „Pavarësi dhe personalitete (Në 100-vjetorin e Pavarësisë së Shqipërisë)“; Nakladatelství "Buzuku", 400 s., Priština / Kosovo 2012; ISBN 978-9951-08-158-0
- "Një histori e kontestuar (Kritikë librit të Oliver Jens Schmitt:" Kosova - histori e shkurtër e një treve qendrore ballkanike ")"; Nakladatelství „Buzuku“, 224 s., Priština / Kosovo 2013; ISBN 978-9951-08-162-7
- „Zhurmuesit e demokracisë“; Nakladatelství „Buzuku“, 192 s., Priština / Kosovo 2016; ISBN 978-9951-08-239-6
- „Reflektime demokratike“; Nakladatelství „Buzuku“, 408 s., Priština / Kosovo 2017; ISBN 978-9951-08-271-6
- „Arti i bisedimeve“; Nakladatelství „Buzuku“, 216 s., Priština / Kosovo 2018; ISBN 978-9951-08-275-4
Poznámky
A. | ^ Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli. |
Reference
- ^ A b C d E „Předseda shromáždění“. Shromáždění Kosova. Citováno 28. září 2010.
- ^ „Kosovský prezident rezignuje kvůli porušení ústavy“. BBC. 27. září 2010. Citováno 27. září 2010.
- ^ „Jakup Krasniqi používá další věci u prezidenta Kosova“. Prezident Kosova. 1. dubna 2011. Citováno 2. dubna 2011.
- ^ "Jakup Krasniqi zatčen pro obvinění z válečných zločinů". Prishtina Insight. 2020-11-04. Citováno 2020-11-04.
- ^ „Veterán KLA bude předán specializované komoře“. N1 Srbija (v srbštině). Citováno 2020-11-04.
- ^ "Kosovský bývalý velitel separatistů postaven před soud pro válečné zločiny". Hvězdy a pruhy. Citováno 2020-11-04.
externí odkazy
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Kolë Berisha | Předseda shromáždění 2007–2014 | Uspěl Kadri Veseli |
Předcházet Fatmir Sejdiu | Prezident Kosova Herectví 2010–2011 | Uspěl Behgjet Pacolli |
Předcházet Behgjet Pacolli | Prezident Kosova Herectví 2011 | Uspěl Atifete Jahjaga |