Jacques Izoard - Jacques Izoard
Jacques Izoard | |
---|---|
narozený | Jacques Delmotte 29. května 1936 Lutych, Belgie |
Zemřel | 19. července 2008 Liege, Belgie | (ve věku 72)
Národnost | Belgie |
obsazení | esejista, básník |
Jacques Izoard (29. května 1936 - 19. července 2008) byl a belgický básník a esejista.[1] Narodil se Jacques Delmotte v Lutych.
Život
Mnoho let učil francouzštinu na středním technickém a odborném vzdělávání. Pod pseudonymem Jacques Izoard (z horského průsmyku) začal psát poezii v roce 1962 vydáním prvního opusu: Ce manteau de pauvreté (Tento plášť chudoby).[2]
Izoardova poezie se vyznačuje jednoduchou strukturou a rafinovaností a touhou znít slova. Jeho plodná práce má šedesát sbírek poezie a esej o Andree Chedid. Shrneme-li svůj básnický systém, Lionel Ray o něm mluví jako o tajném a něžném připoutání k tomu, co je hranicí vnímatelného, ale které může mít tělo [3]
Dva svazky jeho kompletních děl byly vydány v edicích la Difference v roce 2006 a téhož roku, The University of Lutych věnoval sympozium.[4]
Den po pohřbu svého přítele Gaston Compere, zemřel ve věku 72 let, utrpěl infarkt ve svém domě v Liege sousedství Sainte-Marguerite.[5]
Hostitel a mentor
Vedl recenzi 25 (nebo M25) vytvořených Robert Varlez v roce 1977, kde se k němu připojil Frances Favretto v roce 1979 inspiroval „školu v Lutychu“ výzvou vydávat současnou poezii v duchu časopisu Odradek (30 čísel od roku 1972 do roku 1980). Podle výrazu Kafky „Odradek“ popisuje objekt, který se neustále pohybuje a nezachytává listy.[6]
Velmi připoutaný ke svému městu strávil více než 30 let organizováním Liege Night of Poetry. Pozorný k poezii druhých objevil mimo jiné Savitzkaya Eugene, s nímž sdílel svůj dům na ulici Chevaufosse, a povzbudil mnoho básníků, spisovatelů a umělců, jako jsou Nicolas Ancion, Karel Logist, Serge Delaive, William Cliff, Robert Varlez, Jean Marie Mathoul, Selçuk Mutlu nebo Ben Ares.
Ocenění
- 1979 Cena Mallarmé
- 1999 Prix Alain Bosquet, pro Le Bleu et la poussière
- 2001 Prix triennal de poésie, pro Le Bleu et la poussière
Funguje
- "POČMES THORACIQUES", Bon Tirer, 2006
- Œuvres complètesÉdition La Différence (établie, présentée et annotée par Gérald Purnelle).
- Ce manteau de pauvreté - poèmes et autres récits, Lutych, Éditions de l'Essai, 1962.
- Les sources de feu brûlent le feu contraire„Bruxelles, Société des Écrivains, 1964
- Aveuglement Orphée, Paříž, Guy Chambelland, 1967.
- Des lierres, des neiges, des chats, Bruxelles, Henry Fagne, 1968.
- Un chemin de sel pur (následován) Aveuglément Orphée, Paříž, Guy Chambelland, 1969.
- Le papier, l'aveugle, Lutych, Éditions de l'Essai, 1970.
- Voix, vêtements, vaky, Paříž, Bernard Grasset, 1971.
- Des laitiers, des scélérats, Paříž, Saint-Germain-des-Prés, 1971.
- Šest poèmes, Lutych, Tête de Houille, 1972.
- La Maison des cent dormeurs, Paříž, Gaston Puel, 1973.
- La Patrie empaillée, Paříž, Bernard Grasset, 1973.
- Bègue, bogue, borgneWaremme, Éditions de la revue Donner à voir, 1974.
- Le Poing près du c.ur, v Verticales 12, n ° 21-22, Decazeville, 1974.
- Poèmes, Saint-Gengoux-le-National, Louis Dubost, 1974.
- La Maison dans le doigt, dans Cahiers de Roture, č. 4, Lutych, 1974.
- Poulpes, papírníky„Paris, Commune Mesure, 1975.
- Rue temný (s Eugènem Savitzkayou). Liège, Atelier de l'Agneau, 1975.
- Le Corps caressé, Paříž, komuna Mesure, 1976.
- La Chambre d'Iris, Awan-Aywaille, Fonds de la Ville, 1976.
- Andrée Chédid (eseje), Paříž, Seghers, 1977.
- Vêtu, dévêtu, libre, Paříž, Pierre Belfond, 1978.
- Plaisirs solitaires (s Eugènem Savitzkayou), Lutych, Atelier de l'Agneau, 1979.
- Avec la rouille et les crocs du renard, dans Douze poètes sans netrpělivost, Paříž, Luneau-Ascot, 1979.
- Enclos de nuit, Senningerberg (Grand-Duché de Luxembourg), Origine, 1980.
- Langue, Nantes, Cahiers du Pré Nian, 1980
- Drobní merveilles, poings levés, Herstal, Atelier de l'Agneau, 1980.
- Frappé de cécité dans sa cité ardente. Liège, Atelier de la Soif étanche, 1980.
- Le Corps et l'image. Lutych, «Aux dépens de l'artiste», 1980.
- Axe de l'oeil, Herstal, Atelier de l'Agneau, 1982.
- Pavois du bleu, Saint-Laurent-du-Pont (Isère), Le Verbe et l'Empreinte, 1983.
- Voyage sous la peau„Nantes, Pré Nian, 1983.
- M'avait il dit, dans La Lettre internationale, nE 16, printemps 1988.
- Sommeil d'encre, Ougrée, M25 productions, 1988.
- Sbor, maisoni, bouřky, Paříž, Belfond, 1990.
- Naše sourde, S.L., MYRDDlN, 1991.
- Poèmes (s Andrée Chédid), Épinal, Ville d'Épinal, 1991.
- La patrie empaillée suivi de Vêtu, dévêtu, libre, Ed. Práce, kol. Espace Nord, 1992.
- Le Bleu et la poussière, ed. La Différence, 1998
- Dormir září ans, ed. La Différence, 2001
- Vin rouge au poing, Amay, L'Arbre à paroles, 2001
- Les Girafes du Sud, ed. La Différence, 2003 (s Selçuk Mutlu)
- Tout mot tu, tout est dit, suivi de Traquenards, corps perdus, Châtelineau, Le Taillis Pré, 2004
- Petits blbosti du temps qui passe, St-Quentin-de-Caplong, Atelier de l'agneau, 2006 (s Michelem Valprémym)
- Hrudník, ed. PHI, 2007
- Lieux épars, ed. La Différence, 2008
Reference
- ^ "Le poète liégeois Jacques Izoard est décédé", RTBF, 19.07.08 Archivováno 24. října 2008 v Wayback Machine
- ^ http://www.servicedulivre.be/fiches/i/izoard.htm
- ^ de Ceccatty, René (24. července 2008). Le Monde http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=1044988&clef=ARC-TRK-D_01. Citováno 5. září 2010. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ "Retrouvailles avec un poète disparu", Le Printemps des Poetes
- ^ Le poète liégeois Jacques Izoard est décédé, komuniké de RTBF, 19. července 2008, článek en ligne Archivováno 24. října 2008 v Wayback Machine
- ^ dans la nouvelle Die Sorge des Hausvaters (1919)