Jacques Guillaume Thouret - Jacques Guillaume Thouret

Jacques Guillaume Thouret
Jacques-Guillaume Thouret (1746-1794) - 05. GIF
narozený30.dubna 1746
Pont-l'Évêque, Calvados, Normandie
Zemřel22.dubna 1794
Národnostfrancouzština
obsazeníRevoluční, právník
Politická stranaGirondin

Jacques Guillaume Thouret (30 dubna 1746-22 dubna 1794) byl Francouz Girondin revolucionář, právník, prezident Ústavodárné národní shromáždění a oběť gilotina.

Životopis

Narozen v Pont-l'Évêque, Calvados (Normandie ) na a notář otec, Thouret se stal avokádo na parlement z Rouen v roce 1773 a v roce 1787 vypracovala hodně schválenou zprávu o stavu Normandie. Jeho bratr, Michel Augustin Thouret (1748–1810), lékař, byl klíčovým odpůrcem myšlenek o Franz Mesmer a promotér očkování ve Francii.[1]

národní shromáždění

V roce 1788 se účastnil agitace, která přispěla k odvolání Generální statky. Thouret byl zvolen náměstkem generálních stavů třetí majetek Rouen, a byl pomocný ve skládání místní cahiers de doléances. V Ústavodárné shromáždění (začátek 17. června 1789) jeho výmluvnost získala velký vliv. Jako tolik právníků své doby byl i on násilně proti duchovenstvu a silně podporoval sekularizace církevního majetku. Rovněž prosazoval potlačení náboženské řády a ze všeho církevní výsady, a aktivně přispěl ke změně soudního a správního systému; požadoval zejména napsání uniformy občanský zákoník. Byl čtyřikrát zvolen prezidentem Ústavodárné shromáždění (3. srpna 1789, odmítl sloužit; 12. – 23. Listopadu 1789; 8. – 27. Května 1790; 11. – 30. Září 1791, závěrečná zasedání shromáždění), což je vícekrát než kdokoli jiný.[1]

Ústavní výbor

Thouret se připojil k Ústavní výbor koncem září 1789. Článek pět Deklarace práv člověka a občana byl přijat z jeho iniciativy, ale jeho nejdůležitější úsilí obklopovalo proces, kterým byla Francie roku 1790 rozdělena na departementy.[1]

Dne 3. září 1791 představila zástupkyně šedesáti členů Ústavodárného shromáždění za předsednictví Thoureta 1791 ústavy na Ludvík XVI; dne 13. září se král obrátil na shromáždění a prohlásil, že přijal ústavu.

Pozdější dny

Po rozpuštění shromáždění se Thouret stal členem a poté v roce 1793 prezidentem Kasační soud.

Byl zahrnut do zákazu Girondisté, jehož politické názory sdílel, a byl gilotina v Paříži,[1] Během Vláda teroru, ve stejný den jako kolega člen Ústavního výboru Isaac René Guy le Chapelier a obhájce pro Ludvík XVI, Guillaume-Chrétien de Lamoignon de Malesherbes.

Dědictví

Busta Jacques-Guillaume Thouret v Rouenu.

Busta Thouretu vytvořená v roce 1879 Jules-Constant Destreez lze vidět v galerii ve druhém patře kasačního soudu.

Bustu Thouretu a pamětní desku lze vidět také na Rue Thouret, Rouen, ulice pojmenovaná na jeho počest.

Funguje

Kromě svých projevů a zpráv napsal:

  • Tableau chronologique de l'Histoire ancienne et moderne
  • Discours de M. Thouret devant l'Assemblée nationale fait au nom du comité de la Constitution: Sur l'obligation du roi de résider dans le royaume (1790)
  • Abrégé des révolutions de l'ancien gouvernement français

Poznámky

  1. ^ A b C d Chisholm 1911.

Reference

  • Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Thouret, Jacques Guillaume ". Encyklopedie Britannica. 26 (11. vydání). Cambridge University Press.
  • Faruk Bilici,Thouret: sa vie, ses idée, syn procès, příspěvek au livre «Hommage à Jacques-Guillaume Thouret, 1746-1794», Rouen, 1990, str. 43-53.
  • A. Chauleur, Les deux dernières lettres de Jacques-Guillaume Thouret (1746–1794)Revue de l'Association Française pour l’Histoire de la Justice, N ° 4, 1991.

externí odkazy