J. A. Hadfield - J. A. Hadfield - Wikipedia

James Arthur Hadfield (1882–1967) byl průkopníkem psychodynamická psychoterapie v Británii, který se stal vlivnou osobností v meziválečném období Tavistock Clinic.

Snad je nejlépe známý jako analytik W. R. Bion, zatímco Bion analyzoval Samuel Beckett.[1]

Technika

Pocházející z akademického prostředí, Hadfield byl ovlivněn v jeho psychologickém přístupu oběma Carl Jung a William McDougall.[2] Jako zdroj poruch v dětství způsoboval Hadfield spíše nedostatek rodičovské ochrany než potlačení sexuální lásky.[3]

Jeho spisy byly opakovaně kritizovány Ernest Jones pro jejich nedostatek freudianismu;[4] zatímco jeho analytická technika byla považována za redukční pokus odhalit dětství trauma, na úkor použití analytického vztahu a zkoumání přenos a protipřenos.[5]

Psychický výzkum

Hadfield měl také zájem psychický výzkum. Věřil v posmrtný život a telepatie. Pro knihu napsal kapitolu „Mysl a mozek“ Immortality: An Essay in Discovery Co-Ordinating Scientific, Psychical, and Biblical Research (London: Macmillan, 1917).[6]

Publikace

Mezi jeho mnoha publikacemi byly:

  • Psychologie a morálka (1923)
  • Psychologie moci (1933)
  • Psychologie a moderní problémy (1935)
  • Psychologie a morálka: Analýza charakteru (1944)
  • Sen a noční můry (1954)
  • Dětství a dospívání (1962)

Viz také

Reference

  1. ^ Přejít, Beckett's Art of Absence (2011) s. 20
  2. ^ N. Torres, Bionovy zdroje (2013) s. 46-7
  3. ^ R. Lipgar / M. Borovice, V návaznosti na Bion (2013) s. 116
  4. ^ N. Torres, Bionovy zdroje (2013) s. 46-7
  5. ^ Přejít, Beckett's Art of Absence (2011) s. 71
  6. ^ Immortality: An Essay in Discovery Co-Ordinating Scientific, Psychical, and Biblical Research autorů Burnett H Streeter, A. Clutton-Brock, C. W. Emmet, J. A. Hadfield. British Medical Journal. Svazek 2, č. 2974 (29. prosince 1917, s. 862).

externí odkazy