Ismo Alanko - Ismo Alanko - Wikipedia
Ismo Alanko | |
---|---|
![]() Ismo Alanko v Teatria, 10. prosince 2011. | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Ismo Kullervo Alanko |
Také známý jako | Kullervo Kivi Jari Kullervo[1] Toomas Eest[2] |
narozený | Kerava, Finsko | 12. listopadu 1960
Původ | Joensuu, Finsko |
Žánry | Skála |
Nástroje | Zpěv, kytara, basa, klávesy, violoncello |
Aktivní roky | 1979 – dosud |
Štítky | Poko, Fullsteam |
Související akty | Hassisen Kone, Sielun Veljet, Ismo Alanko Säätiö |
webová stránka | www.ismoalanko.com |
Ismo Kullervo Alanko (Finská výslovnost:[ˈIsmo ˈɑlɑŋko]) (narozen 12. listopadu 1960) je finský hudebník. On je známý jako frontman několika kapel, nejvíce skvěle Hassisen Kone, Sielun Veljet a Ismo Alanko Säätiö, stejně jako úspěšný sólový umělec.
Alanko je známý svou všestranností a zájmem o různé hudební styly. Během své kariéry nahrával punk rock, alternativní rock, progresivní rock, elektronická hudba, schlager, taneční hudba, dětská hudba a skóre filmu. Dosáhl osmi platinové desky, 16 zlaté rekordy a čtyři Ceny Emma.[3] Alanko, uznávaný textař, vyhrál Juha Vainio Cena spisovatele (Juha Vainio -sanoittajapalkinto) v roce 2003 za texty písní.[4]
V Město v roce 1999 si 43 finských novinářů vybralo 99 nejlepších finských rockových umělců. Ismo Alanko se umístil na 20. místě se svými bývalými kapelami Hassisen Kone a Sielun Veljet na 12. a 4. místě.[5]
Alanko pochází z hudební rodiny: z jeho dvou mladších bratrů je Petri Alanko údajnou klasikou hráč na flétnu, Ilkka Alanko je zpěvák / kytarista skupiny Neljä Ruusua a jeho sestra Satu Alanko-Rautamaa houslistka a členka nebo Helsinská filharmonie.
Životopis
Pozadí
Ismo Alanko se narodil 12. listopadu 1960 v Kerava, ale vyrostl v Joensuu, Severní Karélie.[6] Jako 15letý hrál v kapele Sight, kde už psal některé ze svých písní. Na finském rockovém mistrovství, každoročním soutěži mladých hudebníků, skončila skupina na druhém místě progresivní rock kategorie. Po ukončení středoškolského studia (ylioppilastutkinto ), dal si pauzu od hudby a přestěhoval se do práce Stockholm.[7]
Hassisen Kone
Po návratu do Finska v roce 1979 získal Alanko, tehdy 19 let, okamžitý úspěch jako zpěvák, skladatel a rytmický kytarista nová vlna skupina Hassisen Kone. V roce 1980 vyhráli finský rockový šampionát a nahráli tři velmi úspěšná alba, Täältä tullaan Venäjä, Rumat sävelet a Harsoinen teräs, kde kapela přešla z nové vlny spojené s punkem progresivní rock. Všichni tři zůstávají mezi nejprodávanějšími deskami v Alankově kariéře. Hassisen Kone se rozpustil v roce 1982.
Sielun Veljet
Brzy poté, co se Hassisen Kone rozešli, začali Alanko a bývalý kytarista Hassisen Kone Jukka Orma Sielun Veljet. Někteří z jejich raných posluchačů očekávali další Hassisen Kone, ale skupina hrála agresivně a opakovaně post-punk. Pouze jedno album Sielun Veljet se přiblížilo prodeji alba Hassisen Kone (L'amourha, 1985), ale skupina se proslavila svými výkonnými, hlasitými a intenzivními živými vystoupeními. Kapela neustále cestovala a hrála širokou škálu hudebních stylů, včetně starých schlager hity pod aliasem Kullervo Kivi & Gehenna. Sielun Veljet skončil v roce 1991, po sedmi studiových albech, dvou EP, a set krabic a dokumentární film z roku 1991 s názvem Veljet.
Sólová kariéra
Alankův sólový debut, Kun Suomi putos puusta, byla vydána v roce 1990. V tomto okamžiku Sielun Veljet stále existoval, ale skupina byla čím dál méně aktivní. Poté, co se skupina rozpadla, Alanko nahrál elektronická hudba - ovlivněno Jäätyneitä lauluja a cestoval po Finsku se svou kapelou jménem Tuonelan Lukio. Klávesistou kapely byl Izmo Heikkilä z kapely Raptori.[3] Alanko vydal další dvě sólová alba, Taiteilijaelämää (1995) a Irti (1996).
V roce 1997 čtyři CD set krabic Alangolla - Ismo Alangon lauluja byl vydán. Trvalo to celou jeho kariéru počínaje Hassisen Kone a včetně materiálu z různých vedlejších projektů. Do té doby jen velmi málo finských umělců vydalo krabicovou sadu. Sielun Veljet byl propuštěn Musta laatikko v roce 1991 a CMX jejich sbírka Cloaca Maxima v roce 1997.
Alankova nejoblíbenější píseň, “Pop-musikikia ", byl zaznamenán v roce 1997 s ostatními rockovými hvězdami Ilkka Alanko (z Neljä Ruusua ), Kalle Ahola (ze dne Don Huonote ) a A. W. Yrjänä (CMX) pod názvem Neljä baritonia (Four Baritones). Singl byl certifikovaná platina ve Finsku[8] a je jednou z nejúspěšnějších písní všech dob finského žebříčku jednotlivců.[9]
V roce 2002 se objevil Alanko Timo Rautiainen je Platina -prodejní Tiernapojat hrát si s Jarkko Martikainen, Toni Wirtanen a Rautiainen sám, hraje Král Herodes.
V roce 2009 Alanko pokračuje ve svých pestrých projektech a hraje si se současnými finskými umělci. V dubnu se připojil k bývalému perkusionistovi Alankovi Säätiö Tehovi Majamäkimu na jevišti jako Teholla na helsinském minifestivalu Arctic Paradise Live a tentýž večer předvedl sólový koncert v seriálu Ateneum Art Museum (Země bez Kantele) s rezidentním houslem Jarmo Saari (kytary) ), Arttu Tolonen (basa) a Abdissa "Mamba" Assefa (bicí).
Ismo Alanko Säätiö
V roce 1998 začal Alanko polo ironicky pojmenován Ismo Alanko Säätiö (Ismo Alanko Foundation). Ačkoli Säätiö provedl mnoho starých Alankových hitů, aranžmá byla radikálně přepracována tak, aby odpovídala jejich jedinečnému akustickému zvuku, silně představujícímu avantgarda akordeon zvuk Kimmo Pohjonen, sám o sobě úspěšný umělec. Přestože je Säätiö kapelou, lze říci, že jde o doprovodnou kapelu pro sólová vystoupení Alanka, protože členové kapely se rychle změnili.
Ismo Alanko Teholla
V roce 2007 Alanko ukončil Säätiö v jeho současné podobě a začal cestovat s multiinstrumentalistou Teho Majamäki jako „Ismo Alanko Teholla“. Název kapely je slovní hříčka a může znamenat buď „Ismo Alanko with Power“, nebo „Ismo Alanko in ICU (Intensive Care Unit)“.[10]
Nástroje
Alanko v mládí studoval klasické violoncello, ale klasickou kariéru neudělal, protože měl pocit, že by to vyžadovalo příliš mnoho praxe. V Hassisen Kone a dále hrál ve zpěvu kromě zpěvu také na rytmickou kytaru. Stále příležitostně hraje na violoncello a klavír ve studiu i na živých vystoupeních.
Alanko složil hudbu pro televizní seriál 2007 Taivaanský tulipán Kari Väänänen. Alanko také hrál na všechny nástroje pro skóre, kromě flétnových partů, na které hrál jeho bratr Petri. Alanko uvedl, že rozhodnutí hrát na všechny nástroje sám přišlo „ze zvědavosti“.[11]
Diskografie
Studiová alba
Rok | Titul | Umělec | Schéma Vrchol [12][13] | Osvědčení[14] | Označení |
---|---|---|---|---|---|
1990 | Kun Suomi putos puusta | Ismo Alanko | - | Zlato (1999) | Pečeť na sametu |
1993 | Jäätyneitä lauluja | Ismo Alanko | 31 | Zlato (2002) | Pečeť na sametu |
1995 | Taiteilijaelämää | Ismo Alanko | 17 [15] | Zlato (1998) | Poko |
1996 | Irti | Ismo Alanko | 3 | – | Poko |
2008 | Blanco Spirituals | Ismo Alanko Teholla | 1 | – | Fullsteam |
2013 | Maailmanlopun Sushibaari | Ismo Alanko | 1 | – | Fullsteam / Sony |
2013 | Maailmanlopun Sushibaari-Erikoispainos (Speciální edice) | Ismo Alanko | 12 | – | Fullsteam / Sony |
2015 | Ismo Kullervo Alanko | Ismo Alanko | 6 | – | Fullsteam / Sony |
2017 | Yksin Vanhalla | Ismo Alanko | 2 [16] | – | Fullsteam / Sony |
2019 | Minä halusin olla niin kuin Beethoven | Ismo Alanko | 2 [17] | – | Sony |
Živá alba
Uvolněno | Titul | Umělec | Schéma Vrchol | Osvědčení | Označení |
---|---|---|---|---|---|
2013 | Kolmannesvuosisata Taiteilijaelämää - Live | Ismo Alanko | 6 | – | Fullsteam / Sony |
Kompilace
Uvolněno | Titul | Umělec | Schéma Vrchol | Osvědčení | Označení |
---|---|---|---|---|---|
1997 | Alangolla - Ismo Alangon lauluja | Ismo Alanko | 7 | – | Poko |
2001 | Hitit 1989–2001 | Ismo Alanko | 11 | Platina (2004) | Poko |
DVD
Uvolněno | Titul | Umělec | Osvědčení | Označení |
---|---|---|---|---|
2006 | Taiteilijaelämää vuosilta 1989–2006 | Ismo Alanko | Zlato (2007) | Poko |
Nezadaní
Uvolněno | Titul | Umělec | Schéma Vrchol | Osvědčení | Označení |
---|---|---|---|---|---|
1993 | "Extaasiin" | Ismo Alanko | - | – | Poko |
1993 | „Kuolemalla on monet kasvot“ | Ismo Alanko | - | – | Poko |
1995 | „Taiteilijaelämää“ | Ismo Alanko | - | – | Poko |
1995 | „Kun rakkaus na rikki“ | Ismo Alanko | - | – | Poko |
1996 | „Kriisistä kriisiin“ | Ismo Alanko | 18 | – | Poko |
1997 | "Pop-musikikia " | Neljä baritonia | 1 | Platina (1998) | Poko |
2007 | „Päästänkö irti“ | Ismo Alanko Teholla | 1 | – | Fullsteam |
Poznámky
- ^ Jari Kullervo na discogs.com - Citováno dne 8. dubna 2008
- ^ Toomas Eest na discogs.com - Citováno 13. dubna 2008
- ^ A b Tero Valkonen dál Pomus - Populaarimusiikin museo - Citováno 17. dubna 2008
- ^ Pekka Nissilä: Juha Vainion Rahaston tunnustuspalkalk Ismo Alangolle Archivováno 11. února 2012, v Wayback Machine, SELVIS časopis 3/2003
- ^ Suomipopin 99 suurinta, Město časopis 21/1999
- ^ yle.fi - Elävä arkisto - Citováno dne 9. dubna 2008
- ^ yle.fi - Maanský mainiot Archivováno 19. Března 2009 v Wayback Machine - Citováno 9. dubna 2008
- ^ ifpi.fi - Citováno 17. dubna 2008
- ^ finnishcharts.com - Citováno dne 17. dubna 2008
- ^ Tapio Ahola: Ismo Alanko Teholla - suuruudenhullu pienyhtye Archivováno 6. července 2011, v Wayback Machine, Závrať, 3. března 2008
- ^ Sari Sainio: Vastavirtaan Archivováno 11. Května 2008 v Wayback Machine – Aamulehti, 2. února 2007
- ^ Ismo Alanko Teholla na finnishcharts.com - Citováno dne 6. dubna 2008
- ^ Ismo Alanko na finnishcharts.com - Citováno dne 6. dubna 2008
- ^ ifpi.fi - Citováno dne 6. dubna 2008
- ^ http://ifpi.fi/tilastot/virallinen-lista/albumit/2018/18
- ^ http://ifpi.fi/tilastot/virallinen-lista/albumit/2017/36
- ^ http://ifpi.fi/tilastot/virallinen-lista/albumit/2019/21