Irina Antanasijević - Irina Antanasijević

Irina Antanasijević
Irina Antanasijevic.jpg
narozený (1965-06-27) 27. června 1965 (věk 55)
Sievierodonetsk, Ukrajinská SSR,  Sovětský svaz
obsazenífilolog, literární kritik, překladatel

Irina Antanasijević (ruština: Ирина Антанасиевич, srbština: Ирина Антанасијевић; 27 června 1965) je a ruština a srbština filolog, literární kritik a překladatel.[1] V roce 2002 získala titul doktora filologických věd a byla profesorkou ruské literatury Filologická fakulta univerzity v Bělehradě od roku 2004. Mezi její vědecké zájmy patří folklór a post-folklór, vizuální literatura a vizuální text, poetika komiks, ilustrace, dětská literatura, a historie ruské emigrace studie.

Životopis

Narodil se ve městě Sievierodonetsk, Luhanská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR. Po příjezdu do Jugoslávie v níž žila Rozdělit, a od roku 1991 do roku 1999 v Priština. Působila jako lektorka a poté jako asistentka ruské literatury na Filologické fakultě v Prištině. V průběhu Bombardování Jugoslávie NATO v roce 1999.

Po podpisu opustila Prištinu Kumanovská dohoda (Červen 1999) a přestěhoval se do Niš. Pracovala jako profesorka Ruská literatura na Filosofické fakultě v Niši a pokračoval v práci na Filozofické fakultě v Prištině (se sídlem v Kosovska Mitrovica ). V roce 2002 obhájila disertační práci „Poetika Žalozpěv “. Iniciovala otevření Katedry slavistiky s balkanistikou na Filologické fakultě v Niši (od roku 2002 Katedra ruského jazyka a literatury).

Profesor ruské literatury na Filologická fakulta univerzity v Bělehradě. Člen redakční rady časopisu Gradina do roku 2009. Člen redakční rady periodika Facta universitatis do roku 2010. Člen redakční rady periodika Научный результат, Серия Социальные и гуманитарные исследования (Vědecký výsledek, řada sociálních a humanitárních studií).

Bibliografie

Monografie

  1. Krajina v ruských a srbských lidových eposech (Пејзаж у руској и српској народној епици), Prosveta, Niš, 2005, ISBN  86-7455-658-2, 126 s.
  2. Poetika ruských žalozpěvů (Поетика руских тужбалица), Prosveta, Niš, 2003, ISBN  86-7455-601-9, 210 s.
  3. Folklór a avantgarda: symboly a jevy (Фольклор и авангард: символы и явления), Niš, Gradac: Despotová kniha, 2011, ISBN  978-86-88877-04-6, 253 s.
  4. Ruské komiksy v království Jugoslávie (Русский комикс Королевства Югославия), Novi Sad, Komiko, 2014, ISBN  978-8687-919-36-5, 340 s.
  5. Ruská klasika v obrazech (Русская классика в картинках ), Bělehrad: Filologická fakulta Univerzity v Bělehradě, 2015 (Bělehrad: Belpak), Библиотека Язык и литература. Серия Русская эмиграция в Белграде; кн. 7, ISBN  978-86-6153-322-8

Slovníky

  1. Slovník obecných slov a výrazů (Лексикон општих речи и израза), Budva, Kuća knjige, 2007 ISBN  978-9940-519-01-8, 753 s.
  2. Slovník rusko-srbský srbsko-ruský (Речник руско-српски српско-руски), Budva, Kuća knjige, 2007 ISBN  978-9940-519-00-1, 832 s.
  3. Fráze, rusko-srbská srbsko-ruská (Разговорник руско-српски српско-руски), Budva, Kuća knjige, 2007 ISBN  978-9940-519-00-1, 192 s.

Učebnice a manuály

  1. Ruština pro studenty biologie a ekologie (Руски језик за студенте биологије и екологије), Niš - Srpsko Sarajevo, 2002, ISBN  86-83481-04-2, 190 s.
  2. Ruština pro studenty fyziky (Руски језик за студенте физике), Niš - Srpsko Sarajevo, 2001, UDK: 808. 2:53 (075,8), 185 s.

Reference

  1. ^ Irina Antanasijević, bio-bibliografie (anglicky), Projekt Rastko - Rusko

externí odkazy