Partnerství InterAcademy - InterAcademy Partnership

The Partnerství InterAcademy (IAP) je globální síť skládající se z více než 140 národní a regionální člen akademie věd, inženýrství, a lék.[1] Byla založena v roce 1993 jako Panel InterAcademy (IAP). V roce 2000 IAP založila Rada InterAcademy (IAC) a Lékařský panel InterAcademy (IAMP). Partnerství bylo založeno v roce 2016, kdy sloučilo tři vzájemně propojené sítě do IAP pro zdraví (dříve IAMP),[2] IAP pro vědu (dříve IAP) a IAP pro politiku (dříve IAC).

Posláním IAP je, aby světové akademie založené na zásluhách hrály zásadní roli při zajišťování toho, aby věda sloužila společnosti inkluzivně a spravedlivě a podporovala globální udržitelný rozvoj poskytováním poradenství veřejnosti o vědecký kritické aspekty celosvětové problémy.[3] Vydala oficiální prohlášení o společensky důležitých tématech, včetně Cíle udržitelného rozvoje OSN z roku 2015, bezpečnost potravin a výživy, přírodovědné vzdělávání, biologická bezpečnost, voda, vědecká komunikace, ženy ve vědě, člověče populační růst, globální oteplování, lidské reprodukční klonování, a vývoj.[4] IAP také pokročila vědecká diplomacie spojením regionálních sítí za účelem řešení globálních problémů.[5]

Správa věcí veřejných

Nejvyšším rozhodujícím orgánem IAP je Valné shromáždění, která se schází každý třetí rok a kde má každá členská organizace jeden hlas o organizačních rozhodnutích. Na těchto schůzích si členské akademie volí nové vedení, schvalují nové členy, podávají zprávy o organizačních činnostech za poslední tříleté období a schvalují strategický plán na další tři roky.

Mezi zasedáními řídí práci tři výkonné výbory, jeden pro každý pilíř partnerství (nebo v případě politiky IAP rada), podporovaný sekretariát z hostitelské akademie. Každý výkonný výbor / správní rada se schází každý rok, dva spolupředsedové předsedat. Jeden ze spolupředsedů bude nominován akademií v a země s nízkými nebo středními příjmy (LMIC); druhý jmenuje a země s vysokými příjmy (HIC). Podobná pravidla rozmanitosti v ekonomickém rozvoji platí i pro akademie členů výkonného výboru, aby představovaly globální pohled.[6] Počet členských akademií tvořících výkonný výbor se liší: 11 členských akademií v IAP pro vědu, 9 členských akademií v IAP pro zdraví a 15 členských akademií v IAP pro politiku.[7]

Partnerstvím InterAcademy se řídí řídící výbor složený ze šesti spolupředsedů výkonného výboru / představenstva. Z těchto šesti členů řídícího výboru jsou dva vybráni, aby působili jako spolupředsedové. Současnými spolupředsedy jsou Volker ter Meulen (Německo) a Depei Liu (Čína). Představenstvo zahrnuje řídící výbor spolu s jedním zástupcem z každé ze čtyř regionálních sítí akademií: v Afrika, Amerika, asijsko-pacifický region a Evropa, celkem pro deset zástupců.

Současní a bývalí spolupředsedové

  • Cherry A. Murray, USA. IAP-Science, 2019 – dosud
  • Masresha Fetene, Etiopie. IAP-Policy, 2019 – present
  • Margaret Hamburg, USA. IAP-Health, 2016 – dosud
  • Krishan Lal, Indie. IAP-Science, 2016 – dosud
  • Liu Depei, Čína. IAP-Health, 2016 – dosud
  • Richard Catlow, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ. IAP-Policy, 2016 – present
  • Volker ter Meulen, Německo. IAP-Science, 2013–2019
  • Detlev Ganten, Německo. IAP-Health, 2013–2019
  • Daya Reddy, Jižní Afrika. Zásady IAP, 2012–2019
  • Mohammed H.A. Hassane, Súdán. IAP-Science, 2010–2016
  • Lai Meng Loi, Malajsie. IAP-Health, 2010–2016
  • Jo Ivey Boufford, USA. IAP-Health, 2010–2013
  • Robbert Dijkgraaf, Holandsko. Politika IAP, 2008–2016
  • Lu Yongxiang, Čína. Zásady IAP, 2008–2012
  • Howard Alper, Kanada. IAP-Science, 2007–2013
  • Anthony Mbewu, Jižní Afrika. IAP-Health, 2007–2010
  • Chen Zhu, Čína. IAP-Science, 2003–2010
  • Guy de Thé, Francie. IAP-Health, 2000–2010
  • Bruce Alberts, USA. Zásady IAP, 2000–2008
  • Goverdhan Mehta, Indie. Zásady IAP, 2000–2008
  • Yves Quéré, Francie. IAP-Science, 2000–2007
  • David Challoner, USA. IAP-Health, 2000–2006
  • Eduardo Krieger, Brazílie. IAP-Science, do roku 2003

Zprávy o IAP

IAP publikuje zprávy a doporučení, které využívají odborné znalosti členských akademií k řešení globálně zajímavých otázek vědecký a politické komunity. Zprávy o IAP nejsou schváleny členy akademie, ale musí mít shoda odborné komise a podrobit se přísným zkouškám peer review proces. Mezi příklady přehledů IAP patří:

  1. Využití vědy, techniky a medicíny (SEM) k řešení výzev Afriky: Role afrických národních akademií, 2019
  2. Zlepšování vědeckého vstupu do tvorby globální politiky se zaměřením na cíle udržitelného rozvoje OSN, 2019
  3. Příležitosti pro budoucí výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti potravin a výživy a zemědělství: Globální perspektiva partnerství InterAcademy, 2018
  4. Posílení kapacity afrických vědeckých akademií, 2015
  5. Odpovědné chování v globálním výzkumném podniku, 2012
  6. Osvětlení: Směrem k budoucnosti udržitelné energie, 2007
  7. Realizace slibu a potenciálu afrického zemědělství, 2004

Prohlášení o IAP

IAP také podporuje své cíle prostřednictvím „prohlášení o otázkách zásadního významu pro lidstvo“.[8] Prohlášení představují kombinované shoda světových akademií poskytovat nezávislé, založené na důkazech rady a doporučení pro tvůrce politik ve vládách, mezinárodních organizacích nebo na akademiích samotných. Často lze použít příkaz IAP globalizovat problém, o kterém a národní akademie nebo regionální síť akademií již provedla značné množství práce.

Prohlášení o IAP je vyvinuto podle konkrétního postupu a vydáno, pouze když většina členských akademií IAP schválilo jeho obsah. [1], str. 4. Účelem prohlášení je tedy vyjádření konsensu vědecká společnost spíše než prohlášení IAP jako organizace sama o sobě.

Od roku 2020 vydal IAP dvacet jedna prohlášení uvedených níže.

  1. Výzva IAP k přijetí opatření k prohlášení traumatu za nemoc, 2019. Podepsáno 46 ze 78 členských akademií IAP for Health.
  2. Výzva IAP k přijetí opatření k řešení rostoucí zátěže demencí, 2018. Podepsáno 53 z 78 členských akademií IAP for Health.
  3. Prohlášení IAP o změně klimatu a vzdělávání, 2017. Podepsáno většinou 113 členských akademií IAP pro vědu.
  4. Prohlášení IAP o vědě a technologii pro snižování rizika katastrof, 2017. Podepsáno většinou 113 členských akademií IAP pro vědu.
  5. Výzva IAP k přijetí opatření ke zlepšení reprodukovatelnosti biomedicínského výzkumu, 2016. Podepsáno 46 členy.
  6. Výzva IAMP k přijetí opatření k posílení kapacity výzkumu v oblasti zdraví, 2013. Podepsáno 42 členy.
  7. Prohlášení IAP o populaci a spotřebě, 2012. Podepsáno 105 členy.
  8. Prohlášení IAMP o společných přínosech politik pro řešení změny klimatu pro zdraví, 2010. Podepsáno 43 členy.
  9. Prohlášení IAP o tropických lesích a změně klimatu, 2009. Podepsáno 54 členy.
  10. Prohlášení IAP o acidifikaci oceánu, 2009. Podepsáno 70 členy. Akademie to tvrdí kyselost vody v oceánu vzrostla kvůli zvýšené oxid uhličitý (CO.)2) způsobené lidskou činností a že pravděpodobně dále poroste s vážnými dopady na mořské ekosystémy pokud emise CO2 výrazně neklesá. Naléhavě žádají, aby byl problém uznán mezi problémy řešenými EU Konference OSN o změně klimatu 2009 v Kodaň.
  11. Prohlášení IAP o výuce vývoj, 2006. Podepsáno 70 členy.
  12. Prohlášení o IAP biologická bezpečnost, 2005, podepsáno 71 členy.
  13. Prohlášení IAP o přístupu k vědeckým informacím, 2003, podepsáno 68 členy.
  14. Prohlášení IAP o vědě a EU média, 2003, podepsáno 68 členy.
  15. Prohlášení IAP o vědeckých budování kapacit, 2003, podepsáno 68 členy.
  16. Prohlášení IAP o přírodovědném vzdělávání dětí, 2003, podepsáno 68 členy.
  17. Prohlášení IAP o zdraví matky a dítěte v rozvojových zemích, 2003, podepsáno 67 členy.
  18. Prohlášení o IAP klonování lidí, 2003, podepsáno 67 členy. Akademie podporují „celosvětový zákaz reprodukčního klonování lidí“, zároveň však požadují „klonování k získání embryonální kmenové buňky být z tohoto zákazu vyloučeny pro výzkumné i terapeutické účely “.
  19. Prohlášení IAP o přechodu na udržitelnost, 2000, podepsáno 63 členy.
  20. Prohlášení IAP o vědě a technologii a budoucnosti měst, 1996, podepsáno 71 členy. Akademie konstatují, že na celém světě stále rychle dochází urbanizace. Tvrdí, že to samo o sobě nemusí nutně znamenat špatný vývoj, ale že to může mít spíše negativní dopady, pokud nebudou přijata vhodná opatření k zajištění nových obyvatel města, např. přístup k vodě a odpovídající bydlení. Proto je nezbytné aktivní plánování města, stejně jako další výzkum urbanizace.
  21. Prohlášení IAP o populačním růstu, navržený v roce 1993, ratifikovaný v roce 1994, podepsáno 58 členy. Akademie prohlašují, že „svět prochází bezprecedentní populační expanzí“ a že je nutné jej zastavit. Poznamenali, že množství vyrobeného jídla (na souši i na moři) na osobu klesá, a uvedli, že mnoho problémy životního prostředí byly zhoršeny populační expanze. Akademie prohlašují, že musíme dosáhnout „nulového populačního růstu během života našich dětí“. Vyjmenovávají prostředky, které by měly být přijaty k dosažení tohoto cíle, a mimo jiné proti účinkům růstu populace na životní prostředí a produkci potravin. To zahrnuje podporu rovných příležitostí pro ženy, snadný přístup k levnému a bezpečnému antikoncepce, široká primární zdravotní péče, vládní politiky uznávající dlouhodobější odpovědnost za životní prostředí a intenzivnější výzkum kulturních, náboženských a dalších faktorů, které „ovlivňují reprodukční chování“.

Role při kontrole procesu IPCC

Další informace: Mezivládní panel o změně klimatu § Přezkum Rady InterAcademy

V roce 2010 rada doporučila změny v IPCC, například mít výkonný výbor s „jednotlivci mimo IPCC nebo dokonce mimo EU“ věda o klimatu společenství."[9]Mezi hlavní změny v té době v rámci přístupu IPCC patří silnější zaměření na řešení nejistoty (od přezkumu IAC 2010 IPCC) a zapojení úvah o řízení rizik (na základě základních závěrů v souhrnné zprávě AR4).[10]

Viz také

Reference

  1. ^ „Členství podle země“. IAP. Citováno 1. ledna 2010.
  2. ^ O nás: Partnerství InterAcademy
  3. ^ „Strategický plán IAP 2019“. Partnerství InterAcademy. 2019. Citováno 3. března 2020.
  4. ^ „About IAP“. Panel InterAcademy. Citováno 11. května 2008.
  5. ^ Hassan, Mohamed (10. března 2015). „Vědecké akademie jako klíčové nástroje vědecké diplomacie“. Věda a diplomacie. 4 (1).
  6. ^ Alberts, Bruce (12. dubna 2008). „Nezávislý výzkum je třeba sdílet, aby byl přínosem pro nás všechny“. Skot. Johnston Press. Citováno 11. května 2008.
  7. ^ „Správa IAP“. Citováno 10. března 2020.
  8. ^ "Prohlášení". Partnerství InterAcademy. Citováno 3. března 2020.
  9. ^ Zpráva Rady InterAcademy doporučuje zásadní reformu struktury řízení IPCC
  10. ^ Jo, Gary; Oppenheimer, Michael (2011). „Hodnocení, charakterizace a sdělení nejistoty mezivládním panelem o změně klimatu - úvodní esej“. Klimatické změny. 108 (4): 629–639. doi:10.1007 / s10584-011-0176-8.

externí odkazy