Model úspěchu informačních systémů - Information systems success model
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The model úspěchu informačních systémů (alternativně Model úspěchu IS nebo Úspěšný model Delone a McLean IS) je informační systémy (IS) teorie, která se snaží poskytnout komplexní porozumění IS úspěch identifikací, popisem a vysvětlením vztahů mezi šesti nejdůležitějšími dimenzemi úspěchu, podle nichž se informační systémy běžně hodnotí. Počáteční vývoj teorie byl proveden William H. DeLone a Ephraim R. McLean v roce 1992,[1] a byla o deset let později dále vylepšena původními autory v reakci na zpětnou vazbu od jiných vědců pracujících v této oblasti.[2][3] Model úspěchu IS byl citován tisíci vědeckých prací a je považován za jednu z nejvlivnějších teorií v současném výzkumu informačních systémů.
Rozměry úspěchu IS
Model úspěchu IS identifikuje a popisuje vztahy mezi šesti kritickými dimenzemi úspěchu IS: kvalita informací, kvalita systému, kvalita služeb, záměry použití / použití systému, spokojenost uživatelů a výhody systému.
Kvalita informací
Kvalita informací označuje kvalitu informací, které je systém schopen ukládat, doručovat nebo vyrábět, a je jednou z nejběžnějších dimenzí, podle nichž jsou informační systémy hodnoceny. Kvalita informací má dopad jak na spokojenost uživatele se systémem, tak na jeho úmysly systém používat, což má zase dopad na to, do jaké míry je systém schopen přinést výhody uživateli a organizaci.
Kvalita systému
Stejně jako u kvality informací je celková kvalita systému také jednou z nejběžnějších dimenzí, podle nichž se informační systémy hodnotí. Kvalita systému nepřímo ovlivňuje, do jaké míry je systém schopen přinést výhody prostřednictvím mediační vztahy prostřednictvím záměrů použití a konstrukcí spokojenosti uživatelů.
Kvalita služeb
Spolu s kvalitou informací a kvalitou systému se také informační systémy běžně hodnotí podle kvality služby, kterou jsou schopny poskytovat. Kvalita služby přímo ovlivňuje záměry použití a spokojenost uživatelů se systémem, což zase ovlivňuje čisté výhody produkované systémem.
Záměry použití / použití systému
Záměry k použití informační systém a skutečné využití systému jsou dobře zavedené konstrukce v literatuře informačních systémů. V modelu úspěchu IS je použití systému a záměry použití ovlivněno kvalitou informací, systému a služeb. Použití systému je určeno k ovlivnění spokojenosti uživatele s informačním systémem, což je naopak určeno k ovlivnění záměrů použití. Ve spojení s spokojeností uživatelů má používání systému přímý vliv na čisté výhody, které je systém schopen poskytnout.
Spokojenost uživatelů
Uživatel, a podle informací, systému a kvality služeb. Stejně jako skutečné používání systému, spokojenost uživatelů přímo ovlivňuje čisté výhody poskytované informačním systémem.spokojenost označuje míru, do jaké je uživatel potěšen nebo spokojen s informačním systémem a předpokládá se, že je přímo ovlivněn používáním systému.
Čisté systémové výhody
The čistý přínos který je informační systém schopen dodat, je důležitým aspektem celkové hodnoty systému pro jeho uživatele nebo pro základní organizaci. V modelu úspěchu IS jsou čisté systémové výhody ovlivněny používáním systému a spokojeností uživatelů se systémem. Systémové výhody samy o sobě mají ovlivňovat spokojenost uživatelů i jeho úmysly systém používat.
Reference
- ^ DeLone, W. H.; McLean, E. R. (1992). Msgstr "Úspěch informačních systémů: hledání závislé proměnné". Výzkum informačních systémů. 3 (1): 60–95. doi:10,1287 / isre.3.1.60.
- ^ DeLone, W. H. a McLean, E. R. (2002). Úspěch informačních systémů se vrátil. Proceedings of the 35. Hawaii International Conference on System Sciences (HICSS), Big Island, Hawaii, 238-249.
- ^ DeLone, W. H.; McLean, E. R. (2003). „Model úspěchů informačních systémů DeLone a McLean: desetiletá aktualizace“. Journal of Management Information Systems. 19 (4): 9–30. doi:10.1080/07421222.2003.11045748.