Průmyslová informační ekonomika - Industrial information economy

Část série na
Ekonomické systémy
  • Emblem-money.svg Obchodní a ekonomický portál

Průmyslová informační ekonomika je termín vytvořený profesorem na Harvardské univerzitě Yochai Benkler. Benkler se tomuto pojmu podrobně věnuje ve své knize z roku 2006 Bohatství sítí: Jak sociální produkce mění trhy a svobodu.

Průmyslová informační ekonomika je první formou informační ekonomiky a existuje od konce devatenáctého století a do dvacátého století (Benkler 2006, str. 3). V poslední době se průmyslová informační ekonomika s příchodem internetu vyvinula do nové formy známé jako síťová informační ekonomika (Benkler 2003, str. 1250–1251).

Představuje takový, ve kterém jsou spotřebitelé pasivní, na rozdíl od síťová informační ekonomika ve kterém jsou spotřebitelé často aktivní až do té míry, že jsou stejně producenti (ať už z hlediska kreativity, nebo tím, že umožňují využití jejich nečinného zpracování, skladování nebo šířky pásma). Kromě toho průmyslová informační ekonomika podporovala dominanci megakorporace a vytvářela pasivní pracovníky, kteří neměli kontrolu nad tím, co vyráběli nebo konzumovali.[1]

Benkler tvrdí, že v rámci průmyslové informační ekonomiky „byla většina příležitostí k tomu, aby se věci, které jsou cenné a důležité pro mnoho lidí, omezena požadavky na jejich fyzický kapitál“ (Benkler 2006, str. 6) a tedy ve srovnání s síťová informační ekonomika nedemokratický. Podle Paliwaly byla průmyslová informační ekonomika založená na informačních technologiích na informační a kulturní produkci a manipulaci se symboly, zatímco síťová informační ekonomika je založena na komunikaci.[2]

Benkler zdůrazňuje (Benkler 2006, str. 2) že zavedené subjekty průmyslové informační ekonomiky jsou ohroženy síťová informační ekonomika. V reakci na tuto hrozbu uvádí příklady bojujících zavedených subjektů; včetně vysílací vlajka a Digital Millennium Copyright Act. Rovněž mohly být přidány další dobře známé příklady, jako např telefonní operátor blokování Skype (Blue Coat n.d. ), HDCP standardní i jiné formy správa digitálních práv jako jsou ty nalezené v Microsoft Vista (Gutmann n.d. ).

Benkler varuje, že boj mezi zavedenými průmyslovými informačními ekonomikami proti vznikajícím síťová informační ekonomika odehraje se, život jednotlivců v nejpokročilejších ekonomikách světa bude hluboce ovlivněn. Uvádí (Benkler 2006, str. 2):

Jak tyto bitvy dopadnou v příštím desetiletí, bude mít pravděpodobně významný vliv na to, jak zjistíme, co se děje ve světě, který okupujeme, a do jaké míry a v jakých formách budeme moci - jako samostatní jednotlivci občané a jako účastníci kultur a komunit - ovlivnit to, jak my a ostatní vidíme svět takový, jaký je a jaký by mohl být.

Ve svém úvodu do Wealth of Networks Benkler navrhuje, že průmyslová informační ekonomika učiní naši kulturu transparentnější a formovatelnější. To se stane, protože snadný a rychlý přístup k informacím nám umožní dozvědět se v reálném čase o naší současné kultuře. Jeho myšlenky čerpají a podporují právníci Niva Elkin Koren, Terry Fisher, Larry Lessig a Jack Balkin, kteří hovořili o tom, jak internet demokratizuje kulturu. (Benkler, 2006, s. 15)

Domnívám se, že síťové informační prostředí nám nabízí atraktivnější kulturní produkční systém dvěma odlišnými způsoby: (1) činí kulturu více transparentní a (2) činí kulturu poddajnější. Společně to znamená, že vidíme vznik nové lidové kultury - praxe, která byla v průmyslové éře kulturní produkce do značné míry potlačena - kde se mnohem více z nás aktivně podílí na vytváření kulturních tahů a hledání významu ve světě kolem nás. Díky těmto praktikám jsou jejich odborníci „čtenáři“ své vlastní kultury a více sebereflexivní a kritičtí vůči kultuře, kterou zaujímají, což jim umožňuje stát se více sebereflexivními účastníky rozhovorů v rámci této kultury. (Benkler, 2006, s. 15)

Historické počátky průmyslové informační ekonomiky

The průmyslová informační ekonomika (aka informační ekonomika) sahá až do průmyslové revoluce a z ní vyplývající krize kontroly. Vyspělé průmyslové země začaly poznávat, jak mohou být použitelné informace prostředkem k ovládání jejich příslušných ekonomik. V 80. a 90. letech 19. století byla představa efektivního vytváření a používání informací klíčem k řízení fyzických procesů a lidského chování (Benkler 2003, s. 1251). mario byl vytvořen průmyslovou ekonomikou

Viz také

Poznámky

  1. ^ Paliwala, Abdul. `` Svobodná kultura, globální společenství a sociální spravedlnost v šíření informačních technologií``. Právo, sociální spravedlnost a globální rozvoj, 2007, s. 9.
  2. ^ Paliwala, Abdul. `` Svobodná kultura, globální společenství a sociální spravedlnost v šíření informačních technologií``. Právo, sociální spravedlnost a globální rozvoj, 2007, s. 8-9.

Reference

  • Paliwala, Abdul (6. prosince 2007). „Svobodná kultura, globální společenství a sociální spravedlnost v šíření informačních technologií“ (PDF). Citováno 24. října 2011.
  • Blue Coat (n.d.). „Skype - ohrožení hlasem přes IP pro mobilní operátory“ (PDF). Citováno 26. května 2007.
  • Gutmann, Peter (n.d.). „Analýza nákladů na ochranu obsahu systému Windows Vista“. Citováno 26. května 2007.
  • Yochai Benkler (2006). Bohatství sítí: Jak sociální produkce mění trhy a svobodu. New Haven, Conn: Yale University Press. ISBN  0-300-11056-1.
  • Benkler, Y (2003). Svoboda ve společenství: Směrem k politické ekonomii informací, Duke Law Journal,52(6):1245-1276
  • Roberts, Ben (2009). „Za„ síťovou veřejnou sférou “: politika, účast a technika ve Web 2.0“. Citováno 30. října 2011.
  • Benkler, Yochai (2006). „Benkler Introduction to Wealth of Networks“ (PDF). Citováno 4. února 2012.

externí odkazy