Hodnocení modelu vyspělosti implementace - Implementation maturity model assessment - Wikipedia
The model implementační zralosti (IMM) je nástroj, který pomáhá organizaci při hodnocení a určování stupně její vyspělosti implementační procesy.
Tento model se skládá ze dvou důležitých komponent, a to:
- pět úrovní splatnosti, převzato z model zralosti schopností (CMM) z Institut softwarového inženýrství (SEI). Posuzováním vyspělosti různých aspektů implementace procesů, je jasné, jaké jsou jejich silné a slabé stránky, a také to, kde je zapotřebí zlepšení.
- Matice splatnosti implementace, což je upravená verze matice splatnosti testu nalezená v zlepšení testovacího procesu (TPI) model vyvinutý společností Sogeti. Matice IMM umožňuje organizaci získat přehled o aktuální situaci jejích implementačních procesů a o tom, jak by měla sledovat žádoucí situaci (tj. Vyšší úroveň zralosti).
Úrovně zralosti IMM
IMM přijímá pět úrovní zralosti od CMM.
Podle SEI (1995): „Zralost v této souvislosti znamená potenciál pro růst v schopnost a označuje jak bohatost implementačního procesu organizace, tak konzistenci, s jakou je aplikován projekty v celé organizaci. “
Pět úrovní zralosti IMM je:
Úroveň 0 - počáteční
Na této úrovni postrádá organizace stabilní prostředí pro implementaci. Hodnoty jsou uvedeny aspekty implementace a faktory implementace v „ad hoc „Móda a neexistuje mezi nimi žádné propojení. Organizační procesy a cíle nejsou během implementačních projektů uvažovány centrálně a komunikace téměř neprobíhá. Celková implementace postrádá strukturu a kontrolu a její účinnost závisí na individuálních dovednostech, znalostech a motivace.
Úroveň A - opakovatelná
Činnosti vycházejí z výsledků předchozích projektů a požadavků současného projektu. Aspekty implementace jsou zvažovány během implementačních projektů. Standardy projektu jsou dokumentovány podle aspektů a organizace jim v tom brání deviantní chování nebo akce. Předchozí úspěchy lze opakovat díky stabilizovanému plánování a kontrole.
Úroveň B - definováno
Proces implementace je dokumentován spíše v celé organizaci než podle jednotlivých aspektů. Projekty jsou prováděny pod vedením standardů provozu projektu a implementační strategie. Každému projektu budou předcházet přípravy k zajištění souladu s procesy a cíli v organizaci.
Úroveň C - spravováno
Projekty zahajuje a dohlíží na ně řízení změn a / nebo řízení procesu. Implementace se stává předvídatelný a organizace je schopna vytvořit pravidla a podmínky týkající se kvalitní produktů a procesů (řízení výkonnosti ). Odchylné chování bude okamžitě zjištěno a opraveno. Implementovaná IT řešení jsou předvídatelná a vysoce kvalitní a organizace je s nimi ochotná a schopná pracovat. Na této úrovni se provádění stalo „způsobem života“.
Úroveň D - Optimalizace
Celá organizace se zaměřuje na neustálé zlepšování implementačních procesů. Organizace má prostředky k detekci slabých míst a k proaktivnímu posílení procesu implementace. Provádějí se analýzy za účelem zjištění příčin chyb a omylů. Každý projekt bude po uzavření vyhodnocen, aby se zabránilo opakování známých chyb.
Posouzení IMM
Provedením posouzení IMM lze posoudit a určit celkovou vyspělost implementačních procesů v organizaci. V této části bude tento proces dále rozpracován.
Diagram procesních dat
The diagram procesních dat níže (obrázek 1) znázorňuje proces určování úrovně zralosti implementačního procesu pod vedením IMM. Všimněte si, že představuje pouze proces hodnocení, nikoli proces určování akcí ke zlepšení způsobu implementace organizace.

Model metaprocesu (viz modelování metaprocesu ) na levé straně diagramu zobrazuje činnosti procesu a přechody mezi nimi. Na pravé straně model metadat zobrazuje koncepty vytvořené během procesu. Integrací metaprocesu a meta-datového modelu diagram procesních dat odhaluje vztahy mezi aktivitami (proces) a koncepty (data produkovaná v procesu). Tento vztah je znázorněn každou tečkovanou šipkou spojující aktivitu modelu metaprocesu s konceptem modelu meta-dat (viz také meta-modelování ).
Cílem celého procesu hodnocení je určit a vložit relevantní hodnoty do Matice implementační matice, aby z ní bylo možné odvodit celkovou vyspělost implementačních procesů organizace. Potřebné relevantní hodnoty jsou:
- Faktory implementace,
- Prvky IMM a
- odpovídající úrovně splatnosti dvou výše uvedených.
Tyto tři koncepty budou dále rozpracovány v následujících částech.
Faktory provádění
Faktory implementace jsou aspekty, které je třeba vzít v úvahu při provádění implementačních projektů. V IMM existuje pět implementačních faktorů:
- Proces
- Lidské zdroje
- Informace
- Prostředek
- Řízení
V optimální situaci se implementační projekt bude snažit vytvořit rovnováhu a sladění mezi pěti faktory. Jinými slovy, organizace by se měla při plánování a provádění implementačních projektů zaměřit na všech pět aspektů.
Jakmile je určena splatnost implementačních faktorů, lze určit také celkovou vyspělost implementačních procesů. Před tím je však nutné analyzovat základní složky každého z faktorů, které se také nazývají „prvky IMM“.
Prvky a úrovně IMM
V každém procesu implementace vyžadují určité oblasti (prvky) zvláštní pozornost, aby bylo možné dosáhnout přesně definovaného procesu. Tyto oblasti, nazývané také prvky IMM, jsou proto základem pro zdokonalení a strukturování testovacího procesu. IMM má celkem 19 prvků, které jsou seskupeny podle každého z výše uvedených implementačních faktorů. Dohromady odrážejí celý proces implementace (Rooimans et al., 2003, s. 198; Koomen & Pol, 1998).
Níže je uvedeno pět implementačních faktorů s jejich odpovídajícími prvky (tabulka 1). Tyto prvky však nebudou dále rozpracovávány, protože zde se rozsah týká pouze samotného procesu hodnocení IMM.
Stůl 1: Faktory implementace a prvky IMM.
Proces | Lidské zdroje | Informace | Prostředek | Řízení |
---|---|---|---|---|
Oceňovací aspekty | Lidé typ | Metriky | Procesní nástroje | Odhad a plánování |
Fázování | Stupeň zapojení | Hlášení | Implementační nástroje | Rozsah metodiky |
Strategie provádění | Stupeň přijetí | Řízení | Implementační funkce | |
Integrace | Komunikační kanály | |||
Řízení změn | Rovnováha a vzájemný vztah | |||
Řízení procesu |
Stejně jako implementační faktory může každý prvek nabývat úrovní v rozmezí od 0 do A ... D. Maximální úrovně, kterých lze dosáhnout, se u jednotlivých prvků liší. Ne všechny prvky tedy mohou například dosáhnout úrovně D (optimalizace). Každý prvek má jiné vlastnosti, protože stoupá z nižší úrovně na vyšší úroveň. A čím vyšší úroveň, tím lépe je prvek organizován, strukturovaný a integrovány do procesu implementace. Vezměme si například prvek „implementační nástroje“ pod faktorem „znamená“. Jedná se o automatizované nástroje používané během implementačních projektů, jako jsou nástroje pro dokumentování sestav. Na úrovni A (opakovatelné) se použité nástroje mohou u jednotlivých projektů lišit, zatímco na úrovni B (definované) jsou tyto nástroje standardizované pro podobné projekty.
Při pohledu na příslušnou dokumentaci a provádění rozhovorů může organizace posoudit aktuální stav prvků, a tudíž určit, na které úrovni zralosti jsou.
Závislosti a kontrolní stanoviště
K určení úrovně prvku IMM je třeba vzít v úvahu konkrétní závislosti. Závislosti uvádějí, že jiné prvky IMM musí dosáhnout určitých úrovní, než bude možné zaměřit prvek IMM na konkrétní úroveň. Například prvek 1 může dosáhnout úrovně B, pouze pokud prvky 5 a 9 dosáhly úrovní B, respektive C. Každý implementační proces bude mít za následek různé závislosti mezi prvkem IMM a jejich úrovněmi. (Rooimans et al., 2003, s. 166–169)
Každá úroveň se navíc skládá z určitých požadavků na prvky. Požadavky, nazývané také „kontrolní body“, jsou zásadní pro stanovení úrovně prvku. Prvek nemůže dosáhnout vyšší úrovně, pokud neodpovídá požadavkům dané úrovně. Kromě toho kontrolní body na úrovni zahrnují také kontrolní body na nižších úrovních. Proto prvek, který například dosáhl úrovně B, musí splňovat požadavky úrovně B i úrovně A.
Matice splatnosti implementace
Po analýze procesu implementace, závislostí a kontrolních bodů lze všechny hodnoty a koncepty vložit do matice splatnosti implementace. Tato matice je konstruována tak, aby ukazovala vztahy mezi všemi implementačními faktory, prvky a úrovněmi. Kromě poskytnutí úplného přehledu stavu implementačních procesů v organizaci je také dobrým prostředkem pro komunikaci.
Níže je uveden příklad matice splatnosti implementace (viz obrázek 2). Faktory implementace najdete v prvním sloupci, následované prvky IMM ve druhém. Úrovně zralosti patřící k prvkům najdete v buňkách pod časovou osou. Tato časová osa nemá žádný časový význam. Pouze umožňuje matici zobrazovat prázdné buňky mezi různými úrovněmi. Ačkoli tyto prázdné buňky nemají konkrétní významy, ilustrují závislosti mezi prvky a úrovně jejich zralosti. Kvůli těmto závislostem a kontrolním bodům, i když prvek téměř dosáhl například úrovně dospělosti B, bude stále přiřazen k úrovni A.

*: „I“ je zkratka pro „implementaci“
Úroveň splatnosti každého implementačního faktoru lze odvodit ze splatnosti prvků, které obsahuje. Celková úroveň vyspělosti implementačních procesů pak může být zase odvozena ze splatnosti těchto pěti faktorů dohromady.
Pro objasnění aktivit a konceptů dosud zpracovaného diagramu procesních dat jsou níže uvedeny dvě tabulky obsahující definice a vysvětlení. Tabulka 2 obsahuje definice pojmů modelu metadat (model na pravé straně obrázku 1) a tabulka 3 obsahuje vysvětlení aktivit modelu meta-procesu (model na levé straně obrázku 1) a jak jsou spojeny s koncepty meta-datového modelu.
Tabulka 2: Seznam definic konceptu meta-datového modelu
Pojem | Definice (zdroj) |
---|---|
Proces implementace | Proces přípravy organizace na organizační změnu a skutečná implementace a vložení této změny (Rooimans et al., 2003, s. 199). |
Faktor implementace | Faktory, které je třeba vzít v úvahu při provádění projektů změn a kdy je cílem dosáhnout rovnováhy mezi organizací klíčových oblastí a ICT. V nejlepším případě se bude projekt změn snažit vytvořit rovnováhu a sladění mezi různými faktory. Těchto pět implementačních faktorů je (Rooimans et al., 2003, s. 199):
|
Prvek IMM | V každém procesu implementace vyžadují určité oblasti (prvky) zvláštní pozornost, aby bylo možné dosáhnout přesně definovaného procesu. Tyto oblasti, nazývané také prvky IMM, jsou proto základem pro zdokonalení a strukturování testovacího procesu. IMM má celkem 19 prvků IMM, které dohromady tvoří každý z výše uvedených implementačních faktorů. (Rooimans et al., 2003, s. 198; Koomen & Pol, 1998) |
Zralost implementačního faktoru | Míra, do které je výslovně uveden konkrétní implementační faktor definovaný, podařilo se, měřeno, kontrolované a efektivní. Úrovně zralosti, které může každý implementační faktor převzít, odpovídají úrovním zralosti implementačního procesu (viz níže) (Rooimans et al., 2003, s. 155–169). |
Úroveň prvku IMM | Pět úrovní používaných k rozlišení úrovní zralosti každého prvku IMM. Tyto úrovně odpovídají úrovním vyspělosti implementačního procesu (viz níže) (Rooimans et al., 2003, s. 198). |
Závislost | Určitá podmínka, která musí být splněna, než prvek IMM může dosáhnout konkrétní úrovně prvku IMM. Závislosti jsou definovány z hlediska prvků IMM (jiných než zaměřených) a úrovní jejich vyspělosti (Rooimans et al., 2003, s. 155–169). |
Kontrolní bod | Určitá vlastnost, kterou musí mít konkrétní prvek IMM, než dosáhne určité úrovně prvku IMM (Rooimans et al., 2003, s. 155–169). |
Matice splatnosti implementace | Nástroj, kterým se stupeň zralosti týkající se implementace stane viditelným po vyplnění všech prvků IMM a jejich odpovídajících úrovní (Rooimans et al., 2003, s. 198). |
Zralost procesu implementace | Míra, do jaké je konkrétní implementační proces výslovně definován, řízen, měřen, kontrolován a efektivní. Vyspělost implikuje potenciál pro růst schopností a naznačuje jak bohatost implementačního procesu organizace, tak konzistenci, s jakou se aplikuje v projektech v celé organizaci (Software Engineering Institute [SEI], 1995, s. 9). V procesu implementace lze rozlišit pět úrovní vyspělosti:
|
Tabulka 3: Činnosti a dílčí činnosti v procesu posuzování dospělosti
Aktivita | Dílčí aktivita | Popis |
---|---|---|
Analýza klíčových oblastí | Analyzujte implementační faktory | Aby bylo možné vložit příslušné hodnoty do matice splatnosti implementace, je třeba analyzovat současný implementační proces a jeho klíčové oblasti. Tato analýza začíná implementačními faktory a prvky IMM. Každý implementační proces zahrnuje pět implementačních faktorů, kterými jsou Proces, Lidské zdroje, Prostředky, Informace a Řízení. (Rooimans et al., 2003, s. 160) |
Analyzujte prvky IMM | Každý implementační faktor se dělí na dva nebo více prvků IMM, které dohromady představují celý proces implementace. Tato dílčí aktivita končí celkem 19 prvky IMM doprovázenými informacemi vyplněnými pro každý prvek, které odrážejí aktuální implementační procesy. (Rooimans et al., 2003, s. 160–163) | |
Analýza požadavků | Zkontrolujte závislosti | Aby bylo možné určit úroveň prvku IMM, je třeba zvážit konkrétní závislosti. Závislosti uvádějí, že jiné prvky IMM musely dosáhnout určitých úrovní, než bude možné zaměřit prvek IMM na konkrétní úroveň. Každý implementační proces bude mít za následek různé závislosti mezi prvky IMM a jejich úrovněmi. (Rooimans et al., 2003, s. 166–169) |
Zkontrolujte kontrolní stanoviště | Aby bylo možné je klasifikovat na konkrétní úroveň prvku IMM, existují specifické vlastnosti (tzv. Kontrolní body), které musí prvek IMM vlastnit. (Rooimans et al., 2003, s. 166–169) | |
Určete úrovně prvků modelu zralosti implementace | Po zvážení všech závislostí a kontrolních bodů lze určit úrovně prvků IMM. (Rooimans et al., 2003, s. 164–169) | |
Určete splatnost implementačních faktorů | Poté, co byly stanoveny úrovně všech prvků IMM, lze určit také úroveň vyspělosti implementačních faktorů. (Rooimans et al., 2003, s. 166–167) | |
Určete splatnost procesu implementace | Když matice splatnosti implementace obsahuje všechny faktory, prvky a jejich hodnoty, lze z ní odvodit splatnost implementačního procesu. (Rooimans et al., 2003, s. 167) |
Příklad případové studie
Tato část obsahuje fiktivní případovou studii napsanou autorem tohoto příspěvku, která ilustruje použití posouzení IMM. Zahrnuje IT organizaci s názvem ManTech, která se zaměřuje na pomoc společnostem s implementačními projekty. Vzhledem k rostoucí konkurenci mezi společností ManTech a dalšími podobnými firmami se generální ředitel společnosti ManTech rozhodl založit skupinu složenou ze 3 manažerů, kteří mu pomohou posoudit současný způsob implementace organizace. Aby zjistili, na jaké úrovni jsou se svými implementačními procesy, rozhodli se použít IMM jako vodítko pro jejich hodnocení.
Aby přišli s příslušnými hodnotami, které je třeba vložit do matice, potřebovali rozložit své implementační procesy na pět implementačních faktorů a devatenáct prvků IMM a ocenit je. Prováděním rozhovorů se zaměstnanci a manažery projektů a vyšetřováním dokumentů předchozích nebo probíhajících projektů museli určit vlastnosti všech devatenácti prvků, které jsou použitelné pro ManTech.
Z analýzy byly nalezeny následující věci:
- většina, ne-li všechny, zahrnovala dvě fáze: plánování a realizaci
- po každém projektu neexistoval standardizovaný způsob psaní zpráv
- nástroje používané k podpoře projektových aktivit se u jednotlivých projektů liší
- rozvoj implementačních strategií úzce zahrnuje samotný projekt
- řízení implementačních projektů zůstává v rámci každého projektu a není použitelné pro jiné projekty
- zúčastněné strany se podílejí na implementaci pouze během skutečného používání implementovaného softwaru
- když jsou potřeba projektové týmy, lidé se jednoduše vybírají na základě jejich dostupnosti a nikoli podle jejich konkrétních znalostí a dovedností
- odhady jsou podporovány statistickými údaji na projekt
- statistická data (metriky) se počítají pro jednotlivé projekty pro každý výstup
- komunikace často probíhá pouze v rámci projektových týmů
- použité metody se u jednotlivých projektů liší
- implementační faktory se oceňují samostatně
- pro vedení projektů jsou zaměstnancům přiděleny formální role
- lidé v organizaci se velmi zdráhají přizpůsobit se změnám v organizaci
Bohužel kvůli nedostatku dokumentace nebyli manažeři schopni najít všechny potřebné informace k ohodnocení všech prvků IMM. Generální ředitel se však rozhodl, že by přesto měly hodnoty vložit do matice, což se ukázalo jako na obrázku 3 níže. Prvky, které nemohly ocenit, jsou zašedlé.

*: „I“ je zkratka pro „implementaci“
Právě když chtěl generální ředitel odvodit celkovou vyspělost z matice, jeden z manažerů mu najednou připomněl závislosti a kontrolní body, které je třeba vzít v úvahu. Po nějaké další analýze našli mimo jiné následující závislosti a kontrolní body, které by mohly ovlivnit úrovně zralosti počátečního nálezu (viz tabulka 4).
Tabulka 4: Závislosti a kontrolní stanoviště - ManTech.
Prvek a úroveň | Záleží na | Vyžaduje |
---|---|---|
Strategie provádění (A) | Hodnotící aspekty (A) Zapojení stupeň (A) | Je třeba vzít v úvahu všechna rizika a zúčastněné osoby musí přinejmenším akceptovat technické změny v organizaci. |
Komunikační kanály (A) | Typ lidí (B) Zapojení stupeň (A) | Rozsáhlá komunikace mezi členy projektového týmu. |
Odhad a plánování (A) | Metriky (A) Hlášení (A) | Jsou podporovány odhady a plánování. |
Odhad a plánování (B) | Metriky (B) Hlášení (B) | Každý projekt musí být podložen statistickými údaji a odhady. |
Po zohlednění těchto dalších informací by nová verze matice vypadala jako na obrázku 4.
Při pohledu na tuto matici si generální ředitel uvědomil, že je třeba provést zlepšení, pokud musí konkurovat ostatním firmám. Prvním krokem, který museli k dosažení tohoto cíle udělat, bylo zajistit, aby šedé prvky mohly být a byly analyzovány. Druhým krokem bylo zlepšit prvky „implementační strategie“ a „komunikační kanály“ tak, aby alespoň dosáhly úrovně A. Zjištěné závislosti a kontrolní body by jim mohly pomoci při rozhodování o akcích zlepšování.
Aby „implementační strategie“ dosáhla úrovně A, je třeba nejprve analyzovat „aspekty hodnocení“. Aby „komunikační kanály“ dosáhly úrovně A, je třeba nejprve zlepšit způsob, jakým společnost ManTech vybírá lidi do projektových týmů. Musí identifikovat konkrétní dovednosti a znalosti, které každý zaměstnanec má, aby organizace mohla alespoň seskupit správné lidi se správnou kombinací dovedností do jednoho týmu.

*: „I“ je zkratka pro „implementaci“
Definice konceptu vstupu
Definice pojmů psaných kurzivou v textu výše jsou uvedeny v tabulce 5 níže.
Tabulka 5: Definice pojmu a vysvětlení.
Proces implementace | Protože software implementace má vždy za následek změnu v organizaci, proces implementace je definován jako proces přípravy organizace na organizační změnu a skutečná implementace a vložení této změny. V této souvislosti pojem proces implementace představuje způsob, jakým jsou implementace celkově realizovány v organizaci (Rooimans, Theye & Koop, 2003). |
---|---|
Diagram procesních dat | Diagram vytvořený pomocí meta-modelování k vyjádření procesu. Diagram procesních dat se skládá ze dvou integrovaných modelů. Model metaprocesu na levé straně je založen na a Diagram aktivity UML a meta-datový model na pravé straně je upraven Diagram tříd UML. Kombinací těchto dvou modelů se diagram procesních dat používá k odhalení vztahů mezi aktivitami a artefakty (Saeki, 2003). |
Zlepšení zkušebního procesu (TPI) | Vyvinuto společností Sogeti, an TO - společnost se sídlem v Nizozemsku, model zlepšování testovacích procesů podporuje zlepšování testovacích procesů. Zvažováním různých aspektů testovacího procesu, nazývaných také klíčové oblasti (např. Použití testovacích nástrojů, design techniky), model nabízí pohled na silné a slabé stránky testovacího procesu a také na vyspělost testovacích procesů v organizaci. Matice zralosti testu se používá ke komunikaci, hodnocení a odvození zralosti testovacích procesů v organizaci (Koomen & Pol, 1998). |
Reference
- Koomen, T., & Pol, M. (1998). Vylepšení testovacího procesu pomocí TPI
- Rooimans, R., Theye, M. de a Koop, R. (2003). Regata: Implementace ICT také jako uitdaging před nebo ve vier-met-stuurman. Haag, Nizozemsko: Ten Hagen en Stam Uitgevers. ISBN 90-440-0575-8.
- Saeki, M. (2003). Vkládání metrik do metod rozvoje informačních systémů: aplikace techniky metodického inženýrství. CaiSE 2003, 374–389.
- Institut softwarového inženýrství [SEI], Carnegie Mellon University (1995). Model zralosti schopností: pokyny pro vylepšení softwarového procesu. Boston, Massachusetts, USA: Addison-Wesley. ISBN 0-201-54664-7.