Císařská koruna Rakouska - Imperial Crown of Austria - Wikipedia

Císařská koruna Rakouska, chovaná v Císařská pokladnice na Palác Hofburg ve Vídni v Rakousku

The Císařská koruna Rakouska (Němec: Österreichische Kaiserkrone) byl vyroben v roce 1602 v Praha podle Jan Vermeyen jako osobní koruna císaře Svaté říše římské Rudolf II, a proto je také známý jako Koruna císaře Rudolfa II (Němec: Rudolfskrone). Koruna byla použita jako soukromá koruna císařů Svaté říše římské a králů uherských a českých z Dům Habsburgů. V roce 1804 se stala oficiální korunou nově ustavené Rakouská říše. Po roce 1867 zůstala císařskou korunou Cisleithanian část Rakousko-Uhersko do roku 1918.[1][2]

Popis

Císařská koruna se skládá ze tří hlavních prvků, které mají velký symbolický význam: kruh, vysoký oblouk a pokos.[3]

Kroužek

V kroužku dominuje osm velkých čtverců diamantů, které tvoří korunu samu o sobě, která symbolizuje královskou autoritu. Mezi kameny jsou dvě velké perly vertikálně uspořádané a zasazené do bílých smaltovaných rozet obklopených rolováním. Z kroužku vychází osm lilií, které byly pravděpodobně inspirovány Bohemian Koruna svatého Václava. Lilie jsou také spojeny s Fleurs-de-lis z Dům Valois. Použití osmi prvků bylo rovněž převzato z Císařská koruna Svaté říše římské, který zahrnuje kroužek vyrobený z osmi desek. V kroužku jsou drahé kameny jako např spinelů, zirkony, a perly. Zirkony jsou vyříznuty tak, aby byly vpředu ploché. Příprava drahých kamenů na montáž tímto způsobem byla v době výroby korunky relativně novou technikou.[4] Perly přidal Alexander Emmanuel Köchert z A. E. Köchert nakupovat ve Vídni.[5]

Mitre

Pokos symbolizuje božské právo vládnout a duchovní postavení císaře, který byl během korunovace vysvěcen symbolicky jako jáhen. Pokos vyplňuje levou a pravou stranu koruny a uprostřed ponechává otvor, kterým prochází vysoký oblouk. Pokos je vyroben ze zlata s páskem smalt práce zobrazující ptáky a rostliny. Pokos je rozdělena do čtyř částí, které představují vysoké vyznamenání císaře Svaté říše římské Rudolfa II. První část ukazuje, jak klečí a přijímá Císařská koruna Svaté říše římské v Řezno jako císař Svaté říše římské. Druhá část ukazuje, jak jede na korunovační kopec Pressburg (Bratislava) během své korunovace za Král uherský. Třetí část ukazuje jeho korunovační průvod Praha tak jako Český král. Čtvrtá část zobrazuje jeho alegorii vítězství přes invazi Turci. Latinský nápis uvnitř oblouku zní: RVDOLPHVS II ROM (ANORVM) IMP (ERATOR) AVGVSTUS HVNG (ARIAE) ET BOH (EMIAE) REX CONSTRVXIT MDCII (Rudolf II., Římský císař Římanů, král uherský a český, postavený v roce 1602).[6]

  • Korunovace za císaře Svaté říše římské v Řezně

  • Jeďte na korunovační kopec v Pressburgu

  • Korunovační průvod Prahou

  • Alegorie vítězství nad Osmanskou říší

Vysoký oblouk

Vysoký oblouk byl inspirován obloukem císařské koruny Svaté říše římské. Stoupá z přední a zadní části kroužku a je osázená osmi diamanty, které symbolizují Kristus. Císař byl považován za guvernéra na zemi ve jménu Krista. V horní části oblouku je modrozelená smaragd, který symbolizuje nebe, je velmi nenápadný přejít. Smaragd nebyl vyříznut, ale vyleštěn.[7]

Dějiny

Portrét císaře František I. Rakouský Friedrich von Amerling (1832), ukazující císařskou korunu Rakouska, žezlo a Regalia
Císař Frederick III Hans Burgkmair, ukazující předchůdce císařské koruny

Protože Imperial Regalia z Svatá říše římská, včetně Koruna, byli drženi v Norimberk a mohl opustit město jen na a korunovace, někteří vládci si nechali vyrobit vlastní osobní koruny. Například, když se zúčastnili zasedání Císařská strava (Říšský sněm), zúčastnili se svými vlastními korunami. Nejstarší vyobrazení takové soukromé koruny je lept umělce Albrecht Dürer z Císař Maximilián I., kde je vidět vyobrazení koruny, které mohlo později ovlivnit vzhled koruny Rudolfa II.

Císařská koruna Habsburg Říše Rakouska nebyla nikdy použita ke korunovaci, protože na rozdíl od Svaté říše římské to byla dědičná monarchie a takový akt legitimizace nebyl považován za nezbytný. Ceremonie, která se konala, byla spíše aktem investitury, který měl značit oficiální monarchův nástup na trůn, nikoli korunovaci.

Koruna Rudolfa II byla vyrobena v roce 1602 v Praha podle Jan Vermeyen, jeden z nejvýznamnějších zlatníci svého času, který byl povolán speciálně z Antverpy. Koruna je vyrobena ze tří částí: kroužek (Kronreif), vysoký oblouk (Kronbügel) a a mitre (Mitra).

V dřívějších formách západního pokosu byly vrcholy neboli „rohy“ spíše nad ušima, než nad obličejem a zadní částí hlavy. Forma pokosu použitá v císařské mitrální koruně zachovala tuto dřívější formu. Tuto podobu císařské pokosové koruny lze vidět na dochovaných portrétech takových císařů, jako byli Fridrich III. A Maximilián I.[8] Bronzovou podobiznu Maximiliána I. jsem našel na jeho monumentálním kenotafu v dvorním kostele v Innsbrucku[9] má korunu se dvěma oblouky, které procházejí přes vrchol pokosu, a jedinečnou podobu císařská koruna přijato Maximiliánem jako Císař Mexika[10] Zdá se, že byly modelovány podle této formy, ale s polooblouky a orly na kroužku na přední, zadní a boční straně. V pozdnější 17. století barokní forma mitrální koruny Leopolda I.[11] vrcholy pokosu byly zaobleny do hemisférické podoby, kterou by Petr Veliký přijal jako Císařská koruna Ruska když přijal titul císaře jako ruského panovníka.

I když se často předpokládá, že Císařská koruna vyrobený pro Otto I. s jediným obloukem nad vnitřní červenou čepicí byl původním prototypem západní císařské koruny, je také možné, že byzantská císařská koruna, která se ve dvanáctém století rovněž uzavřela dvěma oblouky, inspirovala západní císaře, aby následovali jejich příkladu a také uzavřít své koruny takovým párem oblouků.

Imperial Orb and Scepter

Císařská koruna, koule a rakouské žezlo, zobrazené v císařské pokladně u Palác Hofburg ve Vídni

Císařská koruna je spojena s imperiální koulí a žezlem a jsou společně zobrazeny v Císařská pokladnice na Palác Hofburg ve Vídni v Rakousku. Císařská koule byla uvedena do provozu v roce 1612 Rudolfovým bratrem a nástupcem císařem Svaté říše římské Matthias, a vytvořil jej Andreas Ochsenbruck. Tvar čerpá inspiraci z koruny, zejména ze smaltu, který je ve stejném stylu. Je zakončena velkým safírem. Zvláštností žezla je to, že bylo řečeno, že je vyrobeno z roh jednorožce, ale ve skutečnosti to bylo vyrobeno z rohu narvala. Císařská koule a žezlo se používaly již před vyhlášením rakouské říše jako české královské odbory a pro dědičné soukromé majetky (Erbhuldigung) z Rakouské arcivévodství.

Jiná použití

Erb Amsterdamu s císařskou rakouskou korunou
  • Řada pivních společností má na svém logu císařskou korunu, například Royal Brewery of Krušovice (cs: Královský Pivovar Krušovice) v Česká republika.
  • Některá města mají svůj erb korunovaný císařskou korunou. Amsterdam, bylo uděleno jeho erb být korunován císařem Maximilián I. v roce 1489 jako uznání finanční podpory jedné z jeho válek. Korunu lze vidět na věži Westerkerk a zdobí Blauwbrug. Toledo, bylo také uděleno jeho erb být korunován císařem Karel V. za jeho vlády, později varianta zbraní byla přijata Španělskem provincie Toledo.
  • The znak Španělska mají císařskou korunu na vrcholu Herkulových sloupů, na počest císaře Karla V., který byl také španělským králem (jako Karel I.).

Reference

Citace
  1. ^ Leithe-Jasper 2004, s. 14.
  2. ^ Kunsthistorisches Museum 1991, s. 51–57.
  3. ^ Kunsthistorisches Museum 1991, str. 52.
  4. ^ Kunsthistorisches Museum 1991, s. 52–53.
  5. ^ „Le joaillier confidentiel des dynasties couronnées“. Bilan (francouzsky). Citováno 2020-04-22.
  6. ^ Kunsthistorisches Museum 1991, s. 52–55.
  7. ^ Kunsthistorisches Museum 1991, s. 55–57.
  8. ^ [1]
  9. ^ [2]
  10. ^ [3]
  11. ^ [4]
Bibliografie
  • Brook, Stephan (2012). Cestovní průvodce DK Eyewitness: Vídeň. Londýn: Dorling Kindersley Ltd. ISBN  978-0756684280.
  • Kunsthistorisches Museum Wien (1991). Světské a církevní pokladnice. Vídeň: Residenz Verlag. ISBN  978-3701706860.
  • Leithe-Jasper, Manfred; Distelberger, Rudolf (2004). Kunsthistorisches Museum Vídeň: Císařská a církevní pokladnice. Vídeň: Vydavatelé Scala. ISBN  978-3406429385.
  • Schnorr, Lina (2012). Imperial Vídeň. Vídeň: HB Medienvertrieb GesmbH. ISBN  978-3950239690.
  • Unterreiner, Katrin; Gredler, Willfried (2009). Hofburg. Vídeň: Pichler Verlag. ISBN  978-3854314912.

externí odkazy

Souřadnice: 48 ° 12'24 ″ severní šířky 16 ° 21'56 ″ východní délky / 48,20667 ° N 16,36566 ° E / 48.20667; 16.36556