Okamžitá analýza složek - Immediate constituent analysis

V lingvistice okamžitá analýza složek nebo IC analýza je metoda analýzy vět, kterou poprvé zmínil Leonard Bloomfield[1] a dále je rozvíjel Rulon Wells.[2] Tento proces dosáhl plnohodnotné strategie pro analýzu větné struktury v raných dílech Noam Chomsky.[3] Tato praxe je nyní rozšířená. Většina stromových struktur používaných k reprezentaci syntaktické struktury vět je produktem určité formy IC analýzy. Proces a výsledek IC-analýzy se však mohou značně lišit podle toho, zda si člověk zvolí volební vztah gramatiky frázové struktury (= gramatiky volebních obvodů) nebo závislostní vztah závislostní gramatiky jako základní princip, který se organizuje složky do hierarchických struktur.

IC analýza ve frázových strukturních gramatikách

Vzhledem k tomu, frázová struktura gramatiky (= gramatika volebního obvodu), IC analýza rozdělí větu na hlavní části nebo bezprostřední složky a tyto složky se zase rozdělí na další bezprostřední složky.[4] Proces pokračuje, dokud není dosaženo neredukovatelných složek, tj. Dokud se každá složka skládá pouze ze slova nebo smysluplné části slova. Konečný výsledek IC analýzy je často prezentován vizuálem schematický tvar který odhaluje hierarchickou bezprostřední základní strukturu dané věty. Tyto diagramy jsou obvykle stromy. Například:

Bildbeschriftung hier hinzufügen

Tento strom ilustruje způsob, jakým je celá věta rozdělena nejprve na dvě bezprostřední složky tento strom a ilustruje IC analýzu podle vztahu volebních obvodů; tyto dvě složky se dále dělí na bezprostřední složky tento a strom, a ilustruje IC analýzu a podle volebního vztahu; a tak dále.

Důležitým aspektem IC-analýzy ve frázových strukturních gramatikách je, že každé jednotlivé slovo je podle definice složkou. Proces IC analýzy vždy končí, když se dosáhne nejmenších složek, kterými jsou často slova (i když analýzu lze rozšířit i na slova, která potvrdí způsob, jakým jsou slova strukturována). Tento proces se však v gramatikách závislostí hodně liší, protože mnoho jednotlivých slov nekončí jako složky v gramatikách závislostí.

IC-analýza v závislostních gramatikách

Jako pravidlo, závislostní gramatiky nepoužívají IC analýzu, protože principem syntaktického uspořádání není zahrnutí, ale spíše asymetrická závislost dominance mezi slovy. Když dojde k pokusu o začlenění IC analýzy do gramatiky závislostního typu, výsledky jsou jakýmsi hybridním systémem. Ve skutečnosti se IC analýza v mnohém liší závislostní gramatiky.[5] Protože závislostní gramatiky vnímají konečné sloveso jako kořen celé struktury vět, nemohou a neuznávají počáteční binární soubor předmět -predikát rozdělení věty spojené s gramatikami struktury frází. To pro obecné pochopení struktury složek znamená, že závislostní gramatiky neuznávají konečnost slovesná fráze Složka (VP) a mnoho jednotlivých slov se také nekvalifikuje jako složka, což znamená, že se v IC analýze neobjeví jako složka. Tedy v příkladové větě Tento strom ilustruje IC analýzu podle vztahu závislosti, mnoho ze složek gramatické struktury fráze se nekvalifikuje jako složky gramatiky závislosti:

IC-strom 2

Tato IC-analýza nezohledňuje konečnou slovesnou frázi ilustruje IC analýzu podle vztahu závislosti ani jednotlivá slova strom, ilustruje, podle, na, a vztah jako složky.

Zatímco struktury, které IC-analýza identifikuje pro gramatiky závislostí a volebních obvodů, se významným způsobem liší, jak ilustrují právě vytvořené dva stromy, oba pohledy na větnou strukturu uznávají složky. Složka je definována teoreticky neutrálním způsobem:

Složka
Dané slovo / uzel plus všechna slova / uzly, kterým dané slovo / uzel dominuje

Tato definice je neutrální s ohledem na rozdíl závislost vs. volební obvod. Umožňuje porovnat IC analýzy mezi dvěma typy struktur. Složka je vždy úplný strom nebo úplný podstrom stromu, bez ohledu na to, zda je po ruce strom voleb nebo strom závislostí.

Zkoušky volebních obvodů

K IC analýze pro danou větu se obvykle dospěje prostřednictvím testy volebních obvodů. Zkoušky volebních obvodů (např. topicalisation, rozštěp, pseudoclefting, proformální substituce, odpovědět na elipsu pasivizace, opomenutí, koordinace atd.) identifikujte složky, malé i velké, anglických vět. Nyní jsou uvedeny dvě ilustrace způsobu, jakým testy voleb poskytují vodítka o struktuře složek a tedy o správné IC analýze dané věty. Zvažte frázi Dívka v následujících stromech:

IC-strom 3

Zkratka BPS je zkratka pro „strukturu holé fráze“, což znamená, že slova jsou použita jako popisky uzlů ve stromu. Opět se zaměřením na frázi Dívka, testy jednomyslně potvrzují, že se jedná o složku, jak ukazují oba stromy:

...dívka je šťastný - Topicalisation (neplatný test, protože testovací složka je již před větou)
to je dívka kdo je šťastný. - Rozštěp
(Ten) Kdo je šťastný, je dívka. - Pseudoclefting
Ona je šťastný. - Náhrada formuláře
Kdo je šťastný? -Dívka. - Odpovězte na elipsu

Na základě těchto výsledků lze bezpečně předpokládat, že jde o podstatnou frázi Dívka v příkladové větě je složka, a proto by měla být zobrazena jako jedna v odpovídající IC reprezentaci, která je v obou stromech. Uvažujme dále, co nám tyto testy říkají o řetězci slovesa je šťastný:

*...je šťastný, dívka. - Aktualizace
*To je je šťastný že ta dívka. - Rozštěp
* Co je ta dívka je šťastný. - Pseudoclefting
*Dívka tak / to / to udělal. - Náhrada formuláře
Co je ta dívka? - *Je šťastný. - Odpovězte na elipsu

Hvězdička * označuje, že věta není přijatelná v angličtině. Na základě takových dat by se dalo usoudit, že řetězec konečných sloves je šťastný v příkladové větě není složkou, a proto by se neměla zobrazovat jako složka v odpovídajícím IC zastoupení. Tento výsledek tedy podporuje IC analýzu ve stromu závislostí nad stromem ve stromu voleb, protože strom závislostí se nezobrazuje je šťastný jako složka.

Poznámky

  1. ^ Informace o tom, jak Bloomfield chápe IC analýzu, viz Bloomfield (1933: 161).
  2. ^ Pokud jde o Wellovu komplexní diskusi o IC analýze, viz Wells (1947).
  3. ^ Chomského rané porozumění bezprostředním voličům viz Chomsky (1957).
  4. ^ Základní pojem bezprostředních složek je široce používán ve frázových strukturních gramatikách. Viz například Akmajian a Heny (1980: 64), Chisholm (1981: 59), Culicover (1982: 21), Huddleston (1988: 7), Haegeman a Guéron (1999: 51).
  5. ^ Pokud jde o gramatiky závislostí, viz Ágel et al. (2003/6).

Reference

  • Akmajian, A. a F. Heny. 1980. Úvod do principu transformační syntaxe. Cambridge, MA: MIT Press.
  • Ágel, V., L. Eichinger, H.-W. Eroms, P. Hellwig, H. Heringer a H. Lobin (eds.) 2003/6. Závislost a valence: Mezinárodní příručka současného výzkumu. Berlín: Walter de Gruyter.
  • Bloomfield, Leonard. 1933. Jazyk. New York: Henry Holt ISBN  0-226-06067-5, ISBN  90-272-1892-7
  • Chisholm, W. 1981. Základy anglické lingvistiky. New York: Longman.
  • Culicover, P. 1982. Syntax, 2. vydání. New York: Academic Press.
  • Chomsky, Noam 1957. Syntaktické struktury. Haag / Paříž: Mouton.
  • Haegeman, L. a J. Guéron. 1999. Anglická gramatika: Generativní perspektiva. Oxford, Velká Británie: Blackwell Publishers.
  • Huddleston, R. 1988. Anglická gramatika: Nástin. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press.
  • Wells, Rulon S. 1947. „Okamžití voliči.“ Jazyk: 23. str. 81–117.

externí odkazy

Okamžitá analýza složek: používá se v angličtině a dalších jazycích