Okamžitost (filozofie) - Immediacy (philosophy)
dočasný filozofický koncept
| Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) | tento článek poskytuje nedostatečný kontext pro ty, kteří danému tématu nejsou obeznámeni. Prosím pomozte vylepšit článek podle poskytuje čtenáři více kontextu. (Dubna 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie směrnice o pozoruhodnosti pro neologismy. Pomozte prosím určit notabilitu citováním spolehlivé sekundární zdroje to jsou nezávislý tématu a poskytnout jeho významné pokrytí nad rámec pouhé triviální zmínky. Pokud nelze určit významnost, je pravděpodobné, že článek bude sloučeny, přesměrovánnebo smazáno. Najít zdroje: Filozofie „bezprostřednosti“ – zprávy · noviny · knihy · učenec · JSTOR (Dubna 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
(Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Bezprostřednost je filozofický koncept související s časovou a časovou perspektivou vizuální, a poznávací. Úvahy o bezprostřednosti odrážejí to, jak a co prožíváme svět realita je. To znamená přímý zážitek z události nebo objektu zbaveného jakéhokoli intervenujícího média. Příkladem by mohlo být dívat se na obraz, ztrácet povědomí o médiu a vidět zobrazení jako skutečné. Médium je důležitým pojmem a poněkud paradoxním, protože je nezbytné i přesto zapomenuté. Platón se zabývá podobným konceptem v čistotě zážitku. Říká nám, že řeč je bezprostřednější než psaní, protože slova vycházejí přímo z mysli mluvčího.[1] Okamžitost má také vlastnosti obou homofonní heterografy „imanentní“ a „bezprostřední“ a co znamená oběma v rámci ontologie.
Okamžitost souvisí také s filozofií fenomenologie, protože se jedná o myšlenkové směry, které se týkají subjektivního vnímání předmětů a času.