Ilmari Unho - Ilmari Unho
Ilmari Unho (22. října 1906 - 3. dubna 1961) byl a Finština herec, filmový režisér, a scénárista. Unho byl zaměstnán u Suomi-Filmi po většinu své filmové kariéry.
Unho se narodil v roce Uusikaupunki v roce 1906. Svou filmovou kariéru zahájil jako herec ve filmu z roku 1925 Pohjalaisia a také hrál role v Meren kasvojen edessä (1926) a Kajastus (1930) během své rané kariéry. Působil jako divadelní manažer a novinář až do roku 1938, kdy byl najat společností Suomi-Filmi, ve které by zůstal po zbytek své kariéry.[1]
Zpočátku pracoval Unho jako scenárista.[1] Psal skripty pro Jääkärin morsian (1938) a Aktivistit (1939), ale rychle přešli do režisérského křesla s komediemi Punahousut (1939) a Kersantilleko Emma nauroi? (1940). Během své kariéry Unho režíroval 26 filmů.[2] Mezi nejdůležitější z nich patřily biopics autora Aleksis Kivi a operní zpěvačka Abraham Ojanperä, Minä elän (1946) a Ruusu ja kulkuri (1948). Filmový historik Peter von Bagh také seznamy Härmästä poikia kymmenen (1950), Pimeänpirtin hävitys (1947), Koskenkylän laulu (1947) a Kanavan položil (1949) patří k nejpozoruhodnějším dílům režiséra.[1] Unho obvykle psal scénáře pro své vlastní filmy a během své kariéry pokračoval v psaní scénářů pro další režiséry.
Unho byl ženatý s herečkou Kaisu Leppänen od roku 1927 do roku 1930. Později se oženil s jinou herečkou, Salli Karuna. Unho zemřel Pori v roce 1961, ve věku 54.
Filmografie
Jako režisér:
- Punahousut (1939)
- Kersantilleko Emma nauroi? (1940)
- Poikani pääkonsuli (1940)
- Poretta eli keisarin uudet pisteet (1941)
- Neljä naista (1942)
- Kuollut mies rakastuu (1942)
- Syntynyt terve tyttö (1943)
- Miehen kunnia (1943)
- Kirkastettu sydän (1943)
- Kuollut mies vihastuu (1944)
- Kartanon naiset (1944)
- Kolmastoista koputus (1945)
- Valkoisen neilikan velho (1945)
- Minä elän (1946)
- Pimeänpirtin hävitys (1947)
- Koskenkylän laulu (1947)
- Kilroy sen teki (1948)
- Ruusu ja kulkuri (1948)
- Kanavan položil Alla Suomi (1949)
- Kalle-Kustaa Korkin seikkailut (1949)
- Härmästä poikia oli kymmenen (1950)
- Sadan miekan mies (1951)
- Kuisma ja Helinä (1951)
- „Jees, olympialaiset“, sanoi Ryhmy (1952)
- Rengasmatka eli Peräkylän pikajuna (1952)
- Sillankorvan emäntä (1953)
Reference
- ^ A b C Peter von Bagh (2005). Suomalaisen elokuvan uusi kultainen kirja (ve finštině). Otava. str. 514–516. ISBN 951-1-12705-5.
- ^ „Ilmari Unho“. yle.fi (ve finštině). Citováno 2008-04-03.
externí odkazy
- Ilmari Unho na IMDb