Hvitebjørn - Hvitebjørn

Hvitebjørn (Hvitebjørn gård) je historická farma poblíž obce Svartskog v Oppegård, Akershus, Norsko.[1][2]

Umístění

Hvitebjørn gård se nachází nedaleko pobřeží Bunnefjorden ve východním Norsku. Farma se nachází mezi Bunnefjorden a Gjersjøelva řeka.

Dějiny

Hvitebjørn byl poprvé zmíněn v zaznamenaných dokumentech z roku 1529. Farmu kdysi vlastnil Kostel Panny Marie v Oslo. V roce 1572 byl majetek kostela Panny Marie převeden na Kancléř Norska, Hans Litle (1540-1602). Od roku 1647 farmu vlastnil Hannibal Sehested, Generální guvernér Norska, který jej převedl na korunu jako výměnu majetku.[3]

V roce 1669 farmu koupil Christiania Radní Peder Pedersen Müller (1635-1714). V roce 1694, kdy se oženil s vdovou Sidselle Rasmusdatterovou, získal také sousední farmu Stubljan i Aker. Založil panství z velké části postavené na pilařských provozech na Gjersjøelvě. Postupem času získal majetek na obou stranách Bunnefjorden, kde farmy Hvitebjørn a Stubljan fungovaly jako součást Ljan Estate (Ljansgodset). V roce 1799 farmu převzal Lars Ingier a farma patřila rodině Ingierů asi do roku 1950.[4][5][6][7]

Dnes farma funguje jako jezdecké centrum a jezdecká škola s ustájením a výcvikem koní. Farma dále nabízí terapii, jízdu na koni, parkurové skákání a chůzi. Na farmě jsou stabilní stáje Islandští koně.[8]

Reference

  1. ^ Hvitebjørn gård (Oppegård kommune)
  2. ^ Hvitebjørn gård (Gnr 48 / bnr 32) (Oppegård Historielag)
  3. ^ Hans Pederssøn Litle (lokalhistoriewiki.no)
  4. ^ Bratberg, Terje. "Hvitebjørn". v Godal, Anne Marit (vyd.). Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Norsk nettleksikon. Citováno 22. listopadu 2012.
  5. ^ Moe, Wladimir (1920). „Ljan eller Stubljan“. Norske Storgaarder (v norštině) (2. vyd.). Kristiania: Aschehoug. str. 168–175.
  6. ^ Hvitebjørn gård og ridesenter (stallmestern.no)
  7. ^ Ljansbruket (lokalhistoriewiki.no)
  8. ^ Hvitebjørn (Oppegård) (lokalhistoriewiki.no)

externí odkazy