Kancléř Norska - Chancellor of Norway
Zřícenina Kostel Panny Marie
The Kancléř Norska (moderní norština: Norges rád Kansler„Kancléř norské říše“) byl nejdůležitějším poradcem Král Norska Během Středověk a během Unie s Dánskem. Vydal zákony a předpisy a byl odpovědný za každodenní správu království. Od roku 1270 bydlel kancléř Bergen. Haakon V Norska přestěhoval kancléřovu rezidenci do Oslo; dne 31. srpna 1314 probošt z Kostel Panny Marie se stal trvale kancléřem. Dostal Velká pečeť říše "na věčnost." Kancléři byli původně vybráni z duchovenstvo ale po roce 1542 byla pozice dána lidem z šlechta. Pozice ztratila svůj význam poté Jens Bjelke funkční období a bylo zrušeno v roce 1679.[1]
Kancléři Norska
- Askatin, 1266–??
- Torer Håkonsson, do roku 1276
- Orm Merkesmann, 1276–1280[2]
- Bjarne Lodinsson, 1280–99?
- Bård Bartholomoeus Serksson, 1299?–1305?
- Ivar Olavsson, 1314–19
- Arne Aslaksson, 1344–??
- Pål Bårdsson
- Pål Eriksson
- Henrik Vinaldsson, pozdní 14. století
- Arne Sigurdsson
- Jens Jakobsson (Jon, Johannes) 1422–39
- Gunnar Holk 1439?–48
- Ivar Vikingsson, 1448–90
- Erik Walkendorf, 1507–??
- Mattis Hvørf, 1520–21
- Hans Olsson, 1522–23
- Mattis Hvørf, 1524–32
- Vincent Lunge
- Morten Krabbe (Nilsson), 1532–42
- Per Herlogssenn
- Niels Stub, 1546–47
- Peder Huitfeldt, 1547–64
- Niels Stub, 1564–65
- Oluf Kalips (Pedersson), 1565–67
- Johan Venstermand, 1567–72
- Hans Pederssøn Litle (Basse), 23. června 1592 - 1603?
- Henning Valstrup, 27. srpna 1603–04
- Anders Lauritsson Green (Anders Lauritsson ze Sundsby), 24. července 1604-1614
- Jens Bjelke, 1614–48
- Hannibal Sehested, 1648–60
- Ove Bjelke, 8. prosince 1660–74
- Johan Frederik von Marschalck, 1674–1679[3]
Reference
- ^ Jan Eivind Myhre, Edgeir Benum, Oslo bys historie: Byen ved festningen: od 1536 do 1814, 1992
- ^ Lorents Rynning: „Brunla læn og lensmænd“ frai Historisk Tidsskrift rekke: 5, vazba 2, 1914, strana 55.
- ^ Godal, Anne Marit (vyd.). „Johan Frederik von Marschalck“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Norsk nettleksikon. Citováno 19. února 2013.