Hugh Bisset - Hugh Bisset

Sir Hugh Bisset byl šlechtic ze 13.-14. století.

Po porážce sil a smrti Alexander Og MacDonald, Lord of Islay v roce 1299 proti silám Alexander MacDougall, lord z Argyll, expedice vedená Angus Og MacDonald, John MacSween a Hugh byl krátce nato podniknut proti lordu Argyllovi.[1] Během prvních let Války skotské nezávislosti, Hugh vstoupil do služeb krále Edward já Anglie. V úmyslu připojit se ke skotským silám v roce 1298 přistál Hugh na Isle of Arran s velkou silou. Poté, co se dozvěděl o porážce skotské armády u bitva o Falkirk, nabídl věrnost Edwardovi I. a byl mu udělen ostrov Arran.[2] Vedl flotilu lodí Severní kanál s Jan z Argyll v zimě roku 1306. Hugh dostal rozkaz připojit se k admirálům flotily, John de Botetourt a Simon Montagu hledat uprchlého krále Robert I Skotska v lednu 1307. Zdá se, že Hugh změnil strany mezi Anglií a Skotskem, když to vyhovovalo. Hugh ztratil pozemky v Irsku za svou zradu proti Edwardovi I. a pozdějšímu králi Edward II Anglie.

Hugh byl proti Edward Bruce Invaze do Irska v roce 1315 byla zapojena do bitvy 1. listopadu 1316, kde bylo zabito 300 Skotů. Hugh byl udělil hodnost barona Glenarm v roce 1338.

Citace

  1. ^ McDonald 1997: str. 167, 169. Viz také: Stevenson 1870b: str. 435 (# 610).
  2. ^ Watson, s. 68

Reference

  • McDonald, Russell Andrew (1997), Království ostrovů: západní pobřeží Skotska, c.1100 – c.1336Skotské historické monografie, Tuckwell Press, ISBN  1-898410-85-2.\
  • Watson, Fiona (2013). Under the Hammer: Edward I and Scotland, 1286-1307. Birlinn. ISBN  9781907909191.