Hrvatinić - Hrvatinić
| Hrvatinić | |
|---|---|
 Erb Hrvoje Vukčić Hrvatinić, velkovévoda Bosny | |
| Země | Banát Bosny Království Bosna Maďarské království[1] |
| Založený | fl. 1299 |
| Zakladatel | Hrvatin |
| Aktuální hlava | Vyhynulý |
| Konečný vládce | Matija Vojsalić |
| Tituly | Počet Vévoda Velkovévoda Bosny |
| Nemovitosti | Lower Edges, Western Sides in Bosnia, Dalmatia |
| Rozpuštění | 1476 |
| Kadetské větve | Vojsalić, Dragišić |
Hrvatinićova rodina byla středověká šlechtická rodina, která se objevila v Donji Kraji kraj, který se nachází na dnešním území západního Bosna a Hercegovina. V zásadě byli vazaly Dynastie Kotromanićů z Banát Bosny a Království Bosna, příležitostně také do Maďarské království, změna loajality mezi Maďarští králové Ladislav z Neapole a Zikmund Lucemburský a nakonec Osmanská říše (1472–1476).[1] Vystoupili do popředí ve druhé polovině 14. století a svého vrcholu dosáhli pod magnátem Hrvoje Vukčić Hrvatinić (1350–1416), který také držel velké řádky Dalmácie a získal titul Velkovévoda Bosny v roce 1380.
Jeho titulním zakladatelem byl Hrvatin (fl. 1299–1304), počet a držitel držení v částech „Donji Kraji " (Angličtina: Dolní konce) a „Zapadne Strane“ (anglicky: „Západní strany“) a vazalem chorvatského magnáta Paul I Šubić z Bribir.[2] Hrvatinovi synové byli součástí koalice bosenských a Slovanský šlechta, která se vzbouřila Mladen II Šubić z Bribir mezi 1316 a 1317.[3] Kolem roku 1322 se rodina podřídila Dynastie Kotromanićů z Banát Bosny.[4] V roce 1363 Hrvatinić podporoval Tvrtko I. z Bosny proti Maďarsku, poté prošli řadami v Bosně, zatímco jejich nejvýznamnější člen, Hrvoje Vukčić, spolu s významnými novými majetky v Donji Kraji a Zapadne Strane získal titul Velkovévoda Bosny.[5] V c. 1387, když byli loajální k Tvrtkovi I., podporovali povstání v Dalmácie proti Zikmundovi.[5] Posledním členem rodiny byl Matija Vojsalić kdo byl naposledy zmíněn v archivech Republika Ragusa v roce 1476. Byl instalován jako loutka král Bosny osmanským sultánem jako odpověď na Nicholas z Iloku, pojmenovaný králem Bosny od Matyáš Korvín. Matija Vojsalić byl odstraněn po spiknutí s Matyáš Korvín proti Pohovky a poté již nebyl zmíněn.
Počet řádků
- Stjepan nebo Stipan (latinský: Stephan; zemřel před 1301),[6] podle F. Šišiće možná pokleknout v Donji Kraji, možná již v roce 1244.[7]
- Hrvatin (latinský: Horvatinus, Huruatin; fl. 1299–1304), pokleknout (count) in Donji Kraji of Bosnia (de inferioribus Bosne confinibus[2]) a vazalem na Paul I Šubić z Bribir.[8][9] Věřil F. Šišić, že zemřel přibližně ve stejné době jako Pavel I. (1312).[10] Měl tři syny.[10] Volala Hrvatin Stjepanić nebo Hrvatin Stipanić v chorvatské historiografii.
- Vukoslav Hrvatinić (latinský: Vlkosslaus; fl. 1315–1326), vydal listinu v roce 1315 v Sanica.[7] V ca. 1326, Ban Stjepan II v grantu na pozemek zmínil, že Vukoslav „opustil chorvatského pána“.[11] Sloužil jako počet Ključ (fl. 1325).[12] Ženatý Jelena, dcera hraběte Kurjak.[13]
- Pavao Hrvatinić (fl. 1323–1332)
- Grgur (fl. 1357)
- Vladislav (fl. 1357)
- Vukac Hrvatinić (fl. 1357–1366), bránil pevnost Soko v Pliva kraj v ca. 1363 proti Maďarům, za což mu byl udělen velký pozemkový grant od Tvrtka.[14]
- Hrvoje Vukčić Hrvatinić (1350–1416), velkovévoda Bosna (1380), chorvatský zákaz (1403).
- Vuk Vukčić Hrvatinić
- Vojislav Vukčić Hrvatinić
- Dragiša Vukčić Hrvatinić
- Hrvatin (latinský: Horvatinus, Huruatin; fl. 1299–1304), pokleknout (count) in Donji Kraji of Bosnia (de inferioribus Bosne confinibus[2]) a vazalem na Paul I Šubić z Bribir.[8][9] Věřil F. Šišić, že zemřel přibližně ve stejné době jako Pavel I. (1312).[10] Měl tři syny.[10] Volala Hrvatin Stjepanić nebo Hrvatin Stipanić v chorvatské historiografii.
Viz také
Reference
- ^ A b Sulejmanagić, Amer (23. července 2015). „Grbovi Vukčića Hrvatinića“ (html, pdf). Povijesni prilozi (v srbochorvatštině). hrcak.srce.hr. str. 33–68. Citováno 28. února 2019.
- ^ A b Klaić 1989, str. 193.
- ^ Fajn 1994, str. 211.
- ^ Fajn 1994, str. 278.
- ^ A b Fajn 1994, str. 397.
- ^ Šišić 1902, str. 7.
- ^ A b Šišić 1902, str. 243.
- ^ Šišić 1902, s. 7, 9, 243.
- ^ Klaić 1989, str. 185.
- ^ A b Šišić 1902, str. 9.
- ^ Ančić 1997, str. 113.
- ^ Šišić 1902.
- ^ Ančić 1997, str. 135.
- ^ Fajn 1975, str. 107.
Zdroje
- Ančić, Mladen (1997). Putanja klatna: Ugarsko-hrvatsko kraljevstvo i Bosna u 14. stoljeću. Acad. Scientiarum et Artium Croatica. ISBN 978-953-154-308-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John V. A., Jr. (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor: University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-08260-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John V. A., Jr. (1975). Bosenská církev: nová interpretace: studie bosenské církve a jejího postavení ve státě a společnosti od 13. do 15. století. East European Quarterly. ISBN 978-0-914710-03-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Klaić, Nada (1989). Srednjovjekovna Bosna: politički položaj bosanskih vladara do Tvrtkove krunidbe, 1377. g. Grafički zavod Hrvatske.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Šišić, Ferdo (1902). Vojvoda Hrvoje Vukčić Hrvatinić i njegovo doba. (1350-1416): s jednim tlorisom i zemljovidom te s četiri redoslovne table. Izdanje "Matice hrvatske".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Hrvatinići - Enciklopedija.hr
- Hrvatinići - Leksikografski zavod Miroslav Krleža