Dům Nassau-Hadamar - House of Nassau-Hadamar

Erb Nassau se od starší linie nezměnil

Nassau-Hadamar je název dvou postranních linií Ottonian hlavní linka z Dům Nassau. Starší řada hrabat z Nassau-Hadamaru existovala od roku 1303 do roku 1394; mladší linie existovala od roku 1607 do roku 1711 a získala dědičný titul princ v roce 1652.

Nassau-Hadamar (starší linka)

Vznik

Po smrti Jindřich II. Bohatý z Nassau jeho synové, Walram II a Otto I. sdílel dědictví v roce 1255. Hranici mezi těmito dvěma územími tvořil přibližně Řeka Lahn. Walram převzal jižní část říše (Walramic hlavní linka) a Otto, severní část (Ottonian hlavní linka). Manželství mezi Ottou a Anežkou z Leiningen dal ottonské hlavní linii svrchovanost nad pochodem Hadamaru.

Ottova smrt v roce 1290 vedla k opakovaným sporům o dědictví mezi jeho syny. V roce 1303 sdíleli jeho majetek pod zprostředkováním Jan I. Limburský. Nejstarší syn Jindřich převzal sub-kraj Nassau-Siegen s majetkem v Siegerland a Barony z Westerwaldu, druhý syn Emich / Emicho I zdědil sub-kraj Nassau-Hadamar s Driedorf a Esterau a třetí syn, John sub-kraj Nassau-Dillenburg s jeho majetky kolem Dillenburg, Herborn, Mengerskirchen, Calenberg desátek a jurisdikce (Gericht) z Heimau.

Vladaři

John Louis z Nassau-Hadamar

Literatura

  • Hellmuth Gensicke (1999), Landesgeschichte des Westerwaldes (v němčině) (3. vydání), Wiesbaden: Historische Kommission für Nassau, ISBN  3-922244-80-7
  • Walter Rudersdorf (1967), Gemeinde Ellar / Westerwald (ed.), Im Schatten der Burg Ellar (v němčině), Frankfurt nad Mohanem: Waldemar Kramer
  • Jacob Wagner: Die Regentenfamilie von Nassau-Hadamar: Geschichte des Fürstenthums Hadamar mit besonderer Rücksicht auf seine Kirchengeschichte, von den ältesten Zeiten bis auf unsere Tage, nach Urkunden bearbeitet, Mechitharisten, 1863 (Pásmo 1: Knihy Google, Kapela 2: Knihy Google )

Reference