Prasečí řetězy - Hog chains
Prasečí řetězy byly technologickým zařízením, které umožňovalo říční čluny lehce postavené trupy aby mohli cestovat v mělké vodě.
Inženýrský problém
Pro říční plavidla bylo výhodné pracovat ve velmi mělké vodě, aby bylo možné pracovat ve všech ročních obdobích a v oblastech bez hlubších řek. To je nutné lodě s plochým dnem s lehce postavenými trupy. Trupy však měly tendenci ohnout se z tvaru v průběhu času, zejména s sternwheelers, který měl těžké komponenty na zádi (záďové kolo) a také směrem k přídi (kotle).[1] Pokud se trup lodi uprostřed sklonil nahoru, říkalo se tomu „hogging“. Pokud se loď uprostřed uklonila, říkalo se tomu „povislá“.
Popis
Aby se zabránilo svinování a prohýbání, od roku 1850 byly trupy dřevěných říčních člunů drženy ve tvaru pomocí drátu krovy, nazývané „prasečí řetězy“.[1] Nebyly to vůbec řetězy, ale spíše žehlička tyče o průměru 1 až 2,5 palce, které se táhly od silných míst v trupu k vertikálním trámům, nazývané „prasečí sloupky, které vypadaly jako stožáry a stoupaly nad trup.[1] Napětí na prasečích řetězech bylo upraveno pomocí napínáky.[1] Obecně prasečí sloupy, které nesly řetězy, nevystoupaly nad kabiny parníků ve stylu řeky Mississippi.[1] To nebyl případ parníků navržených ve stylu pacifického severozápadu, kde byly hogposty často jasně viditelné stoupající nad nástavbou.
Důsledky selhání
Pokud by se prasečí řetězy rozbily, trup by se vymanil z napětí a začal by na koncích klesat. Tomu se říkalo „hogged“. V některých případech by prohnutí na koncích bylo tak velké, že by se trup lodi zlomil na polovinu.[1] Nehody, jako je najetí na mělčinu, byly takové věci, které by mohly způsobit prasknutí řetězů prasat.[1]