Hilde Zimmermann - Hilde Zimmermann

Hilde Zimmerman
Hilde Zimmermann-01-2.jpg
narozený
Hilde Wundsamová

12. září 1920
Vídeň, Rakousko
Zemřel25.03.2002 (ve věku 81)
Vídeň, Rakousko
obsazeníRakouský člen odporu
Rodiče)Anna Wundsam
PříbuzníOthmar Wundsam (bratr)

Hilde (Wundsam) Zimmermann (12. Září 1920 - 25. Března 2002) byl členem Rakouský odpor. Byla zatčena za své úsilí v boji proti fašismu a byla s matkou a přítelem z dětství deportována nacistickými úředníky do Koncentrační tábor Ravensbrück v Německu; poté přežila své uvěznění i pochod smrti.

Podle Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen (rakouská komunita táborů Ravensbrück & Friends), organizace, kterou spoluzakládala, „viděla sebe jako„ pronásledovanou osobu “, ne jako„ oběť “, a považovala za povinnost podat zprávu o nacisté a vězení koncentračních táborů v Ravensbrücku, zejména [mladým] lidem. “[1]

Formativní roky

Narozen v Vídeň, Rakousko 12. září 1920 byla Hilde Wundsamová dcerou Anny Wundsamové. Během svých formativních let byla vychována se svým bratrem Othmarem („Otti“) v části města Kagran. Samotné město bylo často označováno jako „Roten Wien“ („Červená Vídeň ") během této éry, protože Sociálnědemokratická strana pracujících v Rakousku důsledně vyhrál většinu voleb až do roku 1934, kdy Vlasti Front (Rakousko) převzal moc po zatčení Starosta Karl Seitz. Téhož roku byli oba rodiče zatčeni. Výsledkem bylo, že ona a její bratr se stále více zapojovali do protifašistických aktivit.[2]

druhá světová válka

Koncentrační tábor bývalých žen v Ravensbrücku v roce 2005.

Někdy po Anschluss, Bratr Hilde Zimmermann se připojil k Wehrmacht.

Mezitím se stala ještě aktivnější členkou rakouského odboje. V roce 1944 byla zapojena do cely, která spolupracovala s ruskými výsadkáři, kteří byli vysláni z Moskvy, aby pomohli rozšířit místní protinacistické úsilí, včetně úkrytu a přepravy dalších členů odboje. Téhož roku, zatímco ona a její kamarádka Pauline („Pauli“) Hochmeisterová pomáhali skrývat Seppa Zettlera, člena komunistického odboje, byla zrazena někým v komunitě a byla zatčena spolu s její přítelkyní a jejich matkami , Anna Wundsam a Gisela Hochmeister. Čtyři byli poté deportováni do Koncentrační tábor Ravensbrück. Její bratr Othmar, který byl doma na dovolené z armády, byl oddělen od své rodiny a poslán do Koncentrační tábor Buchenwald.[3]

Fotografie a seznam vězňů, pamětní centrum Ravensbrück.

Podle historičky Elissy Mailänderové, když se Zimmermann později rozhovoril o svých zkušenostech, vzpomněla si, že „strážkyně v Ravensbrücku ... používaly násilí jako prostředek k zapůsobení na své mužské kolegy“.[4]

Přežila uvěznění v táboře a pochod smrti.

Poválečný život

Po druhé světové válce pracoval Zimmermann jako uklízečka a chůva. Byla také sochařkou a návrhářkou brýlí.[5]

Studenti cestující po národním památníku Ravensbrück, 1988.

Kromě toho spoluzaložila Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen (Rakouská komunita táborů Ravensbrück & Friends) a pravidelně hovořila se školami a komunitními skupinami o svých válečných zkušenostech, aby pomohla mladým i dospělým lépe porozumět ekonomickému a sociálnímu klimatu který se vyvinul v Rakousku během 30. a 40. let.[6]

V roce 1999 se Hilde Zimmermann podílela na dlouhé sérii rozhovorů s Brigitte Halbmayr pro Ravensbrück Video Archive Institute for Conflict Research. Projekt měl název, Vom Leben und Überleben – Wege nach Ravensbrück (Od života a cest přežití k Ravensbrücku). Tina Leisch poté vedla tým filmařů při vytváření dokumentu z těchto záběrů z rozhovoru, Dagegen Muss Ich Etwas Tun: Portrét Der Widerstandskämpferin Hilde Zimmermann (Musím s tím něco udělat: Portrét odbojařky Hilde Zimmermann), která byla vydána v roce 2009.[7]

Smrt

Hilde Zimmermann zemřela ve Vídni 25. března 2002.

Literatura

  • Sich die Menschenwürde nicht nehmen lassen. Místo: Monika Horský (Hrsg.): Muž muss darüber znovu. Schüler fragen KZ-Häftlinge. Ephelant-Verlag, Wien 1988 (= Bd. 2 von Dokumente, Berichte, Analysen), ISBN  3-900766-01-0, S. 183–207. (Erlebnisbericht).
  • Wie auf Eis gelegt. In: Karin Berger (Hrsg.): Ich geb Dir einen Mantel, dass Du ihn noch in Freiheit tragen kannst. Widerstehen im KZ. Österreichische Frauen erzählen. Promedia Verlag, Wien 1987 (= vydání Spuren), ISBN  3-900478-20-1, S. 17ff.

Filmy

Reference

  1. ^ „Hilde Zimmermann (1920-2002).“ Vídeň, Rakousko: Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen, vyvoláno online 1. července 2018.
  2. ^ Hilde Zimmermann, Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen.
  3. ^ Hilde Zimmermann, Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen.
  4. ^ Mailänder, Elissa. Ženské stráže SS a pracovní násilí: Koncentrační tábor Majdanek, 1942-1944. East Lansing, Michigan: Michigan State University, 2015.
  5. ^ Hilde Zimmermann, Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen.
  6. ^ Hilde Zimmermann, Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen.
  7. ^ Hilde Zimmermann, Österreichische Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen.
  8. ^ Vrääth Öhner (13. ledna 2010). „Dagegen muss ich etwas tun. Portrait der Widerstandskämpferin Hilde Zimmermann“. Austrian Independent (www.filmvideo.at); Databáze filmů a videí. Archivovány od originál dne 8. října 2011. Citováno 2010-04-18. - Kurzbeschreibung und filmtechnische Angaben

externí odkazy

  • "Hilde Zimmermann (1920-1922). Vídeň, Rakousko: Österreichischen Lagergemeinschaft Ravensbrück & FreundInnen, vyvoláno online 1. července 2018.