Sdružení německých výzkumných středisek Helmholtz - Helmholtz Association of German Research Centres
Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren e.V. | |
![]() | |
Přehled agentury | |
---|---|
Tvořil | 1995 |
Předchozí agentura |
|
Hlavní sídlo | Bonn a Berlín |
Zaměstnanci | 42,000 (2020)[1] |
Roční rozpočet | € 5 miliard (2020)[1] |
Jednatel agentury | |
webová stránka | www.helmholtz.de |
The Sdružení německých výzkumných středisek Helmholtz (Němec: Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren) je největší vědeckou organizací v Německo. Je to svazek 18 vědecko-technických a biologicko-lékařských výzkumná centra. Oficiálním posláním sdružení je „řešení velkých výzev vědy, společnosti a průmyslu“. Vědci z Helmholtz proto zaměřují výzkum na složité systémy, které ovlivňují lidský život a životní prostředí. Jmenovec sdružení je německý fyziolog a fyzik Hermann von Helmholtz.[2]
Roční rozpočet sdružení Helmholtz činí 4,56 miliardy EUR, z čehož přibližně 72% je získáno z veřejných prostředků. Zbývajících 28% rozpočtu získává 19 jednotlivých středisek Helmholtz ve formě smluvního financování. Veřejné prostředky poskytuje federální vláda (90%) a zbytek poskytuje Státy Německo (10%).[2][1]
Sdružení Helmholtz bylo v roce 2015 zařazeno na 8. místo a v roce 2017 na 7. místo podle indexu přírody, který měří největší přispěvatele do článků publikovaných v 82 předních časopisech.[3][4][5]
Členové

Členy sdružení Helmholtz jsou:
- Alfred Wegener Institute for Polar and Marine Research (Alfred-Wegener-Institut für Polar- und Meeresforschung, AWI), Bremerhaven
- Helmholtzovo centrum pro informační bezpečnost, CISPA, Saarbrücken
- Německý elektronový synchrotron (Deutsches Elektronen-Synchrotron, DESY), Hamburk
- Německé centrum pro výzkum rakoviny (Deutsches Krebsforschungszentrum, DKFZ), Heidelberg
- Německé letecké středisko (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt, DLR), Kolín nad Rýnem
- Německé centrum pro neurodegenerativní nemoci (Deutsches Zentrum für Neurodegenerative Erkrankungen; DZNE), Bonn
- Forschungszentrum Jülich (FZJ) Výzkumné centrum Jülich, Jülich
- Technologický institut v Karlsruhe (Karlsruher Institut für Technologie, KIT), (dříve Forschungszentrum Karlsruhe ), Karlsruhe
- Helmholtzovo centrum pro výzkum infekcí, (Helmholtz-Zentrum für Infektionsforschung, HZI), Braunschweig
- Německé výzkumné středisko pro geovědy GFZ (Helmholtz-Zentrum Potsdam - Deutsches GeoForschungsZentrum GFZ, Postupim
- Helmholtzovo centrum pro výzkum materiálů a pobřeží (HZG), Geesthacht, dříve známý jako Gesellschaft für Kernenergieverwertung in Schiffbau und Schiffahrt mbH (GKSS)
- Německé výzkumné středisko pro zdraví životního prostředí Helmholtz München (HMGU), Neuherberg
- GSI Helmholtzovo centrum pro výzkum těžkých iontů (GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung), Darmstadt
- Helmholtz-Zentrum Berlin pro materiály a energii (Helmholtz-Zentrum Berlin für Materialien und Energie, HZB), Berlín
- Helmholtzovo centrum pro výzkum životního prostředí (Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung, UFZ), Lipsko
- Max Planck Institute of Plasma Physics (Max-Planck-Institut für Plasmaphysik, IPP), Garching
- Max Delbrück Center for Molecular Medicine in the Helmholtz Association (Max-Delbrück-Centrum für Molekulare Medizin in der Helmholtz-Gemeinschaft, MDC), Berlin-Buch
- Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf (HZDR) dříve známý jako Forschungszentrum Dresden-Rossendorf (FZD) změnil rok 2011 z Sdružení Leibniz Sdružení německých výzkumných středisek Helmholtz,[6] Drážďany
- Helmholtzovo centrum pro oceánský výzkum Kiel (GEOMAR) dříve známý jako Leibnizův institut mořských věd (IFM-GEOMAR)
Helmholtz Institutes jsou partnerství mezi Helmholtzovým centrem a univerzitou (samotné instituty nejsou členy Helmholtzovy asociace). Mezi příklady institutů Helmholtz patří:
- Helmholtzův institut pro výzkum infekce na bázi RNA (HIRI), Würzburg, založený v roce 2017[7]
Struktura programu
Práce center jsou kategorizovány do programů, které jsou rozděleny do šesti výzkumných skupin.[8] Centra Helmholtz jsou seskupena podle toho, do které výzkumné skupiny patří:
- Energie zahrnuje příspěvky od DLR, SADA, FZJ, GFZ, HZB, HZDR, IPP. Témata jsou Obnovitelné energie energeticky efektivní přeměna, jaderná fůze a jaderná bezpečnost.
- Země a životní prostředí je studován na AWI, DLR, FZJ, SADA, HZI, GEOMAR, GFZ, HZG, HMGU, UFZ. Témata jsou měnící se země, námořní, pobřežní a polární systémy, atmosféra a klima, biogeosystémy a téma pozemské prostředí.
- Zdraví je studován na DKFZ, FZJ, SADA, HZI, DZNE HZG, HMGU, GSI, HZB, HZDR, MDC, a UFZ. To zahrnuje rakovina výzkum, kardio-vaskulární a metabolické výzkum nemocí, nervový systém, infekce a imunita, životní prostředí zdraví studie, srovnávací genomika pro lidské zdraví.
- Klíčové technologie jsou studovány na FZJ, SADA, HZG. V jednom tématu existují spolupráce HZB.
- Struktura hmoty je studován na DESY, FZJ, SADA, HZG, GSI, HZB, HZDR. Témata jsou základní a astročásticová fyzika, hadrony a nukleární fyzika, PNI-výzkum (výzkum s Fotony, Neutrony a Ionty ), letectví, prostor a doprava výzkum.
- Letectví, vesmír a doprava je studován na DLR. Hlavními tématy výzkumu jsou mobilita, informační systémy a komunikace.
Helmholtzova klimatická iniciativa

Osm z výše uvedených center Helmholtz je součástí Helmholtz Climate Initiative Regional Climate (v němčině: Regionální klimainitiativa) REKLIM za účelem řešení interakcí mezi atmosféra, mořský led, oceán a pozemní povrchy. Tyto interakce určují klima z Země. V rámci iniciativy jsou kombinována podrobná pozorování a studie procesů. Na finanční období 2009–2013 má iniciativa REKLIM rozpočet 32,2 milionu EUR.[9]V tomto finančním období je program rozdělen do sedmi témat, každé z témat je uspořádáno do různých pracovních balíčků.
- Vázané modelování regionálních zemských systémů. Modelové regiony jsou Arktický a Evropa. Vysoce vyřešené regionální modely se používají k simulaci atmosféry, oceánu, mořského ledu, ledových štítů, povrchu země, půdy, vegetace, chemie aerosolů a dalších složek v regionálním měřítku.
- Změny hladiny moře a ochrana pobřeží. Vlivy dynamiky ledovců a proudů ledu, reakce oceánu na topení a odtok roztavené vody jsou studovány zejména pro Grónsko.
- Regionální změny klimatu v Arktidě Vynucení a dlouhodobé účinky na rozhraní země-oceán
- Povrch země v klimatickém systému
- Interakce chemicko-klimatické v globálním až regionálním měřítku
- Extrémní povětrnostní události Bouře, silné srážky, povodně a sucha
- Socioekonomie a management Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování
Ve druhém období financování (2011–2015) byla přidána další tři témata.
Otevřený přístup
Sdružení Helmholtz bylo jedním z počátečních signatářů roku 2003 Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem ve vědách a humanitních vědách. Tento závazek vůči otevřený přístup publikování vědeckého výzkumu poté formálně schválilo Shromáždění členů, shromáždění ředitelů Helmholtzových center. Usnesení ze září 2004 přijalo shromáždění následující závazek: „Publikace sdružení Helmholtz budou v budoucnu bez výjimky k dispozici zdarma, pokud nebude existovat konfliktní dohoda s vydavateli nebo jinými.“ Sdružení Helmholtz nemá žádný přísný mandát otevřeného přístupu. Sdružení Helmholtz podporuje zlatý otevřený přístup, zatímco zelený otevřený přístup je podporována prostřednictvím institucionálních úložišť jednotlivých center Helmholtz.[10] S cílem podpořit myšlenku otevřené vědy udržuje sdružení Helmholtz Koordinační úřad pro otevřenou vědu Helmholtz.[11]
Reference
Poznámka: Forschungszentrum Karlsruhe je často zkrácen jako FZK, i když to porušuje práva společnosti Feuerverzinkerei FZK Karlsruhe.
- ^ A b C [https://www.helmholtz.de/cs/about_us/the_association/facts_and_figures/ Fakta a čísla]
- ^ A b Sdružení Helmholtz - o nás vyvoláno 24. května 2012.
- ^ „Deset institucí, které v roce 2015 dominovaly vědě“. Citováno 28. května 2019.
- ^ „10 institucí, které v roce 2017 dominovaly vědě“. Citováno 28. května 2019.
- ^ „Úvod do indexu přírody“. Citováno 28. května 2019.
- ^ „Pressemitteilung vom 22. Juni 2009: Per Unterschrift besiegelt - das FZD wechselt zur Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren (německy)“. FZD. 22. května 2009. Archivovány od originál dne 7. března 2009. Citováno 22. května 2009.
- ^ Tisková zpráva „Helmholtz-Institut kommt nach Würzburg“ (německy)
- ^ Sdružení Helmholtz - výzkum vyvoláno 29. září 2015
- ^ „Helmholtz-Verbund Regionale Klimaänderungen (REKLIM)“. Süddeutsches Klimabüro. Citováno 4. listopadu 2013.
- ^ „Německo - globální portál pro otevřený přístup“. UNESCO. Citováno 7. května 2017.
- ^ Úřad pro koordinaci otevřených věd Helmholtz, Sdružení Helmholtz