Hans Schmaus - Hans Schmaus - Wikipedia

fotografie Hanse Schmause ca. 1900

Hans Schmaus (22 května 1862 v Mnichov - 4. prosince 1905 v Mnichově) byl Němec patolog.

V roce 1887 získal doktorát na University of Munich, kde strávil příštích několik let jako asistent Otto Bollinger v ústavu patologie. V roce 1889 se habilitoval na patologii a v roce 1899 se stal docentem v Mnichově.[1][2]

V Mnichově provedl studie zahrnující patologická anatomie z mícha a provedli výzkum hyalinní degenerace a kazeózní nekróza. S patologem Eugen Albrecht, provedl studie o koagulační nekróza.[2]

Publikovaná díla

Byl autorem knihy Grundriss der pathologischen Anatomie, kniha, která vyšla v několika vydáních a byla vydána v angličtině jako „A Text-book of Pathology and Pathological Anatomy“, (překlad James Ewing; Lea Brothers & Company, 1902). Mezi další pozoruhodné snahy Schmause patří:

  • Zur Kenntniss der difuzor Hirnsklerose, 1888 - Směrem k pochopení difuzní mozkové sklerózy.
  • Die Kompressions-Myelitis bei Karies der Wirbelsäule, 1890 - Při kompresimyelitida v kaz páteře.
  • Beiträge zur pathologischen Anatomie der Rückenmarkserschütterung, 1890 - Příspěvek k patologické anatomii otřesů míchy.
  • Über den Ausgang der cyanotischen Induration der Niere in Granularatrophie, 1893 - O kyanotické induraci ledviny v granulární atrofii.
  • Zur Frage der Coagulation nekrose (s Eugenem Albrechtem), 1899 - O koagulační nekróze.[3]

Reference

  1. ^ Deutsche Biographische Enzyklopädie 9 K. K. Saur Verlag GmbH & Company, Walter de Gruyter nakladatelství
  2. ^ A b Pagel: Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts. Berlin, Wien 1901, Sp. 1506. (životopis)
  3. ^ Knihy Google (publikace)