Haft Tepe - Haft Tepe
Královská hrobka v Haft Tepe | |
![]() ![]() Zobrazeno v Íránu | |
alternativní jméno | Kabnak |
---|---|
Umístění | Khuzestanská provincie, Írán |
Souřadnice | 32 ° 04'44 ″ severní šířky 48 ° 19'35 ″ východní délky / 32,07889 ° N 48,32639 ° ESouřadnice: 32 ° 04'44 ″ severní šířky 48 ° 19'35 ″ východní délky / 32,07889 ° N 48,32639 ° E |
Typ | Vyrovnání |
Dějiny | |
Kultury | Elamit |
Poznámky k webu | |
Stav | V troskách |
Haft Tepe je archeologické naleziště nacházející se v Khuzestanská provincie v jihozápadní Írán. Na tomto místě jsou pozůstatky Elamit město Kabnak byly objeveny v roce 1908 a vykopávky jsou stále prováděny.
Dějiny
Město Kabnak je zmiňováno jako důležité politické centrum za vlády krále Elamitů Tepti-Ahar, poslední král dynastie Kidinuidů vládnoucí v 15. století před naším letopočtem. Mohl být také pohřben ve městě. Po jeho smrti se centrum moci vrátilo do starého hlavního města Suso, i když neexistují žádné jasné důkazy o tom, že by Kabnak vůbec držel skutečnou moc. Vzhledem k turbulencím této doby je možné, že byla konstrukce Kabnaku nutná poté, co Tepti-Ahar ztratil kontrolu nad Susou, avšak tato teorie nebyla zcela potvrzena pevným důkazem.[1] O několik století později bylo postaveno další město v nedalekém místě Choqa Zanbil.
Vykopávky v Haft Tepe odhalily velký chrám založený Tepti-Aharem, kde byl uctíván bůh Kirwashir. Pod chrámem ležel podzemní pohřební komplex určený pro krále a jeho rodinu. V hrobce byly nalezeny kosterní pozůstatky, i když není jisté, zda patří do královské rodiny. [2]Další velkou strukturou nalezenou na místě byly snad základy a zikkurat, spolu s nádvořími a apartmány pokojů. Chrámový komplex byl zdoben bronzovými deskami a nástěnnými malbami. Na místě byly také nalezeny správní texty panující za vlády Tepti-Ahar a Inshushinak-zunkir-nappipir. Nedávno byly na místě objeveny některé hliněné sošky bohyň plodnosti.
Archeologie
Místo je asi 1,5 km a 800 metrů tvořeno 14 kopci, přičemž nejvyšší je 17 metrů vysoký.[3]Haft Tepe byl poprvé prozkoumán francouzským archeologem Jacques de Morgan v roce 1908. Místo bylo vykopáno v letech 1965 až 1979 týmem z Teheránská univerzita, vedená íránským archeologem Ezzat Negahban.[4] Od roku 2003 vykopávky prováděl tým německo-íránských archeologů, včetně Univerzita v Mohuči, University of Kiel a íránská organizace kulturního dědictví v čele s Behzadem Mofidim v deseti sezónách do roku 2013.[5][6][7][8]
V sezóně 2006 bylo získáno několik klínového písma správních tablet, které nyní byly zveřejněny. Jsou to především zásoby.[9]
Viz také
Poznámky
- ^ Van De Mieroop, Marc: „Historie starověkého Blízkého východu, asi 3000–323 př. Nl“, strana 185. Blackwell Publishing, 2007. ISBN 1-4051-4911-6
- ^ [1] Lidské ostatky z Haft Tepe, Írán, 2012–2013, Bioarcheologie Blízkého východu, sv. 12, pp. 55-60, 2018, ISSN 1899-962X
- ^ Ezat O. Negahban, Haft Tepe Rondely: Příklad umění středního elamitu, American Journal of Archaeology, sv. 88, č. 1, str. 3-10, 1984
- ^ Negahbaran, Ezat O. (1995): Vykopávky v Haft Tepe, Írán. Journal of Near Eastern Studies 54(4):293
- ^ B. Mofidi-Nasrabadi, Archäologische Untersuchungen in Haft Tape (Írán), Archäologische Mitteilungen aus Iran und Turan, sv. 35-36, str. 225-239, 2003-04
- ^ Behzad Mofidi-Nasrabadi, Vorbericht der archäologischen Ausgrabungen der Kampagnen 2005-2007 v Haft Tappeh (Írán), Verlag, 2010, ISBN 978-3-89688-418-3
- ^ Mofidi-Nasrabadi, B, Vorbericht der archäologischen Untersuchungen in den Kampagnen 2008, 2009 und 2010 in Haft Tappeh (Iran), Elamica, vol. 2, s. 55-159, 2012
- ^ Mofidi-Nasrabadi, B, Vorbericht der archäologischen Untersuchungen in den Kampagnen 2012-2013, Haft Tappeh (Írán), Elamica, sv. 4, s. 67-167, 2014
- ^ Prechel, D., Die Tontafeln aus Haft Tappeh 2005-2007, in: B. Mofidi-Nasrabadi, Vorbericht der archäologischen Ausgrabungen der Kampagnen 2005-2007 in Haft Tappeh (Iran), Münster, pp. 51-57, 2010
Reference
- Izzat Allāh Nigāhbān, Excavations at Haft Tepe, Iran, University of Pennsylvania Museum of Archaeology, 1991, ISBN 0-934718-89-X
- P. Herrero, Tablettes administratives de Haft Tépé, Cahiers de la Délégation archéologique francaise en Iran, sv. 6, s. 93–116, 1976
- P. Herrero a J. J Glassner, Haft-Tépé: Choix de textes I, Iranica Antiqua, sv. 25, s. 1–45, 1990
- P. Herrero a J. J Glassner, Haft-Tépé: Choix de textes II, Iranica Antiqua, sv. 26, s. 39–80, 1991
- P. Herrero a J. J Glassner, Haft-Tépé: Choix de textes III, Iranica Antiqua, sv. 28, s. 97–135, 1993
- P. Herrero a J. J Glassner, Haft-Tépé: Choix de textes IV, Iranica Antiqua, sv. 31, s. 51–82, 1996
- E. Reiner, Nápis z královské elamitské hrobky, Archiv für Orientforschung, sv. 24, s. 87–102, 1973