Haiti Chérie - Haïti Chérie
"Haiti Chérie" (Francouzská výslovnost:[a.iti ʃeʁi]: Vážení Haiti)[1] je tradiční vlastenecká píseň Haiti básně napsané Othello Bayard tomu se původně říkalo Suvenýr d'Haiti („Vzpomínka na Haiti“)[2] a zkomponoval do hudby v roce 1925. Je široce považován za druhý národní hymna,[3] a jeden z nejslavnějších na Haiti pusinky.[2]
Text
- Ayiti cheri pi bon peyi pase ou nanpwen
- Fòk mwen te kite w pou mwen te kapab konprann valè w
- Fòk mwen te les w pou m te kap apresye w
- Pou m santi vrèman tout sa ou te ye pou mwen
- Gen bon solèy bon rivyè e bon brevaj
- Anba pyebwa ou toujou jwenn bon lonbraj
- Gen bon ti van ki bannou bon ti frechè
- Ayiti Toma se yon peyi ki mè chè
- Lè w lan peyi blan ou gen yon vye frèt ki pa janm bon
- E tout lajounen ou oblije ap boule chabon
- Ou pakab wè klè otan syèl-la andèy
- E pandan si mwa tout pyebwa pa genyen fèy
- Lan peyi mwen gen solèy pou bay chalè
- Diran lane tout pyebwa ap bay lonbraj
- Bon briz de mè toujou soufle sou nos plaj
- Ayiti Toma se yon peyi ki mè chè
- Kon w lan peyi blan ou wè tout figi yon sèl koulè
- Lanpwen milatrès bèl marabou, bèl grifonn kreyòl
- Ki renmen bèl wòb bon poud e bon odè
- Ni bèl jenn nègès ki konn di bon ti pawòl
- Lan peyi mwen lè tout bèl moun si la yo
- Sòti lan mès ou sòti lan sinema
- Se pou gade se pou rete dyòl lolo
- A la bon peyi se ti Dayiti Toma!
- Lè w lan peyi blan ou pa wè mango ni kòk di tou
- Lanpwen sapoti ni bèl kayimit vèt ou vyolèt
- Lanpwen zanana ni bèl ti pòm kajou
- Ki ban nou bon nwa pou nou fè bon ti tablèt
- Ou jwenn zoranj ki soti an Itali
- Muži qui fennen qui toujou mwatye pouri
- Ayiti sa si bon se koupe dwèt
- E sou se rapò nou bay tout peyi payèt
- Lè w lan peyi mwen kote ou pase tout lon chemen
- Se bonjou kompè e makomè e pitit la yo?
- Sa'n pa wè konsa manyen rentre ti bren
- Pou'n bwa ti kichoy pou nou jwe de ti kout zo.
- Fin bay lan men se rentre lan gran pale
- Se politik se movèz sitiyasyon
- Sa pou nou fè se pou nou pran li kou l ye
- Muži bon Dye si bon la ban nou benediksyon
- Lè w ou lan peyi blan ou pè promennen nwit tankou jou
- Tout Moun pè mache prese prese wa di se chen fou
- Kote yo prale pouki yap kouri konsa?
- Yo pè pèdi tan yo pa janm di: kouman sa?
- Lan peyi mwen moun pa rete avèk lè
- Genyen libète ou gen tan pou pran frechè
- Kote ou pase se bonjou se bay lan men
- Moun pa janm prese yo koze tout lon chemen
- Nechte Ayiti ou pa janm manke tan pou sufle
- Sak pa fèt jodi ou kap fè li demen si ou vle
- Kan demen rive kel bon ou kel pa bon
- Sa pa fè anyen tout moun konn di bon dye bon.
- Ayiti hora pa janm dezespere
- Nou gen la fwa lan yon Dye ki pa janm manti
- Nap fè jodi kan demen pa asire
- A la bon peyi o mon Dye, se Ayiti!
- Haiti Chérie překládá do(překlad opravil @growninhaiti):
- Haiti, můj milovaný, žádná jiná země není krásnější než ty.
- Musel jsem tě opustit, abych lépe pochopil, jak jsi cenný
- Musel jsem tě opustit, abych tě ocenil
- Takže jsem opravdu mohl cítit vše, čím jsi pro mě byl
- Je tam sluníčko, pěkné řeky a skvělé pití
- Pod stromy vždy najdete skvělý stín
- Kde najdete jemný vánek, který vás ochladí
- Haiti, je mi drahá země
- V zemi bílého muže mrzneš a nikdy to není dobré
- A celý den jste nuceni spalovat uhlí
- Nevidíte jasně, protože obloha je vždy tmavá
- A po dobu 6 měsíců jsou všechny stromy bez listí
- V mé zemi je sluneční světlo, které poskytuje teplo
- Po celý rok stromy nadále poskytují stín
- Na naše pláže vždy fouká jemný vánek
- Haiti, je mi drahá země
- Jakmile jsou v zemi bílého muže, všechny tváře jsou jednobarevné
- Neexistuje žádná odrůda, jako jsou naše různé odstíny Kreyòl (Milatrès, Marabou a Grifonn)
- Milují krásné šaty, pudry a jemné vůně
- Ani černé krásky, které znají ty nejsladší věci
- V mé zemi, když všichni tito krásní lidé opouštějí kostel, je to jako jít do kina
- musíte to vidět, zůstali byste s širokými ústy a otevřenýma očima
- Jak úžasná země je Haiti!
- Když jste v zemi bílého muže, nikde nevidíte manga ani kohouty
- Ani sapoti, ani krásná zelená a fialová hvězdná jablka
- Ani ananas, ani krásná kešu jablka
- které nám dávají skvělé kešu, aby nám chutnaly křehké
- Najdete pomeranče, které pocházejí z Itálie
- Ale to prošlo zralé a napůl shnilé
- Na Haiti je všechno dobré lízání prstů!
- A v tomto ohledu jsme lepší než kterákoli jiná země
- Když jste v mé zemi, ať jste kdekoli a na vaší cestě, je to: „ahoj pane“ „ahoj slečno“ „jak se mají děti?“
- aniž byste o tom věděli, jste pozváni na drink a hrát nějaké hry.
- Každé podání ruky vyzývá ke konverzaci
- Jeho politika, to je špatná situace
- musíme to přijmout tak, jak to je
- Pokud je Bůh dobrý, dá nám spásu
- Když jste v zemi bílého muže, bojíte se jít ven ve dne nebo v noci
- Každý kráčí tak rychle, že byste si mysleli, že jsou to blázniví psi
- Kam jdou? Proč běží?
- Spěchají tak rychle, že se nikdy nepřestanou ptát, jak se máte
- V mé zemi lidé nechodí časem
- Máte svobodu věnovat čas
- Kamkoli jdete, je to „ahoj“ a přátelské podání ruky
- Lidé nikdy nejsou ve spěchu, povídáme si po naší cestě
- Když jste na Haiti, máte vždy dostatek času na pískání
- co se nestane dnes, se dá udělat zítra, pokud chcete
- Pokud zítra funguje, pohoda ... Pokud ne ... pohoda.
- Nezáleží na tom, každý ví, že Bůh je dobrý
- Na Haiti lidé nikdy nejsou zoufalí
- věříme v Boha, který nikdy nelže
- Uděláme dnes co můžeme, protože zítřek není nikdy jistý
- Jaká skvělá země, můj bože! To je Haiti!
Verze
- Audrey Landers, je americká herečka a zpěvačka, která nahrála verzi v roce 1984.
- Cornelia Schutt, známá pod uměleckým jménem TiCorn, je haitský folkový zpěvák a skladatel zaznamenal „Haiti Cherie v šedesátých letech.
- Georges Moustaki, si ve svém frankofonním repertoáru dlouhodobě udržuje „Haïti Chérie“.
- Harry Belafonte, nahrál několik verzí „Haïti Chérie“ v angličtině.
- Nancy Ames, zaznamenal verzi v haitské kreolštině v roce 1963 nebo 1964.
Viz také
Reference
- ^ Jegede, Dele (2009). „Encyklopedie afroamerických umělců“. p. 170. ISBN 9780313337611. Citováno 9. června 2015.
- ^ A b Post, Jennifer C., vyd. (2013). „Etnomuzikologie: současný čtenář“. Routledge. p. 262. ISBN 9781136089541. Citováno 29. ledna 2017.
- ^ Edmondson, Belinda (1999). „Karibské románky: politika regionálního zastoupení“. p. 112. ISBN 0813918227. Citováno 9. června 2015.