Hıfzı Topuz - Hıfzı Topuz

Dr. Hıfzı Topuz
Dr. Hıfzı Topuz, den podpisu v Mersinu 9. dubna 2008
Dr. Hıfzı Topuz, podpisový den Mersin 9. dubna 2008
narozený1923 (věk 96–97)
Istanbul, Krocan
Národnostturečtina
VzděláníPrávo, žurnalistika
Alma materIstanbulská univerzita, Univerzita ve Štrasburku
Žánrcestovní psaní, román, literatura faktu

Hıfzı Topuz (narozen 1923) je a turečtina veteránský novinář, spisovatel cestování a romanopisec. Působil také jako lektor žurnalistiky na několika univerzitách.[1]

Časný život

Hıfzı Topuz se narodil v roce 1923 Istanbul. Po ukončení středoškolského studia na VŠE Střední škola Galatasaray v roce 1942 studoval právo na Istanbulská univerzita promoval v roce 1948. Později odešel do Francie, kde se zúčastnil Univerzita ve Štrasburku provést další studie v mezinárodní zákon a žurnalistika mezi lety 1957 a 1959. V roce 1960 získal titul doktorát v žurnalistice ze stejné univerzity.[2]

Profesionální kariéra

Po absolvování Istanbulské univerzity vstoupil Hıfzı Topuz do žurnalistiky a byl zaměstnán v letech 1948 až 1957 v deníku Akşam, kde pracoval jako reportér a později jako redaktor. Spoluzakládal Istanbulskou novinářskou unii a sloužil jako její vůdce.[2][3]

Během svého pobytu ve Francii požádal o uvolněné místo v sídle společnosti UNESCO v Paříž. Pracoval jako cestující reportér pro tuto organizaci v letech 1959 až 1983. Byl odpovědný za projekty, jako je profesionální koordinace mezi mezinárodními organizacemi žurnalistiky, etika a standardy žurnalistiky, žurnalistické vzdělávání a bezpečnost novinářů. Topuz uspořádal semináře o žurnalistickém vzdělávání v afrických zemích, Indii a USA Filipíny. Vyvinul se venkovská oblast žurnalistický projekt v Černá Afrika.[2]

Zatímco byl v Paříži, vedl Topuz rozhovory pro turecké deníky s významnými lidmi, jako je malíř Fikret Mualla (1903–1967), básník Nazım Hikmet (1902–1963), novinář Zekeriya Sertel (1890–1980), malíř Abidin Dino (1913–1993)), malíř Nejat Devrim (1923–1995) a generál Nikolaos Trikoupis (1869–1956), který během Turecká válka za nezávislost a stal se válečným zajatcem.[4]

Topuz plánoval v roce 1962 v sídle UNESCO projekt na zřízení „College of Communications“ (jak se tehdy jmenoval) turečtina: Basın-Yayın Yüksek Okulu) na University of Ankara.[2]

Pozván uživatelem İsmail Cem İpekçi, nově jmenovaná hlava státu Turecká rozhlasová a televizní společnost (TRT) se vrátil v roce 1974 do Turecka, aby vedl rozhlasové kanály TRT do roku 1975.[2]

V roce 1986 založil „İletişim Araştırmaları Derneği“ (İLAD) (doslovně: Asociace pro výzkum komunikace), jehož prezidentem je dodnes.[2]

Topuz psal pro deníky Vatan, Milliyet a Cumhuriyet a některé časopisy.[2]

Na komunikačních fakultách přednášel tisk, historii rozhlasu a televize, mezinárodní komunikaci a politickou komunikaci Anadolu University, Galatasaray University a Istanbulská univerzita.[2]

Spisovatel

Hıfzı Topuz psal literaturu faktu o komunikaci kromě biografií, cestopisů a románů. Otevřel nové pole v Turecká literatura výběrem témat jeho románů z historie nebo historických postav.[5]

Ocenění

Hıfzı Topuz byl v roce 1998 oceněn cenou „Sertel Demokrasi Ödülü“ (Sertel Democracy Award). V roce 2007 obdržel „Orhan Kemal Roman Armağanı “(románová cena Orhana Kemala) za jeho práci Başın Öne Eğilmesin. „Afrika Diplomatik Akademisi“ (ADA) (Africa Diplomatic Academy) jej v roce 2008 ocenila „Cenou za mír a přátelství“.[6] V roce 2009 mu „Çağdaş Gazetecier Derneği“ (Sdružení současných novinářů) udělil „Cenu cti“.[7]

Bibliografie

Literatura faktu
  • Basin sözlüğü: Fransızcadan Türkçeye Fransızcaya, İngilizce karşılıklı (1968) Yenilik Basımevi, 111 stran
  • 100 soruda Türk basın tarihi (1973) Gerc̦ek Yayınev, 270 stran
  • Podívejte se na: televize, rady, basin ve afişle (1977) Milliyet, 134 stran
  • Uluslararası İletişim (1984) Anadolu Üniversitesi, 243 stran
  • Cumhuriyetʹin beş dönemeci (with Hüsamettin Ünsal) (1984) Sergi Yayınevi, 199pp
  • İletişimde karikatür ve toplum (1986) Anadolu Üniversitesi, 109 stran
  • Basında tekelleşmeler (1989) İLAD, 111 stran
  • Yarının radyo ve televizyon düzeni: özgür, özerk ve çoğulcu bir alternif (1990) İLAD, 191 stran
  • Türkiye'de sec̦im kampanyaları (1991) Türkiye Sosyal Ekonomik Siyasal Araștırmalar Vakfı, 85pp
  • Siyasal reklamcılık: dünyadan ve Türkiye'den örneklerle (1991) Cem Yayınevi, 248 stran ISBN  975-406-320-6, ISBN  978-975-406-320-2
  • Seçimlerde iletişim politikaları (1991) TüSES, 230 stran
  • Kara Afrika sanatı (1992) Ant, 96 stran
  • Türk Basın Tarihi: II. Mahmut'tan drží jen (1996) Remzi Kitabevi, 470pp
  • Başlangıcından Bugüne Dünya Karikatürü (1997) İnkılâp Kitabevi, 264 pp
  • Dünyada ve Türkiye'de kültür politikaları (1998) Adam, 86 stran
Biografie
  • Konuklar geçiyor: TV'de "Her hafta bir konuk" programındaki konuşmalar, anılar (1975) Çağdaş Yayınları, 237 bodů
  • Lumumba: Kara Afrikd̓a işkenceyle öldürülen podobně jako Başbakan (1987) Yön Yayıncılık, 199 stran
  • Pařížský syn Osmanlılar: Mediha Sultan ve Damat Ferit (1999) Remzi Kitabevi (dotisk 2005), 302 bodů ISBN  975-14-0722-2, ISBN  978-975-14-0722-1
  • Hatice Sultan (2001) Remzi Kitabevi, 246 stran ISBN  975-14-0774-5, ISBN  978-975-14-0774-0
  • Nâzïm Hikmet: vivre comme un arbre, seul et libre, vivre en frères comme les arbres d'une forêt (2002) Tyrkysová, 335 stran
  • Gazi ve Fikriye (2006) Edition Orient, 286 stran ISBN  975-14-0822-9, ISBN  978-975-14-0822-8
  • „Fikret Muallâ: anılar, resimler, fotoğraflar (2005) Everest Yayınları, 359 bodů ISBN  975-289-238-8, ISBN  978-975-289-238-5
  • Abidin Dino: İkinci kitap, 1942-1952 (2008) Kitap Yayınevi
  • „Abdülmecit: İmparatorluk Çökerken Sarayda 22 Yıl (2009) Remzi Kitabevi, 205 stran
  • Bana Atatürk'ü anlattılar (2010) Remzi Kitabevi, 167 bodů ISBN  975-14-1390-7, ISBN  978-975-14-1390-1
Cestovní knihy
  • Kara Afrika (1971) Milliyet yayınları, 348pp
  • „Parisli yıllar (1994) Bilgi Yayinevi, 302 bodů
  • Elveda Afrika-Hoşça Kal Paříž (2005) Remzi Kitabevi, 462 bodů
  • Nişantaşı Anıları (2009) Heyamola Yayınları, 134 stran ISBN  6054307215, ISBN  9786054307210
Romány
  • Taif’te Ölüm (2000) Remzi Kitabevi, 255 stran ISBN  975-14-0677-3, ISBN  978-975-14-0677-4
  • Meyyâle (1998) Remzi Kitabevi (dotisk 2001), 224 bodů ISBN  975-14-0627-7, ISBN  978-975-14-0627-9
  • Eski Dostlar (2000) Remzi Kitabevi, 270 stran
  • Milli Mücadele'de Çamlıca'nın üç gülü (2002) Remzi Kitabevi, 287 stran ISBN  975-14-0894-6, ISBN  978-975-14-0894-5
  • Devrim yılları (2004) Remzi kitabevi, 287pp ISBN
  • Tavcan: savaş yıllarında kültür devrimi roman (2005) Remzi Kitabevi, 221 bodů
  • Başın Öne Eğilmesin: Sabahattin Ali'nin romanı (2006) Remzi Kitabevi, 264 pp
  • Özgürlüğe Kurşun (2007) Edition Orient, 254 bodů ISBN  975-14-1224-2, ISBN  978-975-14-1224-9
  • Kara çığlık: Afrika'da başkaldırı ve aşk (2008) Remzi Kitabevi, 228 bodů ISBN  975-14-1302-8, ISBN  978-975-14-1302-4

Reference

  1. ^ Korkut, Tolga (04.11.2006). „Je v mainstreamových médiích možná alternativa“. bianet Novinky v angličtině. Citováno 2011-03-27.
  2. ^ A b C d E F G h „Hıfzı Topuz 85 yaşında“. NTV MSNBC (v turečtině). 2008-03-21. Citováno 2011-03-27.
  3. ^ „Hapiste en çok gazetecisi olan ülkeyiz“. Cumhuriyet (v turečtině). Archivovány od originál dne 2010-10-23. Citováno 2011-03-27.
  4. ^ Pulur, Hasan (2005-02-18). „Afrika'dan, Paris'ten anılar ...“ Milliyet (v turečtině). Citováno 2011-03-27.
  5. ^ Hızlan, Doğan (2008-03-24). „Hıfzı Topuz seksen beş yaşında“. Hürriyet (v turečtině). Citováno 2011-03-27.
  6. ^ ""ADA 2008 Barış ve Dostluk Ödülü "Hıfzı Topuz'un". Cumhuriyet (v turečtině). Archivovány od originál dne 28. 9. 2011. Citováno 2011-03-27.
  7. ^ „Yılın başarılı gazetecileri belli oldu“. Cumhuriyet (v turečtině). Archivovány od originál dne 28. 9. 2011. Citováno 2011-03-27.