Gustav Karsten - Gustav Karsten - Wikipedia
Gustav Karsten (24 listopadu 1820-16 března 1900) byl Němec fyzik.
Karsten se narodila v roce Berlín. Vystudoval matematiku a přírodní vědy na univerzitách v Bonn a Berlín, který získal doktorát v roce 1843 s diplomovou prací Imponderabilium praesertim electricitatis theoria dynamica. V Berlíně byli jeho učitelé Jakob Steiner, Peter Gustav Lejeune Dirichlet a Holubice Heinricha Wilhelma. V roce 1845 získal svůj habilitace, a od roku 1847 do roku 1894 byl profesorem fyziky a mineralogie na University of Kiel. Na univerzitě přednášel o experimentální a teoretická fyzika, mineralogie, fyzická geografie a meteorologie. Při čtyřech různých příležitostech sloužil jako rektor univerzity (1859–1861, 1863–65, 1867/68 a 1890/91).[1][2] Zemřel v Kiel, ve věku 79.
V roce 1845 byl zakládajícím členem Deutsche Physikalische Gesellschaft. V roce 1859 byl jmenován ředitelem správy pro Elbherzogtümer a od roku 1870 členem Kommission zur Untersuchung deutscher Meere (Komise pro vědecký výzkum německých moří). Po určitou dobu byl redaktorem časopisu Fortschritte der Physik.[1][2]
Vybraná díla
- Lehrgang der mechanischen Naturlehre für höhere Unterrichtsanstalten (3 svazky, 1851–1853) - O mechanické nauce o přírodě pro vysoké školy.[1]
- Einleitung in die physik (s Friedrich Harms a Georg Daniel Eduard Weyer, 1856) - Úvod do fyziky.[3]
- Denkschrift über den Grossen Norddeutschen Kanal zwischen Brunsbüttler Koog an der Labe und dem Kieler Hafen, 1865 - Memorandum o Velký severoněmecký kanál mezi Brunsbüttel polder na Labe a přístav Kiel.
Byl autorem několika vědeckých prací v EU Annalen der Physik und Chemie,[4] a 17 biografií v Allgemeine Deutsche Biographie.[5]
Reference
- ^ A b C Karsten, Gustav na Neue Deutsche Biographie
- ^ A b Gustav Karsten Deutsche Physikalische Gesellschaft
- ^ Digitální knihovna HathtiTrust (publikovaná díla)
- ^ Gustav Karsten de. Wikisource (bibliografie)
- ^ Kategorie: ADB: Autor: Gustav Karsten V: Allgemeine Deutsche Biographie