Gurajada Apparao - Gurajada Apparao

V tomhle Telugské jméno, rodinné jméno je Gurajada.
Gurajada Apparao
Gurazada Apparao portrét 01.jpg
narozený
Gurajada Venkata Apparao

21. září 1862
S.Rayavaram, Předsednictví v Madrasu, Britská Indie (teď v Andhra Pradesh, Indie )
Zemřel30. listopadu 1915
Srikakulam, Předsednictví v Madrasu, Britská Indie (teď v Andhra Pradesh, Indie )
obsazeníDramatik
Dramatik
Básník
Známý jakoKanyasulkam
Sarangadhara
Mutyala Saralu
Poornamma
Manžel (y)Appala Narasamma, 1885
DětiLakshmi Narasamma (dcera)
Venkata Ramadasu (syn)
OceněníEmeritní člen, University of Madras

Gurajada Venkata Apparao (21 září 1862-30 listopadu 1915) byl známý indický dramatik, dramatik, básník a spisovatel známý pro jeho práce v Telugské divadlo.[1][2] Rao napsal hru Kanyasulkam v roce 1892, který je často považován za největší hru v Telugština.[3][4] Rao, jeden z průkopníků indického divadla, je držitelem těchto titulů Kavisekhara a Abyudaya Kavitha Pithamahudu.[5][6][7][8] V roce 1910 napsal Rao široce známé Telugština vlastenecká píseň "Desamunu Preminchumanna ".[9][10]

V roce 1897 vyšel Kanyasulkam (autor) Vavilla Ramaswamy Sastrulu and Sons, Madras) a věnovaný Maharadži Anandovi Gajapatimu. Apparao (spolu se svým bratrem Syamala Rao) napsal několik anglických básní. Jeho Sarangadhara, publikovaný v „Indické hodině volného času“, byl dobře přijat.[11] Redaktor knihy „Rees a Ryot“ z Kalkaty, Sambhu Chandra Mukherji ji přečetl a znovu publikoval ve svém časopise. Gundukurti Venkata Ramanayya, redaktor „Indické hodiny volného času“, ve stejném období velmi povzbudil Apparao. V roce 1891 byl Gurajada jmenován do funkce Epigrafista Mahárádži z Vizianagaram.[9][10]

raný život a vzdělávání

Gurajada se narodil 21. září 1862 v domě svého strýce z matčiny strany ve vesnici Rayavaram poblíž Yelamanchili, Visakhapatnam okres.[9][10] Jeho rodiči byli Venkata Rama Dasu a Kausalyamma. Gurajada žil většinu svého života ve Vizianagaramu a jeho okolí v tehdejším období nazývaném Kalinga Rajyam. On i jeho otec před ním byli oba zaměstnáni knížecím státem Vizianagaram. Gurajada měl během svého dospělého života blízký vztah s vládnoucí rodinou.[9][10] Počáteční školní docházku absolvoval Cheepurupalli zatímco jeho otec tam pracoval. Jeho zbývající školní docházka byla provedena ve Vizianagaramu poté, co jeho otec zemřel. Během této doby se o něj postaral tehdejší ředitel M.R. College C. Chandrasekhara Sastri, který mu poskytl ubytování a stravování zdarma. Imatrikulaci dokončil v roce 1882 a FA získal v roce 1884. Brzy poté byl v roce 1884 zaměstnán jako učitel na střední škole M.R. s platem Rs.25.[9][10]

V roce 1887 vystoupil Gurajada na zasedání kongresové strany ve Vizianagaramu. Jeho dcera Voleti Lakshmi Narasamma se narodila v roce 1887. Současně se věnoval sociální práci a v roce 1888 se stal členem Sboru dobrovolných služeb ve Visakhapatnamu. V roce 1889 byl zvolen místopředsedou debatního klubu Anandy Gajapati. Jeho syn Gurajada Venkata Ramadasu se narodil v roce 1890. V roce 1891 byl povýšen na lektora (úroveň III) s platem Rs.125. Učil F.A. a B.A. vyučuje několik předmětů včetně anglické gramatiky, sanskrtské literatury, překladu, řeckých a římských dějin. Jeho mladší bratr Syamala Rao zemřel v roce 1892 při studiu na Madras Law College.[9][10]

1908 Kongresové zasedání v Madrasu

V roce 1911 byl jmenován do studijní rady Univerzita v Madrasu. Ve stejném roce zahájil Gurajada a jeho přátelé Andhra Sahitya Parishat podporovat používání mluvených dialektů. Příští rok byl pozván k účasti na setkání Bangeeya Sahitya Parishat (Bengálská literární asociace) v Kalkatě.[9][10]

Odchod do důchodu a smrt

V té době Gurajada odešel do důchodu v roce 1913 Univerzita v Madrasu jej poctil titulem „Emeritní člen“.[9][10] Zemřel 30. listopadu 1915.[9][10]

Kanyasulkam

Dům Gurajada Apparao (v současné době pamětní knihovna) ve Vizianagaram, Ándhrapradéš
Poetické linie od Sri Gurajada Apparao garu

Kanyasulkam je o žalostném stavu vdov v tradičním Bráhman rodiny v Andhra region Indie v průběhu 19. století. Tato hra je vysoce podnětným sociálním dramatem zabývajícím se sociálními otázkami relevantními pro danou dobu. Gurajada Apparao byl hluboce znepokojen dvojím standardem, pokrytectvím a sociální nerovností v indické společnosti. Anglický předmluva k prvnímu vydání jeho hry uvádí: „Takový skandální stav věcí je ostudou společnosti a literatura nemůže mít vyšší funkci, než předvádět takové praktiky a dávat měnu vysoké úrovni morálních idejí.[9][10] Dokud mezi masami nebudou převládat čtecí návyky, je třeba se dívat pouze na jeviště, abychom mohli uplatňovat takový zdravý vliv.

Snad poprvé v telugské literární historii, a prostitutka dostal velmi pozitivní obraz natolik, že se ukázalo, že v průběhu hry zlepšuje život mnoha lidí. Hra je nestárnoucí v tom smyslu, že její projekce indického myšlení a psychiky je v dnešní indické společnosti velmi relevantní a použitelná. Tato hra byla do jisté míry předběhnutá a byla velmi odvážná při kritice populárních názorů a praktik během té doby. Často zasahuje do indické společnosti ovládané muži tím, že nelichotivým způsobem přináší do popředí určité egoistické výstřednosti typického indického muže. Zpochybňuje také praktiky čarodějnictví, čarodějnictví a jejich populární použití v lékařské praxi během tohoto období v Indii.[9][10]

Osobní život

Životní historie Gurajada Apparaa vystavena v jeho domě, který je nyní pamětní knihovnou

Gurajada se oženil s Appalou Narasammou v roce 1885. Pokračoval ve studiu a promoval u B.A. (Major Philosophy and Sanskrit minor) v roce 1886. V průběhu roku 1886 pracoval nějakou dobu jako vedoucí v kanceláři zástupce sběratele. V den Vijayadasami, 1887, nastoupil jako lektor (úroveň IV) do M.R. College s platem Rs.100. Přibližně ve stejné době byl představen Maharajahovi Pusapati Ananda Gajapati Raju (1850–1897).[9][10]

V roce 1905 zemřela Gurajadova matka. V roce 1906 jeho blízký přítel P.T. Srinivasa Iyyangar, ředitelka paní A.V.N. College ve Visakhapatnamu zahájila sdružení na podporu kurikulární reformy na středních školách. Jedním z hlavních cílů bylo zavedení mluvených dialektů. Spolu s ním J.A. Yates (1874–1951) - britský státní úředník, Gidugu a Gurajada byli hlavními členy. Jiný přítel S. Srinivasa Iyengar (1874–1941) také poskytl velkou podporu a povzbuzení. Mimochodem, tento Srinivasa Iyengar byl známým právníkem a byl prezidentem výročního zasedání AICC (All India Congress Committee) na Guwahati v roce 1926. Gurajadův přítel a spolužák z dětství v Chipurupalli, Gidugu Rammurty (1863–1940) byla jeho myšlenková škola.[9][10]

Bibliografie

Další literární díla

  • Kuchař (N / A. Anglická báseň - 1882)
  • Sarangadhara (V angličtině, dlouhá báseň, (padya kavyam) -1883. {Doporučte dopis adresovaný redaktorem Reis ans Rayyet Gundukurti Venkataramanaiahovi ze dne 14-8-1883)
  • Chandrahasa (N / A. Anglická dlouhá báseň, padya kavyam - autorství a datum nejisté)
  • Victoria Prasasti (anglické básně na chválu královny Viktorie představené tehdejším místokrálem Indie Maharanim z Reevy - 1890)
  • KanyaSulkamu (Drama, 1. vydání, 1892, kompletně přepracované druhé vydání, 1909)
  • Recenze a úvod do angličtiny pro Sree rama vijayam a jArji dEva caritaM (obě sanskrtské práce - 1894)
  • Upraveno (90. léta 18. století) „Války Rajas, dějiny Hande Anantapuram, Thathacharyula kathalu“, obě původně shromážděny C.P. Hnědý. Tyto práce byly publikovány po Gurajadově smrti.
  • Recenze a úvod do angličtiny pro Harischandru (anglické drama - 1897)
  • Minugurlu (dětský příběh, možná první v moderním stylu -1903?)
  • Kondubhatteeyam (Nedokončené humorné drama -1906)
  • Neelagiri patalu (Písně popisující krásu kopců Nilagiri, kde se Gurajada zotavil z nemoci - 1907)
  • „Madras Congress“ článek Gurajady v Hinduistě o výročním zasedání kongresové strany v roce 1908 v Madrasu, kritizující nedostatek zaměření, bezúhonnost a silnou vůli převzít britské panovníky, originál nevysledovatelný, nyní je k dispozici pouze telugský překlad Avasarala Suryarao dostupný. Část výše uvedeného článku, báseň parodující relaci, je nyní k dispozici.
  • „Canna kalapu cinna buddhulu,“ esej odsuzující pověry spojené s objevením Haleyovy komety v roce 1910.
  • Mutyala Saralu a Kasulu (Básně ve vlastním metru Gurajady, matra Chandassu -1910). Mnoho básní a povídek v moderním stylu během téhož roku. Byly to možná nejčasnější případy moderních povídek v Telugu. Publikováno také několik esejů podporujících používání mateřštiny jako formálního jazyka. Jeho slavná vlastenecká píseň "Desamunu Preminchumanna „bylo napsáno kolem tohoto času.
  • Bilhaneeyam (Nedokončené drama, zákon I -1910, zákon II -1911)
  • Lavanaraju kala (báseň -1911)
  • Kanyaka (báseň -1912)
  • Subhadra (báseň -1913)
  • Visvavidyalayalu: samskrita, matru Bhashalu (zpráva předložena univerzitě v Madrasu -1914)
  • Asammati patram (Minute of Dissent - zpráva proti rozhodnutí univerzity v Madrasu zachovat klasický jazyk jako platformu pro rozvoj osnov -1914)
  • Dimcu langaru (báseň -1914)
  • Langarettumu (báseň -1915)
  • „Sree gurajada appa ravu gari Daireelu,“ publikovány Shromážděné mlékárny Gurajady mnoho desetiletí po Gurajadově smrti. Vydavatel: Burra Seshagiri Rao
  • „Gurujadalu“, kompletní díla Gurajady (Mahakavi Gurajada Sarvalabhya Rachanala Samkalanam); Redaktoři: Sri Pennepalli Gopalakrishna, Dr. Kalidasu Purushotham a Sri Mannem Rayudu, vydali MANASU Foundation, Hyderabad. První vydání: 21. září 2012.
  • „Subject For Extravaganza“ Anglická báseň od Gurajady, publikovaná v časopise „Vijaya“ od Ramadasu Pantulu kolem roku 1940.

Reference

  1. ^ Reporter, Staff (22. září 2016). „Gurajadův literární příspěvek připomínán“ - přes Hind.
  2. ^ Sarma, G. v. Prasada (22. září 2016). „Gurajadova vlastenecká píseň má jít do míst“ - přes Hind.
  3. ^ Gopal, B. Madhu (26. prosince 2012). „Čas, kdy jsme udržovali paměť Gurajada“ - přes Hind.
  4. ^ Apparao, Gurujada Venkata (1. ledna 2002). "Kanyasulkam". Book Review Literacy Trust - prostřednictvím Knih Google.
  5. ^ „Časopis Forbes India - Další fáze: Vyvíjející se tvář divadla v Indii“.
  6. ^ „Gurajada si pamatoval“.
  7. ^ 20. století Telugu Luminaries, Univerzita Potti Sriramulu Telugu, Hyderabad, 2005
  8. ^ „ಗುರಜಾಡ ವೆಂಕಟ ಅಪ್ಪಾರಾವ್ - ಚಿಲುಮೆ“.
  9. ^ A b C d E F G h i j k l m Rau, M. Chalapathi (1. ledna 1976). „Pamětní svazek Gurazada“. Sdružení South Delhi Andhra - prostřednictvím Knih Google.
  10. ^ A b C d E F G h i j k l m Suryanarayana, Peri (1. ledna 1968). „Život a velikost Sri Gurajada Venkata Apparao“. Publikace Vignana Sahiti - prostřednictvím Knih Google.
  11. ^ Reporter, Staff (3. září 2012). „Výzva k propagaci děl Gurajada Appa Rao“ - přes Hind.