Gula Gula - Gula Gula - Wikipedia

Gula Gula („Poslouchejte, poslouchejte“)
Obálka mezinárodního vydání Real World Records
Studiové album podle
Mari Boine
Uvolněno1989
NahránoSrpen – září 1989
StudioRainbow Studio, Oslo, Norsko
ŽánrSeverská tradiční, Lidově
Délka34:35
OznačeníPanna
CDRW 13
VýrobceTellef Kvifte
Mari Boine chronologie
Jaskatvuoa maá
(1985)		Gula Gula („Poslouchejte, poslouchejte“)
(1989)		Goaskinviellja
(1993)

Gula Gula je album od Sámi zpěvák Mari Boine, nahrané v roce 1989 a vydané na etiketě Virgin. Poskytlo jí to průlom, díky čemuž byla mezinárodně slavná; to bylo následováno řadou dalších alb. Vyhrálo to Norské ocenění Grammy v roce 1989.[1] Boine se na albu objevila jako „Mari Boine Persen“, její norské jméno; na pozdějších albech použila pouze své jméno Sami.[2]

Album bylo dále vydáno v roce 1991 autorem Atlantik (91631) a v roce 1993 Skutečné světové rekordy (62312). V roce 2000 vydala společnost Emarcy / Universal (0177812) rozšířené CD s bonusovými skladbami.

Recepce

The Veškerá muzika recenze ocenila album 5 hvězdičkami.[3]

Profesionální hodnocení
Zkontrolujte skóre
ZdrojHodnocení
Veškerá muzika5/5 hvězdiček[3]

Toto album má kořeny Mari Boine zkušenost s opovržením v menšině; píseň „Oppskrift for Herrefolk“ („Recept for a Master Race“) se zpívá v norštině, na rozdíl od ostatních písní, které jsou v Sami. Hovoří přímo o „diskriminaci a nenávisti“ a doporučuje způsoby utlačování menšiny: „Používejte Bibli a chlast a bajonet“; "Použít články zákona proti starodávným právům".[4] Další písně vyprávějí o kráse a divočině Sapmi (Laponsko). Titulní skladba žádá posluchače, aby si pamatoval „že Země je naše matka“.[5] Boine popsal v rozhovoru s norským Američanem, jak písně vznikly:[6]

Velmi jsem se naštval na naši represi, na skutečnost, že nám bylo řečeno, že s naším jazykem a naší kulturou něco není v pořádku. A vyústilo to v jakousi sopku, v explozi písní, které ke mně právě přišly.[6]

Boine zpívá v tradičním stylu Sami pomocí „jojk "hlas, s řadou doprovodných nástrojů a bicích nástrojů. Používané nástroje jsou buben, kytara, elektrický basklarinet, dozo n'koni, ganga, claypot, darboka, tamburína, chrastítka, činely, klarinet, piano, rámový buben, saz , dronový buben, kladivový cimbál, bouzouki, podtónová flétna, zvony, basa, quena, charango a antara.[7]

Muzikolog Olle Edström nazval texty alba „stále vysoce politickými“, ale poznamenal, že hudba se změnila, a to díky lidovým hudebníkům ze Švédska, Peru a jinde, takže album „World music“, nebo přesněji v Edströmově charakteristice, je směsicí rock s kvazi-západoafrickými rytmy, s krátkými frázemi zpívanými jakousi severoamerickou technikou Sami / Native as poměrně málo harmoniemi nebo dronovými harmoniemi “.[8] Podle jeho názoru jsou hudební formy jednoduché, protože „hudebníci hrají na‚ etnické 'nástroje, jako jsou západoafrické bubny, Mbira, Řecký Bouzouki atd".[8] Popisuje její styl zpěvu jako „speciální její„ etnickou “hlasovou techniku“, která „připomíná samishské posluchače v části tradičních jojk technika a přesvědčí evropské posluchače, že tomu tak je “.[8]

Silje F. Erdal, pro Norska FolkMusikk organizace, popsal album jako Boineův průlom, zvláště když Peter Gabriel pustil to na jeho Reálný svět označení. Poznamenala, že to bylo zadáno pro divadlo Sami a že titulní píseň Gula Gula, s výzvou „slyšet hlasy kmenových matek“ má „zjevnou feministickou zprávu“. Vyhrálo to Norská cena Grammy (Spellemanprisen) v roce 1989.[1]

Merlyn Driver, píše pro Písňové linky třicet let po vydání alba komentuje, že „Pokud jste slyšeli jen o jednom sámském hudebníkovi, je to pravděpodobně Mari Boine“ a že její hlas „okouzlující kombinace melancholie, zranitelnosti a síly nikdy nezněla působivěji než na Gula Gula".[9]

Titulní píseň tvořila první (instrumentální) skladbu norského jazzového hudebníka Jan Garbarek album z roku 1990 Vzal jsem runy. Současný recenzent Jim Aikin nazval skladbu „obzvláště nezapomenutelnou“.[10]

Seznam skladeb

Všechny skladby skládá a provádí Mari Boine. Všechny jsou v Sámština, pokud není uvedeno jinak.

  1. „Gula Gula“ (Poslechněte si hlasy předků) - 03:40
  2. „Vilges Suola“ (Bílý zloděj) - 04:15
  3. „Balu Badjel Go Vuoittán“ (Když vyhraji proti strachu) - 04:00
  4. „Du Lahka“ (poblíž vás) - 05:14
  5. „It Sat Duolmma Mu“ (konečně zdarma) - 03:48
  6. „Eadnán Bákti“ (Ženě) - 03:17
  7. „Oppskrift for Herrefolk“ (recept na mistrovský závod) - 03:54 (v norštině)
  8. „Duinne“ (pro vás) - 06:27

Bonusové skladby na 2000 CD:

  1. „Oarbbis Leat“ 05:31
  2. „Čuovgi Liekkas“ 04:11
  3. Mix „Gula Gula“ Chilluminati 04:48

Personál

Mari Boine vystoupení s tradičním bubnem v roce 2007
  • Mari Boine - zpěv, bicí, kytara
  • Eivind Aarset - kytara
  • Christer Bo Bothen - elektrický basklarinet, dozo n'koni, ganga
  • Unni Shael Damslora - claypot, darboka, tamburína, chrastítka, činely
  • Tellef Kvifte - klarinet, klavír
  • Roger Ludvigsen - kytara, dech, klavír, rámový buben, saz
  • Ale Möller - buben dronu, kladivový cimbál, bosoki, podtónová flétna
  • Gjermund Silseth - zvony, basa, klavír
  • Leiv Solberg - basa
  • Carlos Zamata Quipse - quena, dech, charango, antara

Reference

  1. ^ A b Ferdal, Silje (23. března 2011). „Jediná a jediná - Mari Boine“. FolkOrg.č. Citováno 6. října 2020.
  2. ^ "Reálný svět". RealWorldRecords.com. Červenec 1990. Citováno 11. listopadu 2011.
  3. ^ A b Allmusic recenze zpřístupněno 5. října 2020
  4. ^ "text". Oook.info. Citováno 5. října 2020.
  5. ^ Mari Boine Persen, texty Gula Gula. „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 31. března 2012. Citováno 2. září 2011.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  6. ^ A b Nikel, David (13. října 2018). „Mari Boine: The Sound of the Sami“. Život v Norsku. Citováno 6. října 2020.
  7. ^ Brožura doprovázející CD, Gula Gula, Mari Boine Persen, Real World Records (CDRW13), 1990.
  8. ^ A b C Edström, Olle (2003). „From Jojk to Rock & Jojk: Some Remarks on the Process of Change and of the Socially Construted Meaning of Sami Music“. Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae. T44 (Fasc. 1/2): 269–289. JSTOR  902650.
  9. ^ Řidič, Merlyn (27. března 2020). „10 základních sámských alb“. Písňové linky.
  10. ^ Aikin, Jim (květen 1991). "Probíhá kontrola". Klávesnice. 17 (7 (#181)): 17.

externí odkazy